Pan: Cesta do Krajiny-Nekrajiny

Nějak nemůžu přijít na to, co je na tomhle Panovi až tak špatně. Je to barevné, je to hektické, pěkně ozvučené a je to i solidně zahrané. Ale je to také nesmírně přeplácané, až moc logiku postrádající a asi i díky právě tomu děsivě nezáživné. Jediné, co jakž takž zaujme, je Smells Like Teen Spirit zpívající Hugh Jackman. (04.02.2018)

Pohádka z Karibiku znásilňující dětskou fantazii filmovou atrakcí. Země Nezemě podána jako velkohubá podívaná vyvolávající nevěřícná och a ach, nicméně zcela bez opodstatnění a jen pro ten efekt. Duhové barvičky, slzičky dojetí a písnička alá We are champions uměle navozující atmosféru fantastického dobrodružství dyslektického chlapečka z plakátu. Jen celovečerní formát jej diskvalifikuje z distribuce do 5D kina, tedy po bok oněch prázdných a zběsilých videoklipů sloužících pouze k ochromení smyslů. Divák by se totiž během té stopáže pozvracel, takhle zůstává jen u pouhého nutkání. Hvězdu za strach z výšek. (19.12.2016)

Hned jak se hlavní hrdina dostal do Země Nezemě, napadlo mě srovnání s prvními Letopisy Narnie (2005), Alenkou v Říši divů (2010) nebo s Mocným vládcem Oz (2013). Opět "epická" fantasy plná barevných drahých efektů (že se v jejich záplavě člověk ztrácí), s pěknou hudbou (od Powella jsem ani nic jiného nečekala), kterou jsem si ale v záplavě výbuchů a zbytečného blábolení neužila, a ani příběh není příliš zajímavý - hlavní hrdina se dostane do bájné říše, je vyvolený, jeho návrat byl předurčen, s podivnými přáteli má svrhnout tyrana...). Nebylo těžké uhodnout, jaký zvrat přijde a jak to skončí, a ani nepřišlo nějaké překvapení, nic navíc. A taky je ten film hrozně krátký, jako by to všichni chtěli mít rychle za sebou. Nejlepší věcí na filmu bylo obsazení, bohužel trestuhodně nevyužité. 5/10 (15.09.2018)

Petr Pan se mi jako pohádka nikdy dvakrát nelíbila, rozhodla jsem se tady tomu dát šanci, protože, no proč ne? A akorát mě to utvrdilo v tom, že Petr Pan se mi asi nikdy líbit nebude. Začátek mě ničím neoslovil, ale tak jsem to přetrpěla s tím, že snad se to rozjede, jakmile se dostaneme do Neverlandu, jenže se to nerozjelo. Vůbec mě to nechytlo a zdálo se mi to hrozně dlouhé. Cast mě pak taky moc nenadchnul, sice jsem se těšila na Garretta v roli Hooka, ale to bylo něco otřesného. Dobře se na něj dívá, ale hrát teda fakt neumí, strašně přehrával a mluvil (s prominutím) jako dement, vůbec jsem nepochopila o co se pokoušel (asi jsem holt zvyklá na kvalitnějšího Kapitána). 2* (14.06.2016)

Joea Wrighta jsem měl zaškatulkovaného jako režiséra úchvatných filmových adaptací literárních klasik - Pokání a Pýcha a předsudek mluví za vše. Tudíž jsem si od Pana sliboval něco víc než od Petera Pana z roku 2003 (který nebyl špatný, ale průměrný), i když mě Wrightova předešlá Anna Karenina moc neuchvátila. Co jsem ale neočekával, byl konečný výsledek, jehož se mi v kině dostalo. Nové převyprávění Barrieho hry je až příliš potrhlá a moderními prvky přecpaná změť čehosi nechutně barevného bez jakékoli vnitřní konzistence, což je opravdu škoda, když vezmu v potaz zvučná jména okolo filmu. Nikdy jsem nebyl fanoušek Nirvany, nicméně i tak mě cover ke Smells Like Teen Spirit v podobném filmu do určité míry iritoval. Hodně velký fail z mnoha stran, který jen tak někdo nečekal - já rozhodně ne. (19.03.2016)