Réžia:
Jaroslav NovotnýScenár:
Pavel HanušKamera:
Alois NožičkaHudba:
Petr RůžičkaHrajú:
Karel Höger, Petr Haničinec, Bohumila Dolejšová, Jiřina Štěpničková, Bohumil Švarc st., Václav Neužil st., Karel Houska, Josef Kalena, Eva Trunečková, Jaroslav Mareš, Jana Andresíková (viac)Obsahy(1)
V bytě je nalezena mrtvola ženy. Penzista Svoboda (K. Höger) se rozhodne na vlastní pěst vyřešit okolnosti sebevraždy sousedky, protože věří, že za její smrtí a defraudací ve spořitelně stojí další osoba. Konkuruje tak svému zeťovi (P. Haničinec), vyšetřovateli, který jeho „pátrací“ metody odsuzuje. Svoboda po dlouhém pátrání objeví Věruščina přítele, kterému půjčila padesát tisíc… (Česká televize)
(viac)Recenzie (33)
Zapomenutá detektivka ozdobená hereckými kvalitami pana Hogera a v malé roličce paní Jiřiny Štěpničkové. Závěrěčná konfrontace mezi Hogerem a Švarcem je pěkně vygradovaná. V tom českém archívu musí být tolik zapomenutých inscenací, že by se měly všechny začít vysílat častěji a ne jednou za uherský rok. ()
Nikterak okouzlující příběh, ale jinak jde o vcelku dobrou (průměrnou) televizní krimi záležitost. Škoda, že některé děvčata jsou skutečně tak naivní a zas na druhou stranu mnohdy dokáže pátrání na vlastní pěst víc, než to policejní. Chce to jen odvahu, dobrý instinkt a taky kus štěstí. Co se hereckých výkonů týče, tak tady si stěžovat moc nebudu. Pokud hledáte nějakou odpočinkovou záležitost v tomto deštivém období, sáhněte třeba po tomto kousku. ()
"S dokladama se voháněj u soudu, ty smrade ! ... a každýmu tě budu ukazovat ! ... já si to se svým svědomím srovnám." Dědova posedlost. Formálně čapkovské téma vyšší spravedlnosti v sólovém vystoupení K.Högera, malá vážná role pro J.Štěpničkovou, začátek nejlepších Haničincových tv let, jedna z mála šancí pro Švarce. "Když není hlad a žízeň, tak práce vod ruky jen lítá." Uměřená režie s kamerou (Petr Kudláček, Horák, Polák), citlivou vůči příběhu. Hudba Petr Růžička, napsal Pavel Hanuš. 3-4* ()
Slabší kriminálka, která stojí na základních pilířích jimiž jsou Karel Höger a Petr Haničinec. Ale hlavně samozřejmě K. H. Každému je od začátku jasné, že k sebevraždě nedošlo, takže jde pouze o to, jak se to celé vyvine. Tenkrát měl Svoboda štěstí, že na řeči lidi hodně dali. Dneska už by to každému bylo jedno. Celá detektivka se odehrává ve studiu a není možné moc tipovat pachatele, protože společně s hlavním hrdinou se k němu musíme teprve dopracovat. Řešení je takové šalamounské, ovšem alespoň nějak to důchodce vyřešil. Rozhodně tomu věnoval více času a energie než policie. ()
Televizní inscenace detektivního příběhu pojednává především o snaze vyřešit kriminální případ někým, kdo s policií nemá nic společného. I když v tomto případě jak se to vezme. Bývalý dopravák ve starobním důchodu s vlastní umouněností se snaží i přes nevoli svého zetě a kriminalisty v jedné osobě zachránit čest své sousedky spáchajíc sebevraždu. A je úspěšný. Jeden by řekl, proč dělal celý život dopraváka. Jde pouze o poklidný příběh, takže nějaké napětí a šokující zvraty tu nelze očekávat. Karek Höger mající s rolemi detektivů nemalé zkušenosti pojal tuto postavu velmi civilně a adekvátně. Televizní snímek ve své podstatě vyznívá jako malá detektivní povídka na večer před usnutím. A povedla se. ()
Reklama