Ip Man 4: The Finale

Poslední desetiletí ovládl Ip Man svět filmů martial arts, včetně TV seriálu. Tolik nebylo natočeno málem ani o nejslavnějším kung-fungistovi planety Bruce Lee. Naštěstí tu zásadní filmovou linii stvořili mistři žánru a fanoušek si lebedil. Ip Man byl totiž zhmotněn Donnie Yenem a to je pak i jedno jestli to bude film o životě vcelku normálního čínského mistra bojového umění Wing Chun. Tvůrci až komiksově heroicky vzdali hold této postavě, kterého nakonec porazila jen zákeřná choroba. Finální film je už bohužel snahou vycucat úplně zbytky toho, co by ještě mohlo být o mistru známo, respektive natočit díl o uzavření jeho životní cesty. Ve filmu by mělo být Ip Manovi zhruba přes 70 let, Donniemu je v reálu o 15 let méně a ke všemu vypadá, tak na 30 let, s maskováním či stárnutím ve všech dílech si filmaři hlavu nelámali. Protivníkem je Scott Adkins, který už jediný zbyl, kdo je ještě neasijsky bojovně funkční, zaplatitelný a chtěl si taky zahrát a dostat na prdel. Adkins je zde řádně nabušený a člověk by myslel, že přibral tak 20kg nějaké té svaloviny, kterou ovšem skrývá pod košilí, takže kdo ví zda jen prostě nezačal chodit na tréningy ke Stevenu Seagalovi. Neustále zmiňovaný Bruce Lee aka žák Mistra Ipa se ani zde neprojeví nijak výrazně (jeden fight s povinnými pohyby, mňoukáním a nunchaku). Celé to působí jako hongkongský film z roku 1978, až tak tradiční scény, zápletka, výkony jsou použity, což není výtka, ale při porovnání s nadprůměrným prvním dílem je toto neslané nemastné a prostě už opakující se situace v konfliktech postav a utiskování Číňanů všemi jinými národy. Pochválit zase musím to neustálé mytizování Ip Mana jako ochránce slabších, ty scény když se někde objeví a vymlátí přesilu darebáků jsou prostě krásný. Stejně tak Kawaiova hudba. (03.03.2020)

Občas zvyknem zopakovať jednu dosť cynickú vetu, že "rasizmus tu bude dovtedy, kým o ňom budeme hovoriť". Viem, je to priveľmi zjednodušený pohľad, ale ide v podstate len o to, že nemám rád, keď sa v niektorých filmoch v každej scéne účelovo s touto, niekedy až dogmou, preháňa. Píšem o tom preto, lebo aj teraz som mal zo začiatku podobný dojem, ktorý pretrvával asi do prvej tretiny. Aj keď takmer každá scéna vyjadrovala nejakú diskrimináciu, vo mne ten pocit postupne vyprchával a nevadilo mi to. Malo to tu nakoniec oprávnenie a záver filmu to oprávnenie ešte potvrdil. Až ma dojal. Škola v usa sa nekonala a Číňania môžu byť na svoju históriu, aj na kung-fu, hrdí. A myslím, že aj na toto štvrté, dôstojné zavŕšenie Ip mana. Technicky sa oproti predošlým dielom nezmenilo nič a aj tu sa vsádza na pomalšie, zato estetické tempo. 75% (15.02.2021)

Slabučké finále, ledva premierné. A to som sa na to celkom tešil, teda po tých skvelých ohlasoch. Najlepší ip man bol podľa mna ten s M. Tysonom. Tento ma nejako nechytil. Emotívny koniec a súboj tiež nič moc. Ale niektoré momenty zase fajn, neviem, musím si ešte pozrieť jednotku. Ta je vraj dobrá. 3* (16.04.2020)

Více než uspokojivé vyvrcholení skvělé série, která se po celou dobu pyšnila především absolutně špičkovými bojovými scénami a až nezvykle působivými zápletkami, a i tento závěrečný díl není v tomto směru výjimkou, možná tedy jen v souvislosti s onou zápletkou by se dalo podotknou, že tentokrát působí až příliš šablonovitě a chvílemi i trochu bez záživnějšího spádu, nicméně pro mě osobně tu zůstalo to nejzásadnější a navíc v nejmaximálnější možné kvalitě, a to množství dokonalých, strhujících soubojů, u kterých jsem se opět jen tetelil blahem a jako luxusní bonus tu řádí můj milovaný a nedotknutelný Scott Adkins, každopádně veškerá jejich choreografie a nasnímání je jedna velká paráda, zkrátka Martial arts v nejpůsobivější možné podobě. Jinak Donnie Yen jako Ip Man nepřekonatelný, charismatický, sympatický a výrazný muž, kterému lze věřit každé slovo, stejně jako každý úder, a díky němu zde fungují i emoce a dramatické situace, jelikož je stejně tak dobrý herec jako bojovník. Závěr je pak především pro příznivce této série velice silný, škoda tedy jen toho méně tuctovějšího příběhu, neboť jinak se jedná o skutečný žánrový skvost. (25.08.2020)

Je to smutný pohled, dívat se na hrdiny mého mládí, jak deklamují patetické fráze v těch nejhrubších propagandistických patvarech. Donnieho kolega Jacky Wu se tomu podal naplno, a nadělal si tím doma spoustu nepřátel. Jeho Wolf Warrior 2 je ale tak over the top přemrštěná, hyperakční vymývárna, že ji nelze brát vážně. Navíc tam cítím silnej nadhled, takže jsem se královsky bavil. Ale Donnie s touhle kýčovitou telenovelou, to je hrůza. A co že jsem se to od tvůrců, a Čínské lidové republiky, dozvěděl? Že běloši jsou největší zlo planety. Ukradli Ameriku indiánům, nechali si od zotročených číňanů postavit železnici, a kam jen přijdou zasévají rasismus. Na škole šikanují rasisti, na policii pracují rasisti, v armádě velí rasisti, důležitá razítka rozdávají rasisti, v útulných domácnostech žijí rasisti a rasistky a vychovávají malé rasisťátka. Je jich tady tolik, že kamkoliv Ip Man přijde, ihned zpoza rohu vyskočí rasista a začne svoje rasistický rapy. Za dveřma rasista, pod postelí rasista, v koupelně rasista, na balkóně dokonce bigotní rasista. Naštěstí jsou tu jejich černí bratři, aby nezištně pomohli v nouzi. A tak stejně jako ve Wolf Wariorovi 2, dělají černoši číňanům idioty v jejich propagadistických hrách. Tož good luck, hoši. (15.04.2020)