Fakjú pán profesor

Julie se předrogovala :). ■ Je to milé, zábavné a dobře se na to kouká. Dobře vybraní herci, včetně žáků a řiditelky. Za problém považuji český dabing, na který jsem si musel možná půl hodiny zvykat. Při nejbližší návštěvě Vídně utíkám do prodejny Satyr koupit DVD. ■ "Promiňte, ale my tu máme hodinu." ■ Koupil jsem DVD, viděl v němčině, zjišťuji, že se jedná o film, který by mi nevadilo vidět ani čtyřikrát za sebou a zvedám hodnocení na maximum. (06.09.2014)

Vzpomínám si, jak jsme se jednou v devítce sešli s klukama po pondělním vyučování v naší třídě a hráli si na vylodění v Normandii, protože den předtím běžel v telce vojín Ryan. Bylo nás sedum grázlů z áčka, na obědě jsme překecali tři kluky z béčka a dokonce se k nám přidal i Vojta, kterej obyčejně spěchal na jedinej vlak denně, co mu jel domů. Stoly sloužily jako lodě, židle se namířily nohama do vzduchu jako jediná obrana béčáků, kteří jakožto hosté hájili pláž u umyvadel. Útok na béčáky začal nelítostným bombardováním přezuvkama, pak jsme vyskákali na pláž a začali je mlátit urvanejma větvema ze stromů, na který jsme dosáhli z okna. Zrovna když se mi podařilo vyskočit na katedru, abych ukořistil vlajku smrdutejch béčáků, rozrazily se zadní dveře třídy, který vedly do fyzikálního kabinetu a z nich do boje nakráčel náš novej chemikář. Byl vysokej zhruba tak, že já stojící na učitelským stolu jsem mu hleděl přímo do očí a když na nás zařval "co to tady do prdele je za bordel?" leknul se i Havel na zdi. Chemikář bleskurychle přiskočil k tabuli a všechny do jednoho nás sejmul precizníma hodama křídou. Když mu došla munice, sundal mě malíčkem ze stolu a palcem do mě strčil tak, že jsem přeletěl tři lodě a zastavil se až o fíkus v rohu, ve kterým Miky od sedmičky pěstoval trávu. Pak se chemikář rozhlídnul po třídě a znova zahartusil "tady to vypadá jak v Normandii za války, koukejte hned uklidit ten prasečinec a vypadněte domů, smradi!" Tak jsme poklidili a šli. Vojta vyrazil rovnou domů, aby stihnul aspoň večeři, my ostatní jsme v parku za školou ještě chvíli probírali, jak asi bude vypadat příští hodina chemie. A jak vypadala? Bylo to poprvý a naposledy, co jsem zažil aby kantor během jedný hodiny stihnul vyzkoušet sedum lidí z jedný třídy a ještě si nechal poslat nechápající Luckou z první lavice pro tři béčáky. Náš průměr byl zhruba 4.8, ale i přesto jsme to přerostlý chemikářský hovado ten den začali sborově milovat. A bylo to oboustranný, protože když dva víkendy nato běželo v telce finále MS ve fotbale, při následným pondělním mači mezi áčkem a béčkem nám dělal gólmana právě on. P.S: Vyhráli jsme 6:0, protože nejmenší branka, která by za tím dvou a půl metrovým hovadem byla vidět, je rugbyový háčko. (04.07.2015)

Až nepochopitelně nadhodnocený komediální film, jenž zanechává spíše zahořklý a utrápený výraz než-li úsměv a radost. Žádné herecké představení se zde nekoná a kromě hlavního hrdiny jsou postavy naprosto nesympatické a nezajímavé. Nějaké vtipné náznaky se občas najdou, ale bohužel nejsou ničím originální a spíše jen kopírují. Film lze shrnout jako balast trapných a nevkusných vtípků, pod kterými se skrývá podprůměrný příběh. [25%] (05.11.2015)

Je to na hraně, ale za delikátního pana Müllera, který názorně předvádí jediný stoprocentně účinný a správný způsob, jak ve škole jednat s drzými nepřizpůsobivými fakany, tu čtvrtou hvězdu rád udělím. Ohraná zápletka sice nemá co nového nabídnout, ale snad nikdo nemůže pochybovat o tom, že přesně takový příběh má v dnešní době své opodstatnění, navíc v takhle zábavné a směrem ke zde kritizované mládeži přístupné formě... (14.12.2015)

Když přišly estrády pro náctileté, kdy to po amerických Prcičkách všichni chtěli taky, snesla se vlna kritiky, proto moc nechápu, jak tenhle německý kousek může být v červených číslech. Opravdu v něm nevidím „jednu z nejzábavnějších komedií daného roku“. Ale postupně. Jedno arogantní nevychované pako si odsedělo trest, nyní se vrací pro lup, který je ovšem zakopaný v místě, kde mezitím vyrostla školní přístavba. Světe, div se, je zapotřebí naskočit do školního vlaku coby pomocný učitel. Divoké zvěře v lavicích se nebojí, což vyvolá řadu „úsměvných“ momentů, u kterých se náctiletí možná smějí, ale my dříve narození spíš trpíme a s nestandardními vzdělávacími metodami si ne a ne potykat. Líná mládež se pochopitelně napraví a jistojistě se posune i hrdinova nevraživost s roztomilou husičkou Karoline Herfurth. Svižná režie ještě neznamená, že divák nevnímá jednotlivé situace a školácké dialogy. Koutek mi cukl opravdu jen párkrát. Kdybych chtěl šťourat, dopadlo by to ještě hůř. Takhle mezi ** a ***. (18.09.2017)