Anomalisa

Podivné, sice s náběhem na vytvoření něčeho krásně magořivého a psychedelického, jenže u ničeho jiného, než u pouhého náběhu nezůstalo. Je tu několik krásně cotokurvózních scén, ale je jich hrozně málo a obaleny jsou balastem, který jen a pouze divný, někdy v positivním slova smyslu, někdy ne. V první řadě už je tu pro mě dost nesympatická hlavní postava (taky jste alergičtí na cokoliv, co má společného s lidmi, co se živí jako osobní koučové, profi motivátoři a podobné odpornosti?). Aminace je super a zpočátku slibuje některé zajímavé zápletky, ale... K těm prostě nedojde, kéž by ve filmu bylo více věcí, jako ve snové sekvenci. Ale i tak celkem fajn, jen by pomohlo přidat divností, případně prostříhat a vyhodit třetinu stopáže. (29.02.2016)

Další z filmů, kde se postarší tragéd topí v depresi, protože má neoprávněný pocit, že svět a lidi kolem něj nejsou tak skvělí jako on a všechno je mu málo. Tak se pateticky ožere, najde holku, která ho (z nějakého nepochopitelného důvodu) obdivuje a má tak nízké sebevědomí, že by asi pro něj udělala první poslední - a hele, na světě je prý hned líp. Film jsem protrpěla v naději, že tohle Kaufman nemyslí vážně a na konci bude nějaký zvrat či alternace, ale tam jsem se jen dozvěděla, že přivézt z pracovní cesty dítěti hračku ze sex shopu je úplně chill. Se divím, že v depresi z toho chlapa spíš není celá jeho rodina. Zkrátka a dobře, tenhle žvást se může jít i s celým "zajímavým zpracováním" bodnout. (19.03.2016)

Konečně animovaný film, který není pro děti. Anomalisa mě vážně nadchla pouhým výtvarným zpracováním, v němž se kouzlo ukrývá právě v oné jednoduchosti. Slušné depkařské a místy až psycho drama, které má naprosto primitivní příběh, ale stejně nakonec vyznívá velmi silně a je to film, který se nepodobá ani myšlenkou ani provedením žádnému mnou viděnému. Tleskám! (05.01.2016)

Ztraceno v překladu podle Charlie Kaufmana. Podivná a podivuhodná metafora života v osamění, bez identity. Nejde jen o bezvadně odpozorované životní detaily a krásné zachycení jednotlivých stereotypů, kterými Anomalisa oplývá. Ten film v sobě má obsažen přesně ten melancholický životní smutek, který jsem naposledy pocítil právě ve zmíněném filmu Sofie Coppoly. A že mi zatraceně scházel! 90 % (27.11.2016)

Jde o velmi malý, jednoduchý snímek o muži v krizi středního věku, kterého to doma už nebaví a tak se snaží uniknout všudypřítomné rutině, ženě i synovi a najít na světě zase kus radosti. Ten by mohl objevit v ne zrovna intelektuálně stimulující, zato však sympatické Lise, která jako jediná mluví jiným hlasem než zbytek světa. Doslova, všechny další postavy včetně žen a dětí nadaboval mužský hlas. Námět je to skutečně prostý a skoro by se nabízelo, že Kaufman tak dlouho hledal život ve složitosti, až ho našel v tom nejjasnějším a nejčitelnějším. Život je někdy zkrátka celkem povrchní, naše problémy malé a malicherné, cíle nenaplnitelné a naděje odsouzené k zániku. Anomalisa je odhalením hrůz a nostalgie všednosti, jimž se dá jen stěží unikat. V tomto Kaufman zůstal věrný sám sobě, byť mu k tomu stačilo méně než jindy. - "Our time is limited. We forget that." (29.09.2021)