Navždy mladá

"Tak tohle je přesně film pro mě. A po 50 odstínech je to druhý nejlepší film, co jsem od smrti svého manžela viděla," nadšeně prohlásí dvaapadesátiletá Květa, žena zvolna zarůstající vousem. Její manžel před pěti lety skonal zcela nepřirozenou, avšak dobrovolnou cestou, šlo o náhlý kolaps z toho, jak se mu jeho choť měnila před očima. Když její transformace dosáhla vrcholu, tzv. prasnice, kdy by asi tak trvalo rok, než by za pomoci potápěčské výbavy a přístroje pro noční vidění našel otvor do její tvarůžkové píči, raději volil odchod. Myšlenky černé jak černé kafe směřovaly jen k tomu, že by si musel nejdříve prosekat cestu houštím plnou dravé zvěře a netopýrů mačetou jak princ v pohádce O Šípkové Růžence. Tomu ta cesta stála alespoň za to, protože věděl, že smočí do kvalitní výstelky, ale pomyšlení, že když tuhle prasnici má prstit, musí mít prsty dlouhé jak "ítý", ho den ze dne ničilo. "Na tenhle film se vyplatí jít do kina dvakrát," s těmito slovy volá Květuš své stejně staré kamarádce Heduš, která je nevidomá. "Já už to viděla a chci na to jít znovu!", sdělí nadšeně Heduš do telefonu. Jdou na to spolu do kina, Květa každých patnáct minut popisuje Heduš, co se děje na plátně, ale film ji znovu pohlcuje. Od poloviny už jen mlčí, je do něj zabraná a užívá si jej. Vždyť je to taková romantická paráda, působivě natočená a krásně zahraná. Blake Lively v tomhle filmu vypadá jako Květa nikdy vypadat nebude. A až ten film vyjde na dvd, pořídí si jej za sníženou cenu v Tescu na Clubcard. A pak bude roky a roky čekat na podobně laděný film pro ženy, jejichž zevnějšek není nestárnoucí na rozdíl od zevnějšku titulní hrdinky tohoto dojemného filmu. Typicky ženský film netřeba hanit, i když prostřední část je rozvleklá. 80% (04.08.2015)

Velice příjemný romantický film s nádechem magie a sympatickou Blake Lively. Zajímavý nápad, který se v počátku, díky výbornému vypravěči představí, dostává postupně větší a větší spád. Ovšem až po příchodu Harrisona Forda, jenž si zde střihl roli ušitou přesně na tělo, přichází ta pravá zápletka a strhující drama. Celkově zde není moc co vytknout, ale kromě poslední třetiny snímku, není ani moc co zapamatovatelného vypíchnout. /75%/ (Kino - Prom.) (13.09.2015)

Tenhle film je jak dar z čistých nebes. Už dlouho jsem neviděl tak krásně a citlivě natočené romantické drama. Opravdu hluboce smekám. Blake Lively je naprosto lovely (zahrála to fantasticky), ostatní herci neskutečně sympatičtí včetně Forda a k tomu velmi civilní scénář, škoda jen toho závěru. Přál jsem si jiný konec, ale pravdou zůstává to, že už dlouho jsem se nevcítil do romantického filmu tak intenzivně jako v tomto případě. (18.06.2015)

Kdyby Adaline sázela, tak má větší šanci být v balíku než být věčně mladá. Ale na druhou stranu, proč nepřimhouřit alespoň jedno oko. Vždyť někdy je fajn opustit své sny, ve kterých létáme, jsme neviditelní, neohrožení nebo věčně mladí jako hlavní hrdinka tady, a jen se dívat, jaké sny se zdají jiným, kteří je převádí na filmové plátno. Navíc se mi líbil Harrison Ford, kterého čas proměnil z dobrodruha Indiana Jonese do role svého prošedivělého taťky z Poslední křížové výpravy .. (15.09.2015)

Nicholas Sparks pro dospělé divačky a diváky s nostalgickými sklony a slabostí pro staré věci. Často se nevidí film dodávající si na důležitosti předstíráním, že je adaptací románu. Rozvětvené vyprávění, mnoho postav, mnoho flashbacků nebo vševědoucí vypravěč s velmi knižním vyjadřováním nejsou nejvhodnější prostředky k natočení hladce a přirozeně plynoucí romance. Rozhodně ne v rukou dvou začínajících scenáristů s příliš velkými ambicemi. Věčně mladá by mohla být výborným melodramatem klasického střihu (vnějškově charakterizovaná, pasivní a trpící hrdinka, bezchybné postavy versus neúprosně plynoucí čas, mnoho šťastných i nešťastných náhod, neschopnost vyjádřit své pocity), kdyby se držela vztahové problematiky a nesnažila se kromě emocionálních konfliktů řešit nekonečnost vesmíru a nevyzpytatelnost osudu. Výsledkem je hybridní literárně-filmový útvar. S románovou osnovou, ale bez dost širokého tematického záběru a s dost bohatým obsahem. Rozmáchlost vyprávění nemá své opodstatnění a filmu kvůli němu chybí spád. V jádru jde přitom v podstatě o pohádku, čemuž odpovídá i lehce nadreálný výtvarný styl (zvlášť nasvícení některých scén, ale také výpravné záběry s kamerou vznášející se vysoko nad hlavami herců). Vizuálně je to půvabné, svou naivitou kouzelné a Blake Lively protagonistce dodává náležitý staromódní šmrnc (nejen nošenými šaty, ale i způsobem, jak se pohybuje a jak se vyjadřuje), aniž by působila strojeně. Hlavní přínos přesto vidím v ochotě jít proti anti-aging trendu a přiznat, že nestárnout není přirozené. Jde o tak záslužné, přitom tak banální a přesto tak málo vídané uvedení věcí na pravou míru, že mám chuť odpustit filmu i předstíranou hloubku a rádoby-sofistikovanost konstrukce, která toto sdělení nese. 70% (05.08.2015)