Všetci hovoria: Milujem ťa

„A co Carol? Jak se jmenovala dál?“ – „Carol byla básnířkou a členkou Mensy.“ – „Byla závislá na heroinu.“ – „Jo, ale já si myslel, že to byl insulin!“ Woody a muzikál? Můj oblíbenec to samozřejmě pojal velmi po svém, nutno však dodat, že k mé celkové spokojenosti. Hudba byla moc fajn, vyloženě civilní zpěv všech zúčastněných bych viděl spíš jako plus a často hodně úsměvná muzikálová čísla (která přicházela vcelku nečekaně) byla parádní. Od zpívajícího žebráka či arabského taxikáře přes vymazlenou choreografii v klenotnictví (stepování přes švihadlo!), nemocnici, pohřebním ústavu (pravděpodobně nejoriginálnější část filmu, k tomu s nejchytlavější písničkou) až po taneční číslo na nábřeží. Woody a spol. (opravdu příjemné herecké obsazení, navíc krom vrchního neurotika také Edward a Natálka) vzdávají hold, parodují („levitování“, falešný step, zpívá a tancuje každý) a navrch si dělají srandu z filmu samotného (přičemž upozorňují i na svoji uvědomělost). Jediné, co považuju na Allenově počinu za slabší, je menší frekvence opravdu kvalitních hlášek či scén k záchvatům smíchu (ala sledování rentgenových snímků či Woodyho foukání mezi lopatky). Po většinu času se sice člověk baví, ale spíš se jen tak lehce usmívá, než že by se zrovna za břicho popadal. Nicméně, téhle příjemné záležitosti ty solidní 4* rád dám a kvituju, že si Allen troufl i na žánr, ve kterém si ho normálně člověk jen těžko umí představit. „Neviděl jsi signály? Musela přece něco dávat najevo.“ – „Myslíš, že jsem idiot? Jaký signály? Jeho fotka v jejím prádelníku? Nebo vyslovení jeho jména, když měla zrovna vyvrcholení?“ – „Tohle nemyslím.“ – „No, tohle se ale právě stalo. Jen jsem si to nějak nedal dohromady.“ (22.03.2015)

Woody Allen je môjho srdca šampión a dokazuje mi to skoro každým jedným filmom. V tomto muzikále si na chvíľku odskočil od štipľavej satiry (aj keď sa jej nie úplne vyhol) a dal priestor hollywoodskej melanchólii zo starých muzikálnych klenotov, čo sa odzrkadľuje v každej romantickej scéne medzi Edwardom a Drew, Woodym a Juliou a zároveň ju perfektne vyhrocuje rodinnými problémami - hašterenie otca so synom o tom, kto je republikán a kto demokrat, bolo priam skvostné! - akoby vystrihnutými zo súčasného života. Táto snímka je plná lásky, plná porozumenia a dobrosrdečnosti a hoci Woody zase tápal v umení a filozofii, hľadal princípy, zákonitosti, príčiny, následky, dôvody,.............. jeho nezvyklý cit pre dojemnú atmosféru ma do týchto rôznorodých rodinných príbehov úplne ponoril. (05.08.2010)

Hmm, Woody hraje ve filmu... Já nevím, bylo to takové zvláštní, mělo to něco z komedie, něco z romantiky, o dost víc z muzikálu, ale celkově mi to připadalo takové nijaké, místy utahané, místy tak rozhádané, že z toho šla hlava kolem, chyběla tomu nějaká výraznější dějová linka, konec mi přišel takovej žádnej. Jednou asi stačilo. Dám 3*, ale s odřenýma ušima. Teda hvězdičkama. Snad jedinou výraznější zajímavostí tohohle filmu pro mě bylo vidět Julii Roberts snad poprvé z asi 25 viděných filmů s ní zpívat. Když teda nepočítám to kvílení ve vaně v Pretty Woman:) (12.07.2015)

Nechápem, prečo sa robil taký povyk okolo Oceans 11, že vela hviezd pokope.....pozrite sa dole na hrajú: a zistíte, že Filmy Woodyho Allena sú tie skutočne hviezdne obsadené. A nikto z toho vedu nerobí. Allen je skôr glosátor života ako scenárista, čo sa najviac prejavilo práve tu, kde nejaký skutočný dej nájdeme iba ťažko. Uvedomuje si to aj on, všimnite si hlášku na konci filmu: kto by nám ten príbeh uveril......Muzikálové čísla sú skôr priemerné, ale vzhladom na to vzrušenie, ktorá hviezda práve vyjde spoza rohu dávam ****. (30.09.2009)

Woodyho Allena buď milujete nebo nenávidíte.. Já jsem bohužel asi ten druhý případ.. Film "Všichni říkají: Miluji tě" mě málem unudil k smrti a zpívané pasáže jsem sotva rozdejchala.. "Půlnoc v Paříži" a "Match Point - Hra osudu" mě nadchly, ale o zbytku tvorby se to zatím říct moc nedá :-( Celkový dojem nespravilo ani famózní herecké obsazení :-( (16.12.2013)