Psie dni

Nepochopený art od patriota Seidla, ktorý robí psiu službu Rakušanom:)... Po dopozeraní tohoto si človek povie "bože tí rakušáci sú ale prasce". Je to len koláž bizarných postavičiek s ktorými sa divák nemôže stotožniť. Tie postavy sú tak nesympatické, že to až nemôže byť náhoda. Najmä tá uletená stopárka, ktorú kamerovať muselo byť utrpenie....Tá snaha o autentický pohľad na bežný život ľudí bez nejakého hlbšieho zmyslu akurát nudila. Na rozdiel od Hanekeho, ktorý vie podať realisticky zaujímavý príbeh to Seidl robí len buransko-nudným spôsobom... (09.02.2014)

otvorene sa priznám ja som tomu filmu nerozumel. Asi je to pre naročnejších dvákov, chválim STV 2 že taketo filmy zaqraduje do progrmu ale na sobotu večer po sprche by som čakal niečo menej náročné. Týmto sa obraciam na náhodnéého čitateľa diváka ktorý filmu rouumel, keby bol tak laskavý a súkromne mi napisal "recenzisticku odpoved" na moju otázku prečo by som sa mal díva na nejakú babu pol hodiny ako si pred zrkadlom striha chlpky na svojom ohanbí., keď ju napokon zbiju opiju, prinútia vracať alkohol a co ja viemčoešte. (09.11.2014)

První Seidlův film, který jsem viděl - a hned také věděl, že u něj nezůstane. Seidl se tu inspiroval (pochybuji, že by to mohlo být jinak!) obdobím letních veder, které začíná (či kdysi začínalo) koncem července. Ve starém Římě se označovalo jako DIES CANICULARES neboli psí dny. V té tobě nastával východ "Psí hvězdy" (Canicula je nejjasnější dvojhvězdu souhvězdí Velkého psa – Sirius A a Sirius B - na noční obloze). Viz též nádherný román Forresta Cartera "Škola malého stromu". A viz též ruské Каникулы, tedy doba, kdy by do školy nešel ani pes... Seidl ovšem nasazuje Kanikulám korunu, čili něco, co není absolutně vyhrocené, co není dovedeno na nejzazší mez, to prostě neexistuje. (15.01.2017)

Čudesný, niečo medzi dokumentom a hraným filmom sploštený výpek každodennej rutiny, kde Seidl manifestuje monotónnosť ľudských činností do realistického extrému. Unikátnosť diela je zvýraznené nie iba karikatúristickými absurdnosťami, ktoré na nás vrhajú odtieň márnomyseľnosti, lenivosti a bezživotnej energie, ale aj silnou psychologickou výpoveďou o činnosti nášho libida a pocitu narušenej konformnosti. Na experimentálny film príliš presvedčivé a živé, na dokument zase farbisté so silným subverzným presahom [ART Film Fest, 2019]. (23.07.2019)

Dokumentární formou natočený film, který málokomu zpříjemní odpoledne kvůli své syrovosti. Ale jinak je to zdařilá reflexe vyprázdněnosti lidského života dnešní doby. Aktéři se ve změti provokujících scén zoufale snaží zaplnit svoje životy nějakým smyslem. Toto téma je zdařile uchopené, ale bohužel pro mě odpudivé. To je důvodem mého nízšího hodnocení, jinak bych dal více hvězdiček. (21.01.2012)