Krížová cesta

(49th KVIFF) Největší depka festivalu. Čtrnáct statických scén bez střihu, které na kostře jednotlivých zastavení křížové cesty vyprávějí příběh hodné, mladé dívenky, která chce být dobrou křesťankou, ale pro její upjatou, echt katolickou matku to není dost, takže ji nutí, aby byla ještě lepší křesťankou. A protože "Cti otce svého i matku svou", snaží se tedy být ještě lepší křesťankou ... jenže přemotivovanost škodí. Film, který vlastně ani není moc filmový, ale sílu má neskutečnou. Ten způsob, jakým si zde postavy samy sobě i sobě navzájem úplně zbytečně ničí životy, ve mně vyvolalával až fyzické mdlo a odpor. Zajímavé je dát si tento film jako dvojprojekci s britskou Kalvárií, která se na téma náboženství v současném světě dívá z druhé strany (a v důsledku s nijak výrazně pozitivnějším vyzněním). Výsledný pocit je pak takový, že nezáleží na víře, ale na tom, jestli je člověk "normální", nebo debil či autoritářská svině. (12.07.2014)

Náboženské drama, ze kterého nepříjemná atmosféra přímo sálá a které je vyprávěno velmi zajímavým vizuální stylem. Jde tady o zhruba 10ti minutové statické záběry, ve kterých se odehrává cesta mladé Marie v alegorii s cestou Ježíše Krista. Vizuálně tedy hodně zajímavé, přesto místy poněkud fádní a až konečná eskalace ve Vás zůstane po nějakou dobu. Krásně vykreslená reálie rodiny ve které vládne pevnou rukou despotická matka a celá rodina je silně nábožensky založená. Hodně hutná náboženská depka. (07.09.2017)

Film, který diváka poměrně účinně psychicky rozloží. A stačilo na to 14 "jednoduchých" dialogových scén točených vždy na jeden zátah. Film ani tak nekritizuje náboženství jako takové, jako spíš zaslepenost a nulovou empatii. Matce kopanec do obličeje a otci dva, aby se konečně probral. Ne, opravdu. Herecké výkony jsou naprosto famózní, pošahaná sebestředná matka opravdu vyvolává až fyzickou nevolnost a můj obdiv mají i dětští herci. Ono dávat si takhle přesvědčivě 10minutové one-shot scény určitě není jen tak. (21.12.2016)

Řekla bych, že se jedna o jeden z mnoha filmů, který se věnují náboženství a vůbec nenudí. Příběh ve filmu je neuvěřitelně silný a dojemný. Postupně se seznámíme s hlavní postavou, dívkou, která je celým svým srdcem oddaná náboženství až se mu úplně obětuje. Velice silní příběh, na který by se měl podívat každý, aby si každý uvědomil, že Křížová cesta neznamená jen nošení kříže. (09.07.2014)

Čo je pravda? opýtal sa Pilát Krista na Veľký Piatok. Od toho dňa sa kresťania a s nimi aj protagonistka filmu pýtajú. Má moja mama vždy pravdu? Majú spolužiaci pravdu? Je moja viera opravdivá? Za 3 a pol roka čo som videl Krížovú cestu som dospel k názoru, že Kristus je pravda. A za 3 a pol roka mi toto presvedčenie nespochybnil žiadny film viac než Kreuzweg. Ten je poctou kresťanstvu a hľadaniu jeho podstaty, napriek chybám, ktoré jeho vyznavači robia. Hoci prvoplánovo vyznieva ako varovanie pred kresťanským fundamentalizmom. (03.12.2014)