Mokrina

Španělská atmosférická pecka, která mi v mnohé připomněla jihokorejské kriminální drama Pečeť vraha. Výtečné obsazení, nádherná kamera, pomalé tempo, úchvatné lokace a řada výborných momentů - to vše dělá z tohoto filmu kvalitní podívanou (nejen) pro všechny fandy žánru. Osobně jsem tam sice asi ne všechno pobral, ale filmu to nezazlívám - možná jsem jen nedával pozor, a při eventuálním druhém zkouknutí by mi to už asi všechno docvaklo. Mám rozhodně rád takovéto filmy - v českých kinech jich nikdy nebude dost. UPDATE 23.9.2019 - Na druhé zhlédnutí mě to bavilo stejně jako poprvé, ta kamera je zde fakt úžasná, postavy jsou velmi zajímavé, a to zasazení děje do roku 1980 - kdy uplynulo teprve 5 let od pádu frankistického režimu, s kterým se zapletl i jeden z vyšetřovatelů - tomu dodává zajímavý přesah, díky čemuž to není jen tuctová kriminálka. Bohužel jsem ale stále ne zcela pochopil to závěrečné rozuzlení, které je zde na mě podané nesrozumitelně, což mi vadí. Závěr filmu je tak pro mě poznamenán jistou pachutí z toho, že nevím, o co tam přesně šlo - bohužel. (18.04.2016)

Pomalý, tíživý thriller, střídavě sluncem zlenivělý nebo deštěm depresivně promáčený. Plný otazníků, které mi nedají spát a s hrdiny nejednoznačných charakterů. Uvítala bych i další kriminální případ se stejnou dvojicí, hlavně proto aby ten „Frankův gestapák“ musel ještě chvíli močit krev. Za to, jaký to byl morálně pokřivený policajt. Javier Gutiérrez ho ztvárnil tak věrohodně až mě mrazilo. A to svědčí o tom, že Španělé prostě umí. (14.08.2023)

„Minimálny ostrov” , španielsky a vidiecky, s dostatočnou vlahou, ale najmä s bohatou mokraďou, so samými húštinami, ale na úvod i s dvomi zmrzačenými mŕtvolami dvoch sestier, ľahkých dievčat, ktoré ešte pred smrťou, stihli nafotiť pikantné akty, a k tomu si taktiež pridajte aj dvoch fúzkatých a výstredných detektívov s neobyčajnými vyšetrovacími metódami, ktorí prichádzajú vyšetriť tento extrémne ohavný čin, kedy sa to postupne začína čoraz viac celé zamotávať, že postáv akosi neustále pribúda a síl zase strašne odbúda, hlavný podozrivý s puškou už v bielom Citroëne Dyane 6 s ešpézedkou SE-8348-T, na nich dávno číha, či aj záhadný muž v sombrero sa na všetky prizerá, keď ruku k dielu priloží i fotograf, no iba jeden človek skončí na odvetu - chladnokrvne dobodaný, alebo drogoví díleri sa na všetko z diaľky iba prizerajú, kedy tých zainteresovaných jedincov je oveľa viacej, než si dokážeme vôbec pripustiť, sme v retro roku 1980, päť rokov po poslednom výdychu diktátora Franca, že všadeprítomná, depresívna nálada by sa dala doslova pokrájať na najmenšie franforce... / Povedal by som, že som bol ešte vo väčšom rozpoložení, než naše postavy. Myslel som si, že film ovenčený desiatimi Cenami Goya zo 16. nominácii ! , bude mať aj takú váhu, ale namiesto toho som zažíval samé, rozporuplné reakcie, preplnené chaotickým vnímaním filmovej (fikčnej) reality. Prakticky sú ekvivalentom na americké Oscary, no nezakladajú sa až tak na kvalite, ako som očakával, skôr prevažuje kvantita, t. j. veľa ocenení versus (nad)priemerný kinematografický počin. Asi som príliš náročný divák, než aby som sa opäť nechal opiť filmovým roškom za pár centov. I napriek všetkým mojím negatívam, film nie je až taký zlý, ako sa môže zdať. Jednoducho mi nesadol, ako stavba, t. j. spôsob, akým bol postavený/nakrútený, i keď som si niekedy všímal pôsobivý vizuál. Architekt/Režisér Rodríguez sa extra snažil zapôsobiť, no na mňa to ani zďaleka neplatí ! (25.06.2020)

„Co jednou mokřady schvátí, už ani Bůh nenavrátí.“ Krimi tak temná, že i můj temný komentář k Temnému případu září jak světluška do noci. Kromě pátrání po vonícím úchylovi s hebkými dlaněmi nahlédneme i do svědomí národa, neb španělská historie je plná mokřin, v nichž plavou nahá zmučená těla. HISTORICKÉ OKÉNKO: [][] Co je dobré vědět pro hlubší ponoření do filmu: †† Diktátor Franco vládnul až do své smrti v r. 1975. †† V 80. letech už ve Španělsku pěstovali (kromě vína a nostalgie po starých časech) i mladou demokracii. †† Španělským estébákům se říkalo Frankovo gestapo. Spousta z nich pak přešla k „normální“ policii (jako ti naši po r. 89). †† Napříkad schopný mučitel a vrah demonstrantů, přezdívaný Vrána. [][] Ten Javier Gutiérrez mě začíná zajímat. Nedávno mi ukradl rodinu v Hogar, zde stvořil další plnokrevné monstrum. A když už srovnáváme, tak Matthew McConaughey o hodně víc kouřil a pivo popíjel zádumčivěji, ovšem nechcal krev a v policejní skříni neměl sadistického kostlivce. Pětihvězdičkového. (14.08.2023)

Děj filmu se odehrává v roce 1980, v období po smrti generála Franka, jehož režim býval mnohými označován jako fašistický. Dva ideologicky rozdílní detektivové, mladší Pedro (Raúl Arévalo) a starší Juan (Javier Gutiérrez) jsou povoláni z Madridu do zapomenutého bažinatého zapadáková na jih země, který je znám jako Marismas del Guadalquivir. Zde už několik let řádí neznámý vrah, který unáší, mučí a zabíjí místní dívky. Všechny dívky mají společné to, že se znaly nebo chodily s pohledným Quinim (Jesús Castro), který jim měl pomoct dostat se z města. Místo toho ale všechny skončí mrtvé. Podaří se oběma detektivům překonat osobní rozdíly a dopadnout vraha včas, než zabije další dívku? Režisér Alberto Rodríguez pochází ze španělské Sevilly v Andalusii. Svůj předchozí film, městský thriller Zásahová jednotka č. 7 natočil v rodném městě. Ve svém dalším filmu se přesunul o něco jižněji do močálovitého prostředí andaluských bažin, které byly ideálním "podhoubím" pro temně laděný detektivní thriller situovaný do temných let postfrankovské diktatury. La isla mínima je "vzorově ukázkově" natočený noir thriller a také je ukázkovým příkladem profesionálně zvládnutého řemesla. Od propracovaného scénáře, který se soustředí na rozdílné charaktery obou detektivů, stejně jako na politický podtext doby, v němž se postavy pohybují. Jejich charaktery tu nejsou černobílé, a žádná z postav není vyloženě kladná. Stejně jako všichni protagonisté příběhu, i oba detektivové mají své mouchy. (05.05.2021)