Réžia:
Martin DušekScenár:
Martin DušekKamera:
Adam KrulišHrajú:
Kamila Moučková, Gustav Oplustil, Věra Jordánová, Heda Čechová, Martin Dušek, Jitka Molavcová, Pavel Trávníček, Ladislav Županič, Anna JuráskováObsahy(1)
Deset televizních matadorů, kteří v 50. letech začínali v tehdejší Československé televizi, se vrací, aby spolu ještě jednou připravili televizní vysílání. Zábavná i dramatická dokureality o desítce někdejších televizních matadorů, scházejících se po letech s odhodláním ještě jednou připravit a živě odvysílat zábavný komponovaný program. Legendy televizní zábavy a publicistiky, jako scenárista Gustav Oplustil, hlasatelky Heda Čechová a Jarmila Šusterová, zpravodajská redaktorka Kamila Moučková, kameraman Jiří Lebeda a další, spojili na bezmála dva týdny síly, oprášili své profese, a vrátili se do prostor Kavčích hor ukázat, že na to ještě mají.
Dokument je vyprávěn klasickým stylem „filmu o filmu". Kromě mnohdy vypjatých okamžiků, nastávajících při spolupráci velmi rozdílných individualit, tak dokument přibližuje i jak se podobné pořady připravovaly za éry počátků vysílání Československé televize. Zachycuje vztah starší generace k televiznímu médiu a je tak vlastně netradiční oslavou práce v televizi jako takové.
(Česká televize)
Recenzie (14)
Bohužel se hodně liším od ostatních hodnotitelů. Tenhle formát práce se starými televizními matadory mi zkrátka vůbec nesedl. Režisér nadnesl hostům svou představu a pak je nechal se v tom plácat. Bylo nad slunce jasné, že se s tím starouškové nevyrovnají dobře. Hlavně ovšem díky jejich stáří a ne bývalým schopnostem. Celý projekt tak vyznívá docela trapně a to včetně režiséra. Bylo mi těch bývalých profesionálů velice líto. Dostali naději, byli rádi, že je o ně zájem, ale režisérův cíl jim zůstal utajen. Zřejmě ani on doposud neví, co vlastně chtěl. A navíc by si měl dopředu aspoň nastudovat fakta o TV a svých hostech. Lepší by bylo setkání starých pracovníků – profesionálů a ne je stresovat lhaním, že půjde o živé vysílání. Takhle mezi nimi docházelo ke zbytečným konfliktům, ikdyž animozita Čechové a Moučkové je zřejmě trvalá. Reportáž s Nečasem (tehdy už nebyl „panem premiérem“) byla nejen trapná ale i politicky naivní. ()
Asi nejpohodovější dokument letošního jihlavského festivalu. Půlnoční projekce, dobré víno a poslední štace Expendables veřejnoprávního média. Po promítání někdo z publika režisérovi vytknul zesměšňování starých lidí. Blbost, kdo má, či měl, prarodiče v podobném věku, ví, že senilita v kombinaci s ješitností je smrtelná, přičemž do vyhrocených situací nejsou staříci ani jednou natlačeni, nýbrž všechny zábavné situace vyplývají z toho, že technika i rychlost šíření informací jsou za 40 let už úplně jinde. Laskavější už to být nemohlo. 4 a ½. ()
Jeden z nejzábavnějších dokumentů, který jsem za poslední roky viděl. Způsob, jakým režisér umí televizním legendám složit poctu a zároveň si z nich nebát udělat legraci (aniž by to do ní bylo nějak násilně tlačeno), je v českých končinách hodně fajn. ()
"Připadám si jak za okupace - nevím, co s námi bude!" :o) ()
Dušek přišel, posadil se, předvedl, že je duchem jinde a sublimoval. Zatím se bývalí televizáci několikrát pohádali, místo mariáše si zahráli hru, kdo má více nemocí a Čechová s Moučkovou se popraly o titul Nejnafoukanější blbka, která nejčastěji poradí Zemi, jak správně obíhat kolem Slunce. Takhle tedy ne. ()
3-4 // je to zábavné, je to lehce neuctivé, jak konstatovala porota na Finále v Plzni, bavilo mě to. Dám si to určitě ještě jednou. ()
Zábavné balancování na hranici korektnosti a upřímné poctě vitálnímu stáří - a samozřejmě instituci samotné. Martin Dušek mezi úskalími opět zdárně prokličkoval a i když se musel vypořádat s řadou nedpředvídatelných okamžiků a ne všechno vyšlo, jak si představoval, vznikla výborná alternativa protivným vzpomínkovým pořadům. Ještě štěstí, že Kamila Moučková s Hedou Čechovou probudily svou starou averzi a přinesly ústřední konflikt, jenž dodal snímku dynamickou osu. Když se pak začne jet naostro živé vysílání, režii převezme náhoda a drobné katastrofy, díky nimž pořad získá gradaci a vrcholí jako tragikomický střet ideálu s neúprosnou realitou. ()
Geronto-bizár aneb. smějeme se důchodcům jak jim něco nejde a jak jsou senilní. Dobře jsem se bavil, ale co z toho? ()
Historie Tv je zajímavá ale tohle ne... ()
Úplně se tetelím blahem po zhlédnutí podobných dokumentů a jen houšť a více takovým projektům! Chvilkami smutek nad ženským hašteřením (Kamila Moučková X Heda Čechová) a vytahováním jakýmsi, což v momentu, kdy dámy hovoří o svých nemocech (ta, která neměla rakovinu, je míň :) ), působí až s cynickým nádechem.. nevím, jaký byl scénáristický a režisérský záměr pro zachycení takových momentů. Na druhou stranu je úžasné vidět, jak ve skutečně velmi pokročilém věku nad 80 let najednou všem "jde o věc".. zapálenost a zanícení, které se jistě snoubilo s radostí, že mohou být opět "při tom".. klobouk dolů! Moc se mi to líbilo :) ()
Z toho se dalo vytěžit víc, neříkejte, že nedalo. Nejvíc asi překvapila Heda Čechová. ()
Netradiční dokumentární experiment, kde se parta bývalých TV profesionálů (nyní již v důchodu) snaží vytvořit živé vysílání tak, jak se to tehdy dělalo. Přijde mi to jako zajímavý vhled do této TV branže - zadání úkolu všechny ihned rozproudí a rychle se začínají projevovat sklony jednotlivých profesí. Někteří zde píší, že tento projekt seniory svým nastavením zbytečně donutil k hádkám. Já si naopak myslím, že experimentem se přirozeně odhaluje styl práce, jakým se zkrátka u filmu/TV točí, a že vás to prostředí tak pohltí, že i v 80 letech se ve vás znovu probudí direktivnost režiséra či výmluvnost hlasatelky. Neustále přítomné pnutí a naprostá serióznost, kdy při přenosu nejde o přátelství, ale o výsledek, je všeříkající. ()
Reklama