Reklama

Reklama

Francúzsko 1616. Celá krajina je uvrhnutá do chaosu po tom, ako vládu za neplnoletého kráľa Ľudovíta XIII prevzala Maria Medicejská, ktorá je pod enormným vplyvom čoraz intrigánskejšieho kardinála Conciniho. Ten už nejaký ten čas urputne zvádza boj s nespokojnou šľachtou s úmyslom totálne ovládnuť krajinu. Ale ešte je tu drobný šľachtic .Francois de Capestang, ktorého vernosť kráľovi je príkladná. Spoločne s priateľom sa vydajú informovať kráľa o krízovom stave, čo vôbec nie je jednoduché. Do cesty sa im pletú agenti kardinála s úmyslom navždy ich vyprevadiť z tohto sveta. Francois je však výnimočný muž... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (53)

elizabeth_ba 

všetky recenzie používateľa

Připadala jsem si jako bych sledovala Vinnetoua zasazeného do doby počátku samostatné vlády Ludvíka XIII. Maraisův Francois de Capestang byl stejně bezchybný jako byl Old Shatterhand, taky mu to tak slušelo a dojem podtrhl dabing Vladimíra Ráže (který daboval i Lexe Barkera ve známé sérii filmů o apačském náčelníkovi). Bourvil byl takový francouzský Sam Hawkins, nechyběly krásné ženy a dívky, Concini králi a šlechtě pil krev naprosto dokonale, stejně jako ovládal královnu matku (ten se nám nezatoulal z Mayovek, ale ze Třech mušketýrů, jak už tu někdo trefně poznamenal, protože nejvíce připomínal kardinála Richelieu, dokonce s sebou měl i svého Rocheforta). Marie Medicejská byla vykreslena jako postava mnohem kladnější než ve skutečnosti byla a také dostala mnohem méně prostoru, což ale nepovažuji za chybu. Za tu naopak považuji, že (aspoň mně) zde chyběl Vinnetou :-)), aby toho hlavní hrdina nemusel stihnout tolik...No jo, na věčné přátelství mezi muži věří jenom Němci a Francouzi by se do něčeho tak ošemetného a krkolomného nikdy nepouštěli, zvláště u takových historických postav jako byl Jindřich III. z Valois či Ludvík XIII. z Bourbonu... ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Příjemný historizující film, který sice se drží podobných námětů podobných romantických dobrodružných filmů, ale účastí Bourvila dostává zcela jiné grády. Takže se film nakonec naštěstí nebere tak vážně, jak tomu v podobných případech občas bývá, má jemný nadhled a několik hlášek, které se mi líbily hodně. Např. "Šaty sice nedělají člověka, ale hned se k vám chovají jako k pánovi. - Nelze být básníkem i hrdinou. - Příroda si se mnou pohrála, stále jí to vracím." a moje nejoblíbenější: "Není u nás náhodou kdekterý komediant ministrem?" Jak aktuální i pro dnešní dobu, kdy třeba komediant Rakušan objíždí Karvinsko, a jiný komediant tvrdí, že sice byl v době tragické střelby na UK na chlastačce, ale obětuje se a ze svého postu neodstoupí, bo to premiér bere jako hrdinství. Zpět k filmu. Prostřední část mi přišla poněkud nudnější, ale zase to oživí Bourvilova písnička s italskou služtičkou. A pobavilo mě, že hlavní hrdina leze do pevnosti přes prevét, tedy venkovní záchod. Celkově příjemný snímek, pohodový a rád si jej někdy pustím znovu. ()

Reklama

Gilmour93 

všetky recenzie používateľa

Zatímco králi loajální rytíř Marais odolává svodům i intrikám a své ostří noří do proradných ničemů, harlekýn Bourvil se snaží zajistit humornou stránku. Nic proti, ale víc uchechtnutí přinese choreografie soubojů jeho chrabrého společníka.. Nejzajímavější scénou je spidermanské ztékání hradu, jinak je to kostýmní dobrodružství ideální na nedělní odpoledne a žehlení plného koše. Sice mi tam ještě chyběl pár žhavých cikánek, ale i tak bych si nepamatoval, co v něm bylo za prádlo.. ()

Radko 

všetky recenzie používateľa

Ak pozerám na kostýmové šermiarsko romantické francúzske dobrodružstvá 50. a 60. rokov, tak mám pocit, že pozerám jeden film, či tam hrá Marais, Belmondo alebo Delon. Bez problémov si ich pozriem opakovane, ale vždy sa mi zlejú do homogénnej kolorovanej masy, kde hrdina, zväčša obsiahnutý v názve filmu, zákonite víťazí a zároveň ako hlavnú výhru získava dámu svojho srdca. Nie, toto nie sú kolektivistické filmy, i keď sa v nich česť a sláva národa skloňuje viac než dosť. Toto sú výsostne individualistické príbehy, kde sa všetko, vrátane národa samotného točí okolo hlavného/ titulného hrdinu. Len aby On dosiahol uspokojenie svojich duchovných i fyzických potrieb. Spomienkový aparát z detských čias, kedy veľa iných cudzokrajných dobrodružných filmov k dispozícii nebolo, prisúdil tejto farebnej dobrodružno-historickej mase mierne nadpriemerný nádych. ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Žánrově čisté "lehké" dílo sice nedosahuje kvalit stejně starých TŘÍ MUŠKETÝRŮ s Barrayem a Demongeotovou, ale i tak zásluhou nejen Maraisovou, ale i Bourvillovou dostává z brakové literární přílohy maximum. Být mistrem lehkého dobrodružného žánru nebylo snadné ani tehdy, v dobách jeho dosud nepřekonané klasiky, o to více to pak vyniká dnes, kdy se o překot natáčejí filmy, které se nezatěžují jakoukoliv profesionalitou a své řemeslné propady skrývají za stále zneužívanější a rafinovanější technické efekty. Stojí za připomínku, že Hunnebelle natočil později s Maraisem a Founesem i proslulou volnou sérii o Fantomasovi. ()

Galéria (17)

Zaujímavosti (7)

  • Natáčanie filmu prebiehalo v dedinách Biron, Monpazier, Avallon, Lanobre, Hautefort, Pierrefonds a na zámkoch Fontainebleau, Château de Val, Château de Beynac a Château de Pierrefonds. (dyfur)
  • Počas príbehu musel Capestang (Jean Marais) zachrániť krásnu Gisèle d'Angoulême (Elsa Martinelli) uväznenú v opevnenom zámku Clairefont (v skutočnosti Château de Val v Lanobre). Jediným prostriedkom na to bolo vyliezť na vysoké závratné steny a preniknúť dovnútra. Výstup bol taký nebezpečný, že poisťovne odmietli kryť riziko. Marais však opäť odmietol dabléra a šiel do akcie podstupujúc nebezpečenstvo, pričom pri výstupe asi v 6 metrovej výške jedna dýka, po ktorej vystupoval praskla a on padol nadol, avšak už zvyknutý ako padať obišiel bez ujmy. V následnom pokuse už vyliezol 15 metrov. Odvtedy majitelia Château de Val pre návštevníkov napísali na ceduľu umiestnenú vo vnútri tohto otvoru: „Okno, cez ktoré preliezol Jean Marais počas natáčania filmu „Le Capitan“ v roku 1960.“ (Arsenal83)
  • Při prvních důvěrných chvilkách Cogolina (Bourvil) a Giuseppy (Pierrette Bruno) skladba navazuje na jejich rozhovor. Obě postavy jsou však ve zcela jiných kostýmech. Cogolin je v červeném místo ve žlutém kabátci, Giuseppa vyměnila modré šaty s hnědými ozdobami za modré šaty s červenými vsadkami. (Jezinka.Jezinka)

Reklama

Reklama