Rozprávka rozprávok

Gerontofilie, zoofilie, trolí pedofilie, homosexuální incest, prznění kozatých macaček a odstraňování vrásek tak zvaným permanentním pílingem, tedy stažením z kůže. Pokud něčím takovým opravdu od malička krmí apeninské spratky, při příští dovolené v Itálii si budu kurevsky hlídat záda. S nějakými našimi trapnými Čípkovými Růženkami, Menstruujícími Karkulkami a Chaloupkami z pika se můžeme jít vcelku zahrabat. Pohádky „Kterak obšoust Vincek vyprcal zteřelou osmdesátiletou rakovinu“,“ Jak se král zamiloval do obří filcky“ nebo „O královně, která neposkvrněně počala dva do sebe zamilované, mongoloidní, albinistické Ježíše“, to je skutečně šálek kávy jako z profesionálního třicetibarového italského presovače, místo z rozkokošně červeňoučké, vyteplené parodie na kávovar od Nestle. Takovou až úchylně barokní poetiku bych svým antikoncepčním selháním pustil nejdříve po jejich promoci na univerzitě třetího věku, aby to do té doby náhodou neblaze neovlivnilo jejich psychický vývoj. Zdejší gejové si sice před projekcí patrně zapomněli sundat růžové brýle, a tak viděli spousty ňuňu barviček, přeúžasňoučkou výpravičku a konečníček stahující efektíčky tam, kde běžný Hetero sapiens spatří pouze lehce nadprůměrnou televizní patinu a triky v podobě vcelku solidně upleteného biče z hovna, nicméně i tak se jedná o mile originální, docela zábavné a kromě pár držek zaplaťsatan Holým údem nepolíbené pásmo dost perverzních bajek, které hned po Kouzelné školce asi nikdy vysílat nebudou, protože místy působí, jako by třeba Budulínka natočil Pasolíny. (02.09.2015)

Obrovské, ale naozaj obrovské fantasy prekvapenie za veľmi dlhú dobu! Garrone vytvoril akúsi netradičnú, bizarnú historicko-fantazijnú fresku, pozostávajúcu z troch príbehov na motívy zbierky rozprávok napísanej okolo r. 1600 v neapolskom jazyku. Prostredníctvom tohto snímku tak máme možnosť ponoriť sa do prečudesného sveta, v ktorom neustále prebieha okázalá manifestácia ľudských citov, inštinktov, krutosti, chtíču... a to veľmi nezvyčajným a bizarným spôsobom. Zároveň sa tu divák dočká aj peknej filozofickej úvahy o rôznych podobách lásky, ktorá si miestami ide až šokujúco otvorenými cestičkami. Možno bizarne ale pritom až jednoducho krásne. Mám taký dojem, že všetky krajne pozitívne a krajne negatívne ľudské vlastnosti či ľudské pocity sa tu Garronemu podarilo divákovi podať ukážkovo ako na zlatej tácke. To všetko s veľkolepou výpravou a precíznym, úchvatným vizuálnym spracovaním. Jednoducho nádhera. Len škoda toho záveru, žiadalo sa mi viac. Myslím, že nie som sám, ktorému sa zdal predčasne ukončený a odbitý. To vie teda nahnevať. 89/100 (08.09.2015)

V letošním italském souboji těžkých vah Sorrentino - Garrone tentokrát výrazně vyhrál pohádkář. Úchvatně ošetřená produkce - kostýmy, lokace (ty hrady!), kde je už od úvodní jízdy kamery vidět péče, která byla každému detailu věnována. Praktické efekty, kde opravdu ožívají pohádkoví tvorové a ne jen shluk CGI, vám vykouzlí úsměv na tváři. Film je to opravdu odvážný, nečekaně fyzický a rozhodně ne pro děti. Kombinace krásy a ošklivosti, elegance a bizarnosti. Fantastický Desplatův soundtrack. Příběhy bych si sice představoval lépe dramaticky sevřené, hlavně ve finále - teď nemluvím o pomalém tempu, to mi vůbec nevadilo, naopak - ale vem to čert. Přeji komerční úspěch, ať se podobných pohádkových projektů dočkáme i v budoucnu. (10.07.2015)

Rozkošně perverzní výlet do  říše pohádek.  Říše plné kouzel, monster, chtíče, smrti a temných fantazií. Dětem není vstup zakázán, ale těžko říct zda se vrátí a v jakém stavu ..či skupenství?  Tři pohádky, které paradoxně znám z dětských let, minimálně bleší příběh i "staženou krásu" už jsem četl. Ve srovnání se svými potomky (anime, manga) jsem však evidentně rostl na relativně duševně stabilnějších základech.  Úchylně vzrušující  dvě hodinky, to se mi nemohlo nelíbit. (19.08.2022)

Na první dobrou funkční - u obří blechy jsem se smál i ošíval odporem, u stařeckého beauty salonu jsem se pobaveně mlátil do hlavy a u obřího netopýra se kroutil zhnusením. Jenomže ten film je šíleně nekreativní. Doslovným přepisem nekompromisních pohádek s minimem tvůrčího vkladu celé dílo znemožňuje vychovat si v divákovi jakoukoli empatii k čemukoli. Díky formální statičnosti vlastně slouží výlučně jako ilustrace, kde na jednu stranu fascinuje přízemní moderní syrovostí a brutalitou, na stranu druhou si ve všech ostatních ohledech zanechává svoji pohádkovou nadsázku. Je to, jako kdybychom na konci Popelky se Šafránkovou měli detailní záběry na to, jak si její nevlastní sestry řežou paty a odsekávaj prsty, aby se vešly do střevíce. Druhý Faunův labyrint se zkrátka nechová. (03.09.2015)