Vyprážané zelené paradajky

Výborně napsaný scénář, který je zahraný asi těmi nejlepšími herečkami, které mohli do tohoto filmu o neobyčejných přátelství vybrat. Osobitá Mary Stuart Masterson a půvabná Mary-Louise Parker, excelentní Kathy Bates a neuvěřitelná vypravěčka Jessica Tandy, bez které by Smažená zelená rajčata byla přinejmenším nedosmažená... A i ostatní osazenstvo zde není nadarmo (Stan Shaw, Cicely Tyson). Scénář připravil Jessice Tandy krásné a dojemné příběhy k vyprávění, které zaujmou snad každého. A i ona svým výkonem zaujala natolik, že byla zcela zaslouženě nominována na Oscara. Velká škoda, že tato herečka dostala šanci projevit naplno svůj talent až v 80 letech, ale buďme rádi aspoň za to. Tento snímek se mi zdá tak nějak nedoceněný a zapomenutý, x krát do roka opakují neuvěřitelné braky a tento snímek jsem přitom v TV ještě nezaregistroval. A může nabídnout nejen výborné herecké výkony, ale i znamenitou kameru, dialogy, kostýmy a také hudbu (vystoupení černošské zpěvačky v kostele například nemělo chybu). Tento film mě okouzlil a určitě na něj jen tak nezapomenu. (23.04.2009)

Zajímavý příběh, o vzdoru proti nespravedlnostem a užívání si života, sráží přílišná sentimentální patetičnost při zobrazování příkoří a odboji proti nespravedlnosti a zrůdné krutosti. Dva příběhy v zcela odlišných časových rovinách vypráví o nutnosti uvěření žen ve své vlastní síly a jejich realizování svých vlastních cílů a přání v životě. Starší příběh vypráví o silné ženě Idgie Threadgoode (Mary Stuart Masterson, jako malá Nancy Moore Atchison), která si užívá všech krás života, zastává se uzurpovaných a slabých a staví se neohroženě čelem k rasismu a ostatním nepravostem a společenskému pokrytectví. Mladší příběh pak Idgle ve starším věku jako Ninny Threadgoode (zajímavá Jessica Tandy) vyprávěním vlastního příběhu statečnosti a radosti staví na vlastní nohy nešťastnou ženu Evelyn Couch (Kathy Bates), která se podle svých možností vrhne do seberealizování a užívání si života. Bohužel je ta zdůrazňovaná patetická statečnost a neohroženost prvkem snižujícím jinak sympatické dílo. Z dalších rolí: Idgienina nejlepší přítelkyně Ruth Jamison (Mary-Louise Parker), která je uchvácena Idgeininou nespoutaností, nepoddajností a statečností, černošská služka Sipsey (Cicely Tyson) s tajemstvím o svém činu, Idgienin bratr Buddy Threadgoode (Chris O'Donnell), s tragickým skonem v mládí, věrný černošský sluha Big George (Stan Shaw), oddaný pomocník, Evelynin ignorantský manžel Ed Couch (Gailard Sartain), bezdomovec a samotář Smokey (Timothy Scott), držící si svoji čest, Idgeinin nápadník a místní šerif Grady Kilgore (Gary Basaraba), puritánský reverend Scroggins (Richard Riehle), zarputile hledající šerif Curtis Smoote (Raynor Scheine), a násilnický Ruthin manžel Frank Bennett (Nick Searcy). Optimistické, s příjemně humorným nadhledem, patetickou tragikou a monumentalitou. Přesto je to stále poutavé a zajímavé vyprávění. Naivně idealistické ve svém poslání a dodávání sil a víry v život a jeho krásu a půvab s jeho nezaměnitelnou možností. (24.10.2012)

Naprosto upřímné a lidsky silné rodinné drama z devadesátých let, které Amíci v té době uměli a uměli do něj dát patřičný nádech jedinečnosti a epičnosti, čímž si vydobili slávu a popularitu i u nás. Jen škoda, že Smažená zelená rajčata jsou z podobného těsta a známostí jsou silně v pozadí. Nezaslouží si to. (20.03.2019)

Nejdůležitější tajemství šťastného života je přátelství, alespoň tak jsem to zde slyšel. A o tom celém Smažená zelená rajčata jsou, o přátelství. Přátelství mezi dvěma mladými ženami, přátelství mezi běloškou a černochem v dobách, kdy byl Ku-Klux-Klan na vrcholu (dvacátá léta), nenávisti mezi těhotnou manželkou a násilnickým manželem, přátelství mezi náhodou dohromady svedenými, dvěma naprosto cizími ženami v letech. Nádherná nostalgická atmosféra, spousty a spousty žen, rasismus, láska a nenávist. Jedna z prvotin Thomase Newmana, prvotina Jona Avneta, nespočet zajímavých postav... Jednou si budu muset tu předlohu přečíst, a už se těším, až ochutnám smažená zelená rajčata. Barbecue však vynechám. (28.10.2008)

Tak trochu mi uniká smysl toho, proč tolik prostoru dostala Kathy Bates. Její postava je pro ten příběh úplně zbytečná a hlavně je neskutečně otravná. Jinak to nostalgický vyprávění o tom, co všechno se událo někdy ve 20. - 30. letech v nějaký prdeli světa v Alabamě, bylo docela dobrý. Nesmí chybět nic pro tu dobu typickýho, takže je tam nějakej ten ku-klux-klan, nějaká ta hospodářská krize, ale taky jedna vraždička a nějaký lidi přejetý vlakem. A samozřejmě nějaký melancholický části o umírající kamarádce. Ale to vyprávění z minulosti mě docela bavilo, takže mě to dokázalo u obrazovky udržet až do konce. A na konci přišlo originální a nečekaný vysvětlení, co se stalo s mrtvolou. Pasáže ze současnosti s Kathy Bates jsou ovšem pomalu na odpad. (14.08.2022)