Transformers: Posledný rytier

*Megalomanská megapičovina je vysoce odborný filmově teoretický termit označující naprostou scénáristickou demenci, obalenou natolik obskurním *digitálním mrdníkem (totálně bezhlavé nadužívání počítačových triků), že tento už není schopen ani trochu kompenzovat příběhovou debilitu, naopak ji ještě podtrhuje a celek pak způsobuje rakovinu vkusu, mentální impotenci, chronické záněty logiky a terminální uhnívání sítnic. Přebaly blúrejů by rozhodně měly kromě výše uvedeného varování obsahovat i nechutné obrázky těch nejznetvořenějších downů, vyhřezlých mozků, zoufalstvím vypíchnutých očí a roztřepených konců míchy, bezradně pleskajících o prázdné lebeční dutiny. Pokud jste ovšem otylý nezletilý retard, co o sebe v pokojíčku na koberci s Medvídky Pů s mongoloidním výrazem a soustředěním přikousnutým jazykem blahoslaveně rozbíjí v Číně lisované karcinogenní výrobky firmy Hasbro, jste samozřejmě v suchu a jděte do toho! Čeká vás vzrušující a ani trochu otravná dvouapůlhodinovka nepřehledně chaotického poletování ingotů, železných traverz, suti a jiného bordelu, mezi kterými se autokokoti přeměňují v rytíře Kulatého transformátoru. Ano, dostanete k tomu také inspirující sofistikovanou přednášku z mykologie o tom, že to byli právě oni, měnivší se tenkrát místo z hnusných amerických kraxen na robohňupy z konů a transtriceratopsů, kdo za temného úsvitu anglosaské degenerace dovezl králi Gejtušovi z planety Slintajicího idiota v souhvězdí Velkého potratu onen slavný meč Transcalibur. Počítám, že další díl bude o tom, jak nám ti zkurvení zlí Disepšni ukřižovali Ježíše. Jedinými zkomírajícími záblesky na konci tunelu mozkové smrti jsou tu poměrně šarmantní a vtipná etuda Hopkinsovic Toníčka, jemuž zřejmě senilita dala zapomenout, jakým býval vybíravým charakterním hercem, a pak samozřejmě ta vskutku bez reptání ojetíhodná DaVinčiho velekunda, která nejen prokrvuje, ale dokonce i hraje, na rozdíl od MárkyMárka, jenž zase jako obvykle na molu jen koženě předvádí buzerantské trenky Kálvina Klajna. Prostě Zálivovi a jeho produkční partičce už dočista transpřeskočilo a megajeblo, a pokud se tahle pičoidní předražená hračkářská reklama čirou náhodou alespoň zaplatí, pak začínám ze strachu z celosvětové cerebrální apokalypsy kopat ve sklepě protikreténský kryt a ven vycházim jen v antimongoloidní roušce. (09.09.2017)

Hodně často jsem měl pocit, že Michael Bay nabídl svým fandům, že si můžou usmyslet, co by rádi v pátém transformeřím výplachu měli, ti si přáli kdejakou pytlovinu a on to celé uhnětl dohromady. Takže mladý Rodrigo si přál robodraka, milovník historie Dimitrij si představoval zapojit Krále Artuše a kouzelníka Merlina, zrzek Larry zatoužil po variaci na C3PO, obdivovatel televizní červené knihovny Horst vyžadoval trochu laciného křečovitého humoru, romantička Květa si přála hlavně hrdiny stojící v protizáběru padajícího slunce.. Můj někdejší oblíbenec, nyní totální tvrdohlavec ztratil míru a kontakt s realitou. Měl své ego uspokojit dvěma díly a ne v téhle nesoudné megalomanii pokračovat. Mohli jsme se namísto toho dočkat dvou tří akčních pecek, které by se přiblížily kvalitě Skály nebo heroickému Armageddonu. Pořád je to trikově vymazlené, jenže je to plné otravného vysvětlování a mizerných rozhodnutí. Roztahané, nabubřelé, chaotické. Prosím, dál už ne. A znovu opakuji, že by mě docela zajímalo, co by Michael Bay dělal, kdyby mu třeba měsíc nesvítilo slunce. (07.01.2018)

Sledování dalšího Transformers filmu mě opět fyzicky udolalo. Jenže tentokrát jsem se z katarze neprobral úplně pozitivně naladěn. Vlastně až na předposlední akt, kde se najednou všecko slejvalo mnohem konzistentněji a líbivěji, akorát že to nezanechalo delší účinek. A to je to o čtvrt hodiny kratší než-li mnou velice oblíbená čtyřka, o které jsem se před třemi lety vypsal velmi pozitivně. Ne, že by se Bayovi nepovedlo i napopáté posunout laťku ještě víc a totálně v destrukci zastínit snad všechny blockbustery, které kdy vznikly. Nevím proč, ale vzpomněl jsem si na scénu z X-menů, kdy Magneto zvedne stadion a dělá s nim psí kusy, což je na sílu vygradované finále a epika v něm téměř není. To T5 je tak moc epická, až požírá sama sebe v nelogičnostech nejhrubšího zrna, ve scénáři, v jehož zrcadle je i Rychle a zběsile měřítko realisticky natočeného filmu a product placementu, díky němuž jsou ty skomírající tržby vesměs všem úplně jedno. Jenže o tom to bylo vždycky a předchozí díl je v podstatě úplně stejně pitomý a zemřelo při něm spousta těch odvážnějších intelektuálů. Problém je, že ačkoliv je měřítko tak moc obrovské a 260 mega vyloženě plachtí po obrazovce v každém záběru, není to záživné. Ve filmu je jen několik scén, u kterých jsem mohl naplno vypustit své patnáctileté já a užívat si ten klasický Bayhem, na kterém už tolik let ujíždím, ovšem v celku jsem vizuálně Michaela Baye viděl, choreograficky už tolik ne. Buď jsem na to nebyl správně naladěn nebo jsem sklouzl k tendenci se více zaměřovat na komediální rovinu, v níž vévodí jednoznačně Anthony Hopkins. A stopáž bych už tentokrát tak o hodinu prokrátil. Když tak o tom přemýšlím dále, příběhově už se není kam posunout. Optimus Prime má svoji archnemesis, se kterou se musí vypořádat v každém díle, na děj se opět nabalí nějaké historické pozlátko, o němž v předchozích dílech nebylo ani vidu ani slechu (aneb když ve druhém díle vytěžíte pyramidy, víc už je jenom Stonehenge) a přibudou postavy, vymáchané v takovém nuzném stereotypu, až šustí papírem na míle daleko. To všecko k sérii neodmyslitelně patří. Ale už i já tentokrát doufám, že v Míšovi ještě zbyl nějaký pud sebezáchovy a další jeho filmový milník nás ještě čeká...mimo jeho producentskou dílnu a mimo Hasbro.. PS : Merlin naprosto cool postava, taky mě mohlo napadnout, že je to zamaskovaný Stanley Tucci...5.5/10 (26.06.2017)

Tohle mě bolelo. Transformers jdou opravdu ke dnu a je to jeden z mála blockbusterů. který mi lezl krkem a přeji si, aby se další díl už nenatočil. Dvě a půl hodiny se táhnou jak chrchel na zdi, Hopkins je otravný, děti nezajímavé, příběhově velmi ploché, vlastně vůbec nemám páru oč tam šlo, neskutečný zmatek a chaos ve scénaři, jako by ve studii byli na šrot a plácali tam vše, co koho napadlo. Akce až tak moc není a finále divák sleduje s otrávenou pachuťí a bolavým zadkem. Jediným pozitivem je úvodní bitva s Králem Artušem, která měla sakra koule a pevně doufám, že si Bay dá od robotů pauzu a naservíruje nám raději pořádnou středověkou bitvu, tam věřím, že by urval koule všem. Bohužel jsem se ani příliš nebavil, alespoň na Isabelu Moner se dalo koukat. 45% (23.06.2017)

Film, ve kterém se důležité figury třeba i na hodinu vytratí z děje (přičemž Nemesis Prime je jenom strašák, ale žádná velká hrozba to není; souboj o hlavní ženskou hrdinku nakonec vyhraje profesorka, protože formule otec-dcera ze čtyřky nepovolovala milostné špičkování). Proč jednoho z robotů asi na minutu mluví Steve Buscemi? Co tam dělal John Turturro? O co tam přesně komu šlo a co přesně byl ten macguffin? Nikdy jsem nechápal tu nenávist vůči téhle sérii a nářky, že je až nepřijatelně hloupá a nezábavná. Ale tentokrát se k nim musím přidat. Dynamickou, nápaditou akci a jednoduchý příběh, ve kterém bych byl schopen usledovat, kdo, odkud a kam běží, jsem tentokrát nedostal. (22.06.2017)