Sama nocou tmou

Mám rád filmy, ktoré idú proti diváckym očakávaniam a ktoré dbajú viacej na atmosféru, ako na samotný príbeh. Jednoduchá dejová línia má vytvoriť zdanie vlastného fikčného sveta o Bad City, ktoré ale nefunguje kvôli zameraniu sa na postavy. Tie paradoxne len prostredie vypĺňajú a slúžia ako kulisa k atmosfére. Tá je podporená výbornou hudbou a čiernobielym obrazom. Prostredie nesedí k postávam. Postavy k prostrediu. Ich vzájomný vzťah je mätúci. Značky upozorňujúce na postavu v čiernom sú rozmiestnené takmer všade, pričom ale postavy sú s prítomnosti tajomnej upírky stále vedľa. Ale aj napriek tomu mi to celé zaváňa úmyslom. Amirpour nenatočila dobrý film. Natočila iný film. A po všetkých tých schématických veciach sa mi celkom páči postoj, dajme upíra na skateboard a nechajme ho ísť nočnou ulicou. Podobná lahôdka akou bol pre mňa Neon Demon. (04.08.2017)

Místy je Ana Lily Amirpour oslněna tím, že vůbec něco točí, a místy podléhá sebeklamu, že točí velké umění, ale celkově je tahle návštěva nočního Teheránu s upírem v zádech docela příjemná variace na evropské upírské příběhy inspirované gotickým románem a ovlivněné novodobým romantismem. U nás si boj s upíry spojujeme s křesťanskými kříži a svěcenou vodou, ale je evidentní, že se jim docela daří i v islámském prostředí. Zasazením příběhu do prostředí Středního východu přineslo určité žánrové oživení a prvek exotiky. Režisérka sice hledá vlastní tvář, v praxi si ale evidentně půjčuje ze zahraničních vzorů a ústřední motiv jejího snímku, tedy pocit odcizení, se už v upírských filmech objevil mnohokrát. Nenudil jsem se ale ani chvíli, což je příjemná změna proti kousku Přežijí jen milenci od starého festivalového harcovníka Jarmusche, který vnímám jako výraznou uměleckou prohru. Když vezmu Jarmuschovo postavení ve světové kinematografii a fakt, že Amirpour je outsider, od kterého nikdo nic nečeká, tohle rozhodně nebyla ztráta času. Celkový dojem: 60 %. (25.03.2018)

Nic jsem nečekal, nic jsem nedostal. Moje pocity z tohoto filmu postupně v kině přešly od umírněné zvědavosti, co se z té pakárny vyvrbí, k blazeované otrávenosti, hraničící až s nesnesitelnou znuděností - v závěru už jsem si vážně zoufal ze zjištění, jak moc mě tenhle film míjí, jak je mi protivný a cizí. Srovnání s Jarmuschem, do omrzení všemi podsouvané, se samozřejmě nabízí, ale pro mě z tohoto nerovného duelu vychází právě on jako suverénní vítěz. Hned mám chuť si znova pustit PŘEŽIJÍ JEN MILENCI, abych si spravil náladu. Jedna hvězda za pěknou hudbu a druhá za kameru. (09.01.2015)

Mám trochu podezření, že režisérka až moc vypočítavě chtěla udělat ze svého debutu malý klubový kult, protože do něj narvala většinu jeho prvků. Dlouhé záběry? Nechybí. Málo dialogů? Samozřejmě. Nezvykle volená hudba? Bez ní by to nešlo. Navrch černobílý obraz, bez něhož by nebyl klubový film klubovým filmem. Ale... ono je to splácnuté tak nečekaně sympaticky a přirozeně, že odpustíte snímku i jakousi prázdnotu, která z něho čiší s přibývající stopáží. Pár záběrů to má rozhodně působivých (obzvlášť ty, kde mladá upírka pronásleduje své oběti), ale nejkouzelnější je stejně scéna, kde se upírka poprvé seznamuje s Arashem. On na extázi, ona na skateboardu. Sranda zaručena. (60%) (08.01.2015)

Byť je to přirovnání trochu mimo mísu, protože se jedná o dva naprosto rozdílné filmy, tak tento debut americko-íránské režisérky Any Lily Amirpour má přesto něco společného s Jarmuschovým snímkem Přežijí jen milenci. Vampýrismus, pomalé tempo a..........brutální NUDU!!! Ba co hůř, je to dokonce ještě větší zívárna. 1:0 pro Jarmusche, ale s odřenýma ušima. Dostává mě do kolen poslední věta v popisu: "Slovy režisérky, je to jako kdyby spolu Sergio Leone a David Lynch měli malého íránského rockera a hlídat jim ho přišel Nosferatu". Tvorbu Sergio Leoneho zevrubně neznám, ale nad tím, kde se vzal Lynch tápu. Soudím, že je asi pouze v tom popisu než v roztodivném příběhu Sama nocí tmou. Lynchovité to nebylo ani za mák. Výsledkem je bohužel pro mě naprosto nesoudržný žánrový patvar, který se s ubývající stopáží mění na čekání na Godota. Opět budu trochu nekorektní, ale jestli si chcete pustit něco upírského a navíc dobře koukatelného, nalaďte si radši Co děláme v temnotách. To vám alespoň navodí upřímný úsměv na rtech. (08.01.2015)