Anomalisa

Kaufman krotší a komornější než obvykle, ale pořád Kaufman, takže vlastně ani není třeba nic moc dodávat. Animovaný, loutkový apod. filmy ignoruju, ale tohle mě bavilo, protože Kaufman. Alegorie založená na jednoduchým nápadu s hlasy, navíc s výbornou acapella verzí "girls just wanna have fun". Film o tuhnutí, stárnutí, lítosti, rezignaci, rozčarování, promarněných šancích a všech těchle existencionálních bahnech... (29.01.2019)

Živě působící, ale vyjma protagonisty znepokojivě stejné loutky Kaufmanovi umožnily zatím nejdůslednější rozvedení jeho záliby v externalizaci vnitřní zkušenosti člověka. Tentokrát člověka, kterému osoby cizí i blízké splývají v anonymní dav, o nějž ztratil jakýkoli zájem. Telefonát s manželkou a synem, zajímajícím se pouze o to, zda mu otec již koupil nějaký dárek, přitom prozrazuje, že lhostejnost je to oboustranná. Michael ale nepřestává rozumět jenom druhým. Nechápe už ani sám sebe. Hrdinova existenční úzkost kombinovaná s krizí identity dosahuje vrcholu, když prázdně hledí do koupelnového zrcadla, neschopen ovládat své mimické svaly. Před ztrátou tváře jej na poslední chvíli zachrání hlas zpoza dveří, lišící se od hlasů všech ostatních. ___ Lisa představuje v Michaelově předvídatelném světě zaměnitelných lidí anomálii, bytost s vlastní individualitou. Teprve ona dává význam frázi o jedinečnosti každého člověka, kterou Michael rád používá na svých přednáškách, aby manažerům velkých společností pomohl zvýšit produktivitu. Přenášení firemních strategií do mezilidských vztahů je pro Kaufmana jedním ze symptomů odcizení ve společnosti založené na oboustranně výhodných transakcích a neustálém generování zisku. Lidé zapojení do výrobního procesu se stávají mechanickými loutkami s falešnými úsměvy a bez vlastní jedinečnosti. Lisa, nevyznačující se nezvyklou krásou, inteligencí ani zvláštními zálibami, však dokládá, že lékem na apatii není nalezení někoho výjimečného, nýbrž docenění toho, co je výjimečné i na někom zdánlivě obyčejném. ___ Po Kaufmanových předchozích filmech, které diváka zaměstnávaly svými zapeklitými narativními konstrukcemi, překvapuje Anomalisa vypravěčskou přímočarostí. Zároveň ale neustále znejišťuje nejednoznačností svého fikčního světa, stejně nestabilního jako hrdinova osobnost. Navenek funguje podle stejných pravidel, jaká známe z vlastního života. Místy se v něm ale objevují znepokojivé trhliny. Kromě toho, že všichni kromě Michaela a Lisy vypadají a mluví stejně, protagonista jako kdyby si v jistých chvílích uvědomoval, kým ve skutečnosti je – tedy loutkou. Když v závěru filmu smutně hledí na porouchaný japonský automaton, který synovi koupil v jednom obskurním sex shopu, zdá se, že jde o jedinou „bytost“, která mu v jeho vlastním domě alespoň trochu rozumí. ___ Dovedné oscilování mezi fádní realitou, snímanou v odměřených dlouhých záběrech s velmi pomalými jízdami kamery, a zlým snem, který se svou absurditou vzpírá rozumovému uchopení, přenáší existenční nejistotu postav také na diváka, jež je nucen klást si stejné otázky jako Michael. 80% (09.09.2020)

Po skončení filmu jsem měl chuť vykřiknout: "A to bylo všechno"? Tohle je buď moc krátké nebo moc dlouhé. Zajímavá zápletka, pár wtf momentů, a pak najednou the end. Za mě fakt zklamání, a to jsem se na Anomalisu na základě amerického hodnocení a popisku "něco jako Lost in Translation" opravdu těšil. (03.04.2016)

Jednoznačně se jedná o výjimečný film. Kaufmanův scénář by mohl někomu připadat banální, ale já jsem v něm našel obrovské kouzlo. Po technické stránce se jedná o veledílo. Takto plynulou stop-motion animaci jsme ještě neviděli. Loutky jsou nádherné. Jeden problém bych ovšem našel. A to je nedostatek "akce". Nemyslím akci, jako honičky a střílení. Ale potřebuji, aby se ve filmu alespoň něco dělo.. Dokonce jsem to musel stopnout, vyspat se a ráno dokoukat, protože jsem to prostě nezvládal a nechtěl jsem u toho usnout. Ale to může být pouze můj problém. Celkově se totiž jedná o "animák pro dospělé". Řeší problémy dospělých a navíc dost jednoduše. Žádné napětí, Žádné pod-zápletky. Týpek přijde do hotelu, seznámí se, zamiluje se a odchází domu za manželkou. The End. Příjemný je začátek, který je plný jemného humoru. Celkově se jedná o žánrovku. Nemusí to sednout každému, ale hlavně starším divákům to rozhodně řekne víc, než těm mladším ;-) PS: Oscarová nominace zasloužená, ale šance na výhru tu opravdu nevidím.. (31.01.2016)

Zvláštní a hluboké, a to tak, že jsem tomu moc dobře neporozuměla. Asi mi chyběla nějaká katarze, nějaké řešení, ale netvrdila bych, že si autoři dali za cíl k nějakému dojít. Tenhle animovaný snímek je ale od začátku do konce tak zvláštní, že ještě několik dní po zhlédnutí se mi vybavovaly obličeje postav a některé jejich repliky. Určitě stojí za vidění. (25.09.2016)