Nick Cave: 20 000 dní na Zemi

Filosofičnem a moudrem sršící, krásnej a geniální dokument nedokument o jedné z nejzajímavějších hudebních postav dějin. (22.10.2014)

"To act on a bad idea is better than to not act at all, because the worth of the idea never becomes apparent until you do it." ... nevím kolik lidí dokáže myšlenky a názory podat tak podmanivým způsobem jako právě Nick Cave. Už jenom za to má můj velký obdiv, je to prostě jedna velká autorita; a já jen doufám, že nejsem jediná koho tenhle snímek obohatil a inspiroval. (24.06.2015)

V titulcích filmu uvedeno: český název 20 000 dní na Zemi. (23.01.2019)

Jsem nezaujatý posluchač Nicka Cavea a říkám dokument OK, Nick super jako vždy a jde vidět, že většina lidí tady hodnotí Cavea a ne dokument. Nick povídá, Nick zpívá, Nick vypráví o otci a je to fajn a zajímavý, stejně jako on a jeho život. Nicméně dokument není ničím přelomovej nebo něčím vyjímečnej. (17.10.2014)

Pre mna Nick Cave bol a aj nadalej ostava zijucou hudobnou spickou. Po minulorocnom koncerte (ktory bol jeden z najsilnejsich zazitkov mojho zivota) mozem povedat, ze nic a nikto by mi uz dojem o Nickovi nepokazil, tymto filmom si ziskal moje sympatie aj pre ludsku stranku, ktoru som doteraz az tak velmi nepoznala. Velmi netradicne ale zato vyborne natoceny dokument o cloveku, ktory vzdy mal, ma a aj bude mat co svetu povedat a to tym najradikalnejsim sposobom: hudbou. (20.08.2014)

Je to trochu onanie, jak vizuální, tak myšlenková, ale zároveň se člověk neubrání dojmu, že Cave je jedním z asi 5 lidí na planetě, co jsou uber cool. Co se hudby týče, jsem rád, že to podprahově přiznává, že bez Warrena Ellise by se Nick ještě dneska plácal v bahně upocených balad...bůh mu žehnej. (07.11.2014)

Ponory do dětství u terapeuta, přeludy postav na cestách jaguárem, krabice vzpomínek ve vlastním mauzoleu, kdy se chaos a kravál mění v příběh, procítěná egománie a stávání se bohem. Vrcholí masivní agónií Jubilee street. (05.07.2014)

Jak moc je to pravdivá výpověď a jak moc je to jen hra s divákem / fanouškem? To je úplně jedno, protože charisma NC by utáhlo i káru s tunou hnoje. Vtipný, dojemný a hudebně (pochopitelně?) famózně protkaný dvacetitisící den na Zemi. (11.08.2014)

Já nejsem snob / filozof / pozér ale normální kluk a koukat jak ze sebe Nick Cave, kterej celej film nesleze ze scény (dobrá je to jeho film o něm tak asi co čekat), sype rádoby moudra do rádoby uměleckejch záběrů, to mně zas tak nenadchlo. Výsledek vám neřekne nic moc o jeho životě, ani tvorbě ani ničem a je tam jen ten filozofickej patos a vy místo, abyste přemejšleli o tom, co ten film má asi říkat, přemýšlíte spíš a radši o tom, že vás tlačí sedačka. Možná někdy příště v jinym rozpoložení ale Nicku nic moc. (21.10.2014)

Nepatřím ke skalním fanouškům Nicka Cave, nicméně na pár jeho koncertech jsem byl a jeho osoba má prostě něco do sebe. Co se týče filmového zpracování, je to dobrý tak napůl. Je pěkné, že se snaží odhalit své soukromí, nicméně asi nejzajímavější části svého života (kdy skládal největší hity, byl závislej na heroinu a na alkoholu) jsou ve filmu zmíněny jen pár slovy. Přitom, zcela určitě toto období z něj udělalo umělce, jakým je dnes. Film celkově působí dost strukturovaně a uspořádaně, což je přímo v rozporu s Nickovým životem. No asi každý jednou dospějeme, jemu se to povedlo až po padesátce. Ale pro skalní fanoušky to bude bomba a nedostatky neuvidí :) Za mě 60% (29.10.2014)

Nick Cave. Hudební osobnost, který mě po hudební stránce nijak k srdci nepřirostl. Přesto jsem se šel podívat na dokument o jednom jeho pracovním dnu. Ráno zazvoní budík, Nick vstane a jde. Jde do výru událostí nadsázek, uhrančivosti, filozofična a hlavně muzicírování. Snímek je natočen vkusně a opravdu tak nějak životně. Jeden den jednoho spěváka. Debata o životě, koncertech, hudební zkouška, skládání nových skladeb, večerní koncert. Snímek vyzdvihuje jeho osobnost a zároveň ho ponechává jako člověka. Člověka z masa a kostí. Závěrečná ukázka z koncertu vskutku vyvolává husí kůži. Tak grandiózní to je. Ne, lepší dokument jsem opravdu neviděl. Toto je dílo plný lidství, démonů a tvůrčí osobitosti. I ti, co Nicka zrovna nemusí, si mohou tento dokumentární počin nenechat ujít. Po umělecké stránce nadmíru honosné dílo. (30.10.2014)

Formálně superstylizovaný, umělý a egomaniakální, ale obsahově překvapivě upřímný, vypovídající a zábavný. Stejně ale na konci furt člověk neví, jak moc to celý hraje... (12.11.2014)

20,000 Days on Earth je velice poutavé sledovat, zejména jste-li fanoušky Nicka Cavea jako já. Vidíme krásné obrazy spojené s krásnou hudbou. Po skončení filmu se ovšem u mě dostavila jistá prázdnota. Co jsem se vlastně dozvěděl? Většina myšlenek je jen recyklace známých Caveových textů a jeho vztah k vystupování nepřináší nic objevného. Celý film tak působí jako poněkud delší reklama na ústředního umělce, zejména na poslední album. (28.01.2015)

Vzhledem k tomu, že jsem se po filmu probudil z noční můry, ve které vystupoval Nick, výkřikem a halucinací, musím dát maximum, protože větší stopu to ve mně snad zanechat ani nemohlo. Wow. (04.11.2014)

Velmi inspirativna vec. Aj pre ludi, ktory Nicka nepoznaju. Je to skor filozoficke dielo, nez hudobne ohliadnutie. Paci sa mi ako rozprava. Hoci je to mudry clovek (nechcem napisat inteligentny, hoci aj to je pravda, ale je to skor skola zivota), tak nema potrebu pouzivat slova, vety a vyrazy, ktorym by rozumeli len ti "uceni". Naopak, tak ako v piesnach, pouziva jazyk dostupny vsetkym v tej najkrajsej poetickej stale vsak zrozumitelnej forme. Casto kontroverzny, casto dojemny, cisto zivotny. Sila dokumetu dalej spociva aj v muzike, ktora ju doprevadza. Ocividne. Rada z tychto songov su vsak v drsnej, neopracovanej podobe cakajucich na spracovanie v nahravacom studiu, co pridava snimke na autenticite. Dalej su to rozhovory s Cavovymi priatelmi, spolupracovnikmi, ktore prebiehaju casto v aute. Tie sa vsak viac podobaju vnutorny monolog mysle s duchmi minulosti. Nickova hudba sa okolo mna motala od mojej puberty, no nikdy som jej nevenoval zasluzenu pozornost. Mozno prisiel ten spravny cas. (05.12.2015)

Hodně těžký dno, člověk co má kecy jak 15 letej 'basnik' kterej se nikdy neprenesl přes pravdu/nepravdu/pravdu patosu. Pathetic tick Nick (03.09.2016)

Takový já jsem fanoušek... hvězdičku dávám za Warrena Ellise - nejlepšího kamaráda, jakého si Cave může přát .-) Jinak mi vadilo to jeho pozérství a ten kult osobnosti, který se mu podařilo si kolem sebe vytvořit a který ho přesvědčuje, že může skutečně napsat či zazpívat cokoliv, úplně jakýkoliv (s prominutím) žvást a bude skvělý a legendární... a to každému jen ublíží. On už se tam dostal a je to... smutné. Vnímám to jako takovou Caveovu terapii, mudrování a takové ukazování obrázků, které mají tvořit jakýsi pocit tajemna, ale možná už je to v (skoro) šedesáti letech trošku trapné. (13.04.2017)

Do seba zahľadené, povýšenecké, hypnotické a inteligentné. Prázdne a plné. (17.10.2014)

má krásný auto, krásnej barák a krásnou ženu, divný syny a hubený nohy (22.10.2014)

Nick Cave si chtěl udělat radost sobě a svým nejbližším a udělal tak docela zajímavý počin. Je vcelku pochopitelné, že film toho nefandům tohoto poměrně pozoruhodného pána mnoho neřekne. Fandům může si udělat krapet komplexnější obrázek o člověku, co rád pracuje s přední řadou na svých koncertech (a zdůvodňuje zde proč). Co mě občas trochu vytrhlo ze sledování byly rádoby běžné konverzace s blízkými, které však někdy šustily scénářem a neměl jsem z nich vždy pocit spontánnosti. V každém případě jasné doporučení, posledních deset minut vás k poslechu Nicka přímo nabudí, zejména navštívit jeho koncert. Klidně se můžeme vsadit. (28.11.2014)