Drsné jaro

Nejedná se o vyloženě špatný film, pouze se v tomto žánru jedná jasně o slabší kousek. Důvody jsou na snadě : strašně krátká stopáž filmu, kde se během 80 minut nestihnou ani trošičku osvětlit životy ústředních postav. Proto jsem nepochopil jednání herců, vztahy mezi nimi jejich minulost či vyhlídky do budoucna. A konec byl jednoznačně příliš brzy, jakoby film začínal nikde a končil taktéž nikde...Ale za některé akčnější prvky a komediální scény si 2* vysloužil... (23.09.2006)

A tohle zas mělo znamenat co?! Já mám takovou radost, že nejsem Japonec, to byste nevěřili. Na co si to hrajou? Nebo takhle to u nich fakt funguje? Že by se děcka jen tak z nudy vraždily na školních chodbách?! No to mně teda poser záda... Asi tu asijskou kinematografii nikdy nepochopím. Fakt už mě nebaví pořád dokola čumět na to, jak jsou Japonci zdegenerovaní svou vlastní demencí. Omlouvám se všem, kterým podobná díla jako je toto něco říkají, ale mně to přijde jako kus mudrcova hovna. Jedinou hvězdičku dávám za ten nasprejovanej stín úplně na konci filmu. (05.10.2007)

Možná trochu přehnané a černé vyobrazení posledního ročníku před maturitou, kdy dospívající studenti netuší a nedokážou rozhodnout, co se svými životy dál. Školní gangy, násilí, bezúčelné poflakování, šikana, záškoláctví, dokonce i vražda nebo jakuza (překvapivě ale žádné párty, drogy či holky) ve špinavé posprejované budově, kde učitelé mají nulovou autoritu a brutální zmlácení baseballovou pálkou nenese žádné důsledky. (30.05.2013)

Velmi depresivní a trochu hůře stravitelný film s vynikajícím soundtrackem (Thee Michelle Gun Elephant a The Blondie Plastic Wagon). Podivná střední škola plná ještě podivnějších osob. "Příběh" každé postavy není polopaticky vykládán a je na divákovi aby motivy jejich jednání vypozoroval z filmu. Rozhodně dost netradiční a originální snímek. Za zmínku jistě stojí několik naprosto geniálních, téměř "poetických" záběrů, které v kontrastu s velkou porcí násilí obzvlášť vynikají a podtrhují zvláštní tísnivou atmosféru celého filmu. (19.01.2008)

Drsná, bezútěšná a neradostná vize dospívajících studentů posledního ročníku střední školy, kteří se baví smrtelně nebezpečnou hrou na kraji římsy školní střechy, kde ten kdo vícekrát tleskne je považován za vůdce školního gangu. Snímek si mě opravdu získal a stejně tak i první představení hereckého umu Ryuhei Matsudy spolu s JPunk - Rockovou hudbou v pozadí. Dějově zajímavé, emočně výborné, po stránce doprovodné hudby nepřekonatelné, už jen díky klipu ♫ Drop ♫ a celému OST od Thee Michelle Gun Elephant, který mluví za vše a skvěle líčí atmosféru i pocity z Drsného Jara a nejen to. Některé záběry byly naprosto dokonalé a stejně tak i výkony herců. Dramatické momenty jsou prokládané krásnými záběry na školní sakury, metafora v podobě květin, které žáci zasadili a čekají až rozkvetou nebo scéna při zrychleném záběru od soumraku do úsvitu na školu. Film ve mě zanechal impozantní zážitek, rozjaření a vysoký srdeční puls. 98% (29.06.2009)