Sama nocou tmou

Upírska romanca/dráma mixnutá westernovou atmosféru a natočená čiernobielo a v perzštine? Na artovej scéne tento rok asi nič podivnejšie nevzniklo, ale obávam sa, že v tomto prípade bude skôr Director Walks Home Alone at Night, pretože po projekcii tohto filmu ju asi ťažko bude prenasledovať stádo oddaných fanúšikov. Tu sa očividne niekto chcel inšpirovať Jarmuschom (Only Lovers Left Alive), ale na toho mu ešte chýba veľa režijných skúsenosti a na debut to bol až príliš odvážny počin. Takže zatiaľ čo je Jarmusch elektrizujúci, vťahujúci, hĺbavý je Amirpourovej A Girl Walks Home Alone at Night len nezáživný, obsahovo dutý a o ničom film. Miestami síce formálne zaujímavý, ale nijako inovatívny a len mechanicky na seba vŕši motívy príznačné pre indie scénu. Je to taký „art for art's sake“ utopený v sebe samom, zahľadený do vlastnej prázdnoty. Póza pri ktorej som mal v prvej polovici pocit, že hľadá samú seba a postupne by mohla mať nejaký zmysel, pridanú hodnotu. Bohužiaľ nemá a druhá polovica pokračuje v monotónnosti a už len svojou formou ubíja. Tu totiž niekto chcel až príliš vypočítavo natočiť nezávislý klubový hit a táto prvoplánová snaha je prehliadnuteľná od úplne počiatku. CELKOVO: 2* (4/10) (03.04.2015)

Když odcházíte z kina s tím, že 99 odpromítaných minut je málo a máte chuť na opakovaný nášup téhle černobílé všežánrové indies podívané, tak je něco pětihvězdičkově dobře. Je faktem, že režisérka není zrovna ve všem originální a do své prvotiny si půjčuje odevšad, co nakoukala jinde. Tempo filmu se střídá, občas se něco ve filmu nakousne a odpověď nepřijde nebo se střídají prapodivné scény (transvestita s balónkem, diskotéka) s těmi nezapomenutelnými (druhé setkání hlavních hrdinů, dealerův byt, finále), ale na druhou jako debut uhrančivé, nádherně natočené, upíří slečna i v hábitu tajemně krásná a soundtrack .. no, zvláštní, ale povedený. Navíc velkým plusem pro mě byla atmosféra kina Aero, jelikož jsem seděl úplně vzadu, navíc přímo pod mihotavým světlem promítačky, kde jsem měl možnost sledovat nejen tenhle neanglicky mluvený film, ale jak na dlani i lidičky v řadách před sebou, což můj dojem z filmu ještě umocnilo .. (09.01.2015)

Zajímavý černobílý pamflet o adolescentní upírce která jezdí na skejtu, saje krev šovinistům, a shodou náhod v ní vzplane láska pro perského Jamese Deana. Ta scéna, kdy se do sebe při písni 'Death' od White Lies navzájem zamilují, je audiovizuálně omamná jak íránský koření, highlight filmu, takže bude nemalou chvíli trvat, než ji vyženu z hlavy. Zbytek je solidní artová kombinace neo-westernu, orientálního horroru, a romantickýho melodramatu; nic víc či míň...... (06.11.2021)

Vytahovat Jarmusche je u téhle nahodilé a neuvěřitelně povrchní a intuitivně nahodilé směsice tradic / žánrů / odkoukaných póz spíš smutnou ukázkou nedostatečné soudnosti. Zatímco Jarmusch vytvořil elektrizující, sevřené a mytologicky bohaté univerzum, Amirpourová jenom mechanicky staví na odiv potenciálně zajímavé motivy, kterými se lze plakátově kochat, ale nic víc. Její svět je mrtvolná teze, cinéma du look bez magnetismu a objevnosti (i přechody mezi žánry jsou tu spíš křečovité než elegantní). V něčem je to v zásadě ideově blízké raným filmům Xaviera Dolana, ale ty měly (pro mnohé iritující) dandyovský švih a narcistní zaujetí. Pomalost dokáže být magická, uhrančivá a vtahující. Nebo prostě jen snaživě ubíjející. To je z mého pohledu případ Sama nocí tmou. (08.01.2015)

Pročítaje si vaše ctěná stanoviska, vám tedy nevím, pánové a dámo. Káva nebyla, není a zřejmě ani nebude mým šálkem čaje, tudíž se po kavárnách nepovaluji. A co hůř? Dodnes nevím, kdo či co to je hipster. Přesto jsem s - dovolte mně alternativní titul; horší už to stejně nebude - "S tmou v zádech směr domov kráčející dívkou" (ehm; uznávám: vymyšlením distribučních názvů bych se vší pravděpodobností neuživil) spokojen. Co spokojen? Já jsem navýsost (a možná ještě víc) nadšen! Je se mnou tím pádem něco špatně? Neměl by mně tedy jako ne-hipsterovi a ne-kavárenskému povaleči; seznamte se: s "jen" povalečem; propíraný film spíše než cokoli jiného pít krev? Koukněme se objevší se svízeli na zoubek! Bratří a sestro, zjednodušujete! Není psáno, že se "Sama nocí tmou" nesmí líbit obyčejným a šarmantním a inteligentním a vtipným a citlivým a romantickým a vytrénovaným a tak obecně v každém životním počínaní si více než úspěšným chlapcům, zkrátka těm, ke kterým už bůhvíkolik let spadám (jo, ještě jsem zapomněl na skromné). Může! Proč? No obyčejní a šarmantní a inteligentní a vtipní a citliví a romantičtí a vytrénovaní a tak obecně v každém životním počínaní si víc než úspěšní chlapci (a skromní) si cení filmů, v nichž noc je nocí, den je dnem, hudba tvoří s obrazem neodolatelnou syntézu a tvůrci příběh nepřežvýkali - jak říkávala Forrestova máma: "prostor pro interpretaci musí být zaručen každému, i takovým debilům, jako jsi ty"; "skryté je lepší než odhalené", to zas říkala nějaká puritánka, ale to je jedno, hodí se to tu a komentář bez aspoň dvou citátu není komentářem! Důležité, že já a jenom já vím, co režisérka a scénáristka svým počinem zamýšlela. Chcete to vědět? Vážně? Ale já se nevyhnu spoilerům! Stále to chcete? Jo? Tak jo, ale varoval jsem vás! Zjednodušeně: ten film vůbec není o upírech, je to typické blízkovýchodní sociální drama. Chudoba, kriminalita, poslední spravedlivý, legitimní rebelka-strážkyně hnusící se sama sobě, střet patriarchátu a matriarchátu, tradice a moderny, síly a odpuštění, to jest důležité. Ďábel se zde mění v anděla, otec v nezvedeného syna... Ty vole, já jsem se těm spoilerům vyhnul, sice na úkor srozumitelnosti, ale stejně to nikdy nikdo nepřečte, je to dlouhé, těžkopádné, a jelikož to nikdo číst nebude, můžu si tu zanadávat... nebo ne! Kašlu na to! Ale k svému pohledu na film se vracet nebudu, bude-li vás zajímat, napište! Rád si pokecám. 90% (23.03.2015)