Pí

U Darrena je nádherná věc, že u každého jeho filmu je jasně vidět jeho rukopis. Π je na tom stejně. Pomalu se rozvíjející příběh, začátky docela v pohodě. V polovině filmu už začíná režisér tlačit na pilu a člověk již tuší, že jde všechno do háje. No a pak je tu samozřejmě, pro Darrena typický, dechberoucí konec, jenž nedá spát ještě dlouho. Prvotina vůbec nezklamala, černobílé schéma snímku dodává ještě větší dávku deprese a bezmoci... kamera zážitek pouze umocňuje. (20.01.2008)

Takhle nějak by vypadalo Foucaultovo kyvadlo, kdyby ho zadaptoval David Lynch. Halucinogenní podivnost natočená černobílou zrnitou kamerou, okořeněná vynikající hudbou (či spíče zvuky) a symbolický příběh o Božím Jménu a teorii čísel. Aronofskyho tvorbu budu odteď bedlivě sledovat (líbilo se mi to víc než Requiem for a Dream, a to matematika nikdy nebyla moje parketa:) (03.02.2004)

Maximilián Cohen trpí vážnou poruchou mozgu. V 6 rokoch sa nepretržite pozeral do slnka, ktoré mu porušilo očné sietnice. Okrem občasnej bolesti a pár záchvatom sa nečakane dostavili aj plusy. Max je matematickým géniom. Jedného dňa sa rozhodne, že vyrieši záhadu "neexistujúceho" vzorca, ktorý principiálne zabezpečuje chod burzy na Wall Street. Svojou prácou je natoľko fascinovaný, že si neuvedomil, akých ľudí do svojej blízkosti prilákal. Jeho život začína byť v ohrození. Dokončí Max svoj výskum? No, čo dodať. Odborník na tvorbu nie som. Špecifické snímky, akým je bezpochyby aj "pí", sú mi na míle vzdialené. Čiernobiely obraz mi nevadil. Tešil som sa na zápletku, no bohužiaľ, mňa proste tento film nevtiahol do deja tak ako by sa žiadalo. Proste a jednoducho - nebavilo ma sledovať na jedinca, ktorý je posadnutý matematickými rovnicami či myšlienkami všetko "zrátať", až kým mu z toho neprepne. Židovská pointa pobavila, rozuzlenie príbehu prekvapilo. Neviem ( teda viem ) čo som si od toho sľuboval, ale "Good Will Hunting" to veru nebol. Moja chyba. (06.03.2014)

I přes velmi střídmou stopáž šlo tohle únavné pseudo-vědecké bádání docela mimo mě. Mám rád experimentování na celuloidovém pásu, nicméně tuhle depresivní jízdu jsem si i přes dokonalý střih, kameru i zvuk moc neužil. Protože mi toho v tomhle ději-neději chybělo až strašně moc. Nezaměnitelný režijní a tvůrčí rukopis už ale měl Aronofsky tenkrát, nadání přenášet depresi na druhé jakbysmet. Mě ale do svého světa tentokrát vtáhnout tak úplně nedokázal. (07.09.2011)

Darrena Aronofskyho mám rád a zde je jeho rukopis velice znát. Opět dokázal, že zvládá na výbornou převést na filmové plátno náladu a pocity hlavního hrdiny a opět s psycho hudbou Clinta Mansella podtrhnul zajímavost tohoto filmu, který pro mě nebyl nudným. Sean Gullette hraje přesvědčivě a černobílí obraz s vysokým kontrastem nabírá na atmosféře. Tento depresivní film plný zajímavých rozhovorů hodnotím 4 hvězdičky... (05.04.2008)