Pí

Max Cohen, geniální matematik, se vše co na světě existuje, snaží popsat čísly. Jeho cílem je popsat chování akciových kurzů tak, aby se pomocí matematicky dal předpovídat jejich pohyb. Jenže stále častější migrénové záchvaty a zájem různých mocenských skupin mu brání, aby se dostal až k jádru věci ... S Arofonskyho filmy mám trochu problém. Většinou je potřeba je velmi pozorně sledovat, protože drobná nepozornost vás může velmi rychle svést na scestí, a už se do konce filmu nechytíte - a toto sledování má na druhé straně za následek podobný psychický stav, jako měl hrdina tohoto filmu (což asi mělo být i cílem). Proto se stále nemohu rozhodnout, jestli se mi Arofonskyho filmy líbí nebo nelíbí, a to i když mají hodně zajímavou základní myšlenku i filmové zpracování. Proto tomuto filmu dávám přesně 3.14 hvězdiček... :) (09.12.2011)

Aronofského mám rád, při jehož prvním seznámení (Requiem for a Dream) jsem zážíval orgasmus (skoro doslova) asi jako spoustu dalších lidí. Tohle mě ale nepřejelo až tak, přitom je režije s RFAD tak do očí bijící a úžasná. Přestože jsem měl matematiku rád a sám bych byl géniem, byl bych to dotáhnul ve studiu dál, tak tohle mě rozhodně neoslovilo tak moc jako ostatní, až si říkám, jestli to není jenom nějaká mléčná dráha oveček onanujících nad jménem. Na druhou stranu bych uvěřil, že někoho to osloví nemálo maximálně. Je to pěkná bejkovina, ale správné emoce Darren ždíme přece jen až v následujícím snímku. (04.04.2014)

Kdybych to jen víc dokázala pochopit. Na pohled ovšem velice zajímavé a znepokojující. (21.11.2015)

Formálna stránka filmu je bezchybná, plní svoj účel a spolu so skvelou hudbou je to proste riadna pecka. Samotný príbeh je už variáciou na nejaké hry s číslami, tajnými kódmi a snahou o ich získanie, čo v spojení s inovatívnou formálnou stránkou pripadá okukané a menej prekvapivé. Ale aj napriek tomu je to film, ktorý sa určite oplatí vidieť. (25.09.2006)

Requiem za sen je film s poselstvím..tohle je depresivni prasárna, nenechající vás vydechnout. A o čem to vlastně bylo? Jak to dopadlo? Sean Gullette, Aronofsky, hudba, obraz s psychologický roztrhání zdravé mysli je na tomhle filmu dokonalý. 6/5 (10.01.2007)

Netradiční, ale o to zajímavější film o matematiku Maxi Cohenovi, který nežije pro nic jiného, než že jednoho dne konečně objeví význam čísla Π, díky kterému "objeví" tento svět. Černobílé pojetí a uměle zhoršený obraz dokonale ladí se schizofrenickými a depresivními náladami hlavního hrdiny. Soundtrack celou atmosféru jen podtrhuje. 85% (20.07.2008)

Matiku já ráda :-))))) (18.08.2008)

Začátek a první půlka filmu byly skvělé a člověk si liboval v objevování tajemných zákoutí matematiky. Hodně se mi líbily rozhovory Maxe a jeho učitele a super byly psycho scény Maxových záchvatů. Ovšem druhá půlka filmu a konec byly pro mě velkým zklamáním. V každém případě ukázal Aronofsky velký talent, který poté potvrdil v o hodně lepších filmech Rekviem za sen a Fontána. (20.11.2008)

Prvý krát som videl tento film len náhodou, keď som zistil že to je od Aronofského. Videl som len upútavku k filmu, neváhal som kúpiť hneď originál bez toho že by som ten film dáko poznal. Mal som tušenie, čo sa mi málo kedy stáva, že tento film bude pecka. A aj tak bolo, presne na môj vkus ušitý :) Parádna kamera čb, obraz, farebný by bol zbytočný, ale hlavne geniálna hudba. Proste nedá sa to opísať, to sa musí vidieť. Milujem takýto žáner filmu, v ňom som sa jednoducho našiel. Geniálne!!! (22.11.2008)

Počáteční spokojené chrochtání (gratuloval jsem za ČB volbu) vystřídalo rozpačité a znuděné přemýšlení, jak dlouho to ještě bude trvat. Nejsilnější dojem u tohoto filmu bylo nepochopení, jak je možné, že takový pošuk není zavřený někde v cvokhausu, pročež jsem s úlevou vydechl "konečně", když vrták zajel do jeho hlavy. Byly zde další momenty, které mírně překvapily - např. čínská čvrť, kde aby člověk Číňany pohledal (místo toho je tam prazvláštní koncentrace Židů), faktický omyl - židovský velekněz pronášel jednou do roka Boží jméno nikoli neznámé a natožpak ne o 216 písmenech - má písmena pouze 4, a toto jméno je v bibli (rozumějme v hebr. originálu) docela časté (byť se nesmělo vyslovovat). Vcelku PÍ potvrdilo, že forma může být sebevytříbenější, film potřebuje alespoň myšlenku (když už mu chybí děj - rozumějme, že se něco odněkud někam posune). - Ale tak abych neprudil, byl to debut, že... Řekněme, že si D. A. aspoň ujasnil svou režijní koncepci a styl, které pak mnohem lépe využil v REQUIEM ZA SEN. (22.02.2009)

Filmy Davida Lynche leckdy nepochopím, a proto je bez milosti sestřeluju nízkým hodnocením. Abych řekl pravdu, PI jsem taky moc nepobral, a přesto jsem mu nasolil silné ****. Proč? Je to jednoznačně zásluhou Aronofského režie (která je v mnohém podobná s jeho pozdějším filmem Requiem for a dream). Depresivní černobílý obraz, sugestivní kamera, skvělá práce s hudbou a do toho výborně hrající Sean Gullette. To vše dělá, z tohoto filmu, nezapomenutelný psychedelický zážitek. 85% (02.08.2009)

Ponaučení: není dobré být příliš chytrý a vědět toho mnoho, protože je to na zbláznění. Sice divný filmy, ale má své silné stránky. Všechno se dá vypočítat !!! (01.11.2010)

Ničím a nijak mě tento film neupoutal. Abych pravdu řekl, jakmile začínal být film zajímavý, obratem mě ihned znudil a spustil se chaos a nuda. Tak to bylo stále dokola. Bohužel nic moc. 20% (22.12.2011)

Darren Aronofsky je prostě génius! (15.03.2012)

80% ... Aronofského celovečerný debut. Čistý, nepoškvrnený Aronofsky tak ako ho máme všetci radi. Vidno z čoho čerpal pri natáčaní Requiem for a Dream. Veľmi podmanivý strih a kamera. Omamujúca atmosféra a zase vynikajúca hudba Clinta Mansella. Na režisérsku prvotinu veľmi dobre odvedená práca. (17.03.2015)

Minimalizace teorie vseho na jedine cislo? Toto tema si mohl vzit k zpracovani snad doopravdy jedine Aronofsky (no zajimalo by mne jak by to dopadlo pod taktovkou Lynche) a ze se mu to neuveritelne dari... Nemam rad styl hudby, kterou pouzil - presto dokonale pasovala; mam radeji barvy - Aronofsky zvlolil 2, a opet trefne; neznal jsem herce hlavni postavy - a presto mne jeho vykon nadchl. Kamera, strih, rezie - vyborna, coz Aronofsky potvrdil ve svem dalsim dile. (07.11.2005)

Nějak sem se nemohl dostat do děje, na mě moc velká psychárna - dlouhé záběry, sice vyvážené perfektní hudbou, ale... něco tomu prostě chybělo a neumím říct co. (28.11.2007)

***1/2 - Aronofského prvotina dává plnou měrou tušit, na co je potřeba se v jeho následující tvorbě připravit... V PI si jakoby oťukává filmařinu, kterou pak v Requiemu dotáhl k dokonalosti a která svojí vizuální depresí a stylem prostě musí drtivě zapůsobit na diváky. PI je tak trochu schýza, ve které se myšlenka zdánlivě ztrácí v obrazech, ale která je tak trochu divácky nestravitelná.. Přes všechny myšlenky, pravdy, herecké, scénáristické, režisérské i kamerové geniality, tohle prostě není film pro každého (...ale který z Darrenových je, že?). Samotný závěr to vše podtrhuje a předposlední záběr před zrcadlem je neskutečně efektní! (20.04.2008)

Právě jsem Pí dokoukal a musim smeknout. Už poměrně na začátku své kariéry natočil Aronofsky takhle úžasný film? No, nechtěl bych toho člověka asi potkat ve skutečnosti, zřejmě by se z něj vyklubal nějaký psychopatický vrah, či něco podobného, tohle prostě nemůže natočit normálně uvažující člověk.. Ale podívaná je to velkolepá. V Requiem for a Dream vykradl sám sebe, zde jsou jasně patrné jeho rysy od začátku až do konce a ve zmíněném filmu je to pak vše přivedeno ke genialitě. Ovšem chápu sem tam nižší hodnocení, rozhodně to není film, který by kdykoliv sedl každému, chce to najít si ten správný čas na koukání a pak si film pořádně vychutnat. (27.09.2008)

Stylistické cvičení, které vizuálem připomíná trochu Tarkovského filmy, trochu Mazací hlavu nebo třeba Bergmanovo Mlčení, scénář je takovou Aronofského matematicko-teologicko-filozofickou exhibicí. Ač to nebyl film úplně podle mého gusta, oceňuju, že Aronofsky stejně jako ve svých pozdějších kusech nejel na jistotu a nebál se experimentovat. (28.08.2009)