Rodinná oslava
Festen
The Celebration
Réžia:
Thomas VinterbergKamera:
Anthony Dod MantleHudba:
Lars Bo JensenHrajú:
Ulrich Thomsen, Henning Moritzen, Thomas Bo Larsen, Paprika Steen, Birthe Neumann, Trine Dyrholm, Helle Dolleris, Bjarne Henriksen, Gbatokai Dakinah (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Psychologická a spoločenská dráma, ktorá sa odohráva v luxusnej vidieckej vile počas rodinnej oslavy šesťdesiatych narodenín úspešného hoteliera, sa zameriava na rozkrývanie skutočných charakterov jednotlivých postáv. Tvorca vykresľuje individuálne rysy a psychologické problémy svojich hrdinov, ktorým sa počas oslavy vracajú traumatické spomienky na detstvo. Obraz harmonického rodinného stretnutia, ktoré sa postupne preklenie do vzájomných slovných i fyzických konfliktov medzi jednotlivými členmi rodiny, vypovedá o morálnej a etickej kríze dánskej spoločnosti. (Film Europe)
(viac)Recenzie (352)
Námět o rodinné oslavě, kde se najednou začne všechno kazit zněl slibně. Ale Festen se mi vůbec nelíbil. Vlastně jsem nepochopil smysl celého Dogma 95. Copak je větší umění když kamera je roztřepaná, obraz přešumělý a plný fleků, světlo a zvuk příšerný a v titulkách není uvedno jméno režiséra? Čekám, že mě ukamenujete, ale tohle jde naprosto mimo mě a opravdu se těším až Festen vypadne z imdb a csfd top. 30% ()
For ME 86% ()
Jedna velká mezigenerační rodina se sejde v hotelu kvůli otcově oslavě šedesátin. Co se může zvrtnout? Jeden z prvních snímků dánského režiséra takových pecek jako Chlast a Hon je natočen dosti experimentálně. Kamera je častokrát velmi těkavá, nesoustředěná a divoká, jindy zase klaustrofobická, takže odráží celkovou atmosféru a náladu zúčastněných. Což je, jak jsem se později dozvěděl, jakési filmové pravidlo Dogma 95. ()
Můj 2.500. ohodnocený film na čsfd musel být něco extra a to Rodinná oslava naprosto splňuje. Divadelní adaptace v Činoherním klubu je asi nejlepší hrou, jakou jsem kdy viděl, takže pustit si filmovou předlohu znamenalo opětovně si vychutnat skutečné rodinné drama. Narozdíl kupříkladu od Boha masakru, kdy film podle mě po shlédnutí divadelní hry nemá co nabídnout (i když tam vznikl film až na základě hry), Rodinná oslava nabízí přinejmenším působivý střih a ruční kameru, což samozřejmě v divadle možné není. Naproti tomu, v divadle více vynikly Christianovy proslovy v podání famózního Matěje Dadáka a výkon Juraje Kukury. Celkově jde o srovnatelný zážitek, na který nikdy nezapomenu. ()
Skvělé psychologické drama s hrdiny se kterými se nemůžete ztotožnit. ()
Ne mě je to moc charakterní, ale vydržel jsem to. ()
Niežeby téma rodinnej oslavy, ktorá sa ""zvrhne" na strhávanie masiek bola niečím novým (najmä nie v literatúre a v divadle), ale "dogmatický" kabátik jej naozaj sadol ako uliaty. Škoda, že ďalšiu Vintenbergovu tvorbu postihla tá hnusná nemoc, ktorá tvorcovi bráni prekonávať niekdajšie vlastné rekordy. ()
Keby to bolo ako záver s titulkami, tak to mohol byť mysteriózny film, takto je to len film držiaci sa istej jednoduchosti, ktorý však skvelo urobil jednu smutnú oslavu. Keby sa vám náhodou nejaká nepodarila, tak si toto pustite. Svojím spôsobom celkom jazda, aj keď ma udivuje, že diváci sa dokážu pozerať zo záujmom na úplne cudziu záležitosť, aby ich pobavila. Nevidím dôvod to idealizovať len preto, že si niekto zvolil nejaký štýl, či lepšie povedané vymyslel a toho sa držal, keď ten film podľa mňa k ničomu rozumnému ani nedospel, no svojim spôsobom baví a nenudí aj keď nie je pozitívny, je pútavý. ()
Rozhozený sandálek z toho mám ještě dnes a tak nevyklidněná píšu.. Divný, hodně divný film o jedné hodně divné rodině plné labilců, pomatenců a zvrhlíků.. Kameru držel v ruce sám Parkinson a nejzajímavější záběry jsou do nosních dírek, náprsních kapes a pánských slipů.. Při prohrabování nádobíčka se mi chtělo zvracet. Jsem holt obyčejné děvče trpící kinetickou nevolností a takovýhle art - náhodný střih, nezvyklý zvuk, zrnitý obraz - pro mě není.. ()
Jedno veľké obludárium ľudských charakterov. ()
I za mě asi to nejlepší co manifest Dogma 95 prozatím nabídnul. Do Rodinné oslavy se tohle "nahlížení" hodí naprosto skvěle, a ona typická severská syrovost, podpořena právě zásady manifestu Dogma 95, vytvořila z jinak asi průměrného dramatu solidní psycho. Skvělé herecké výkony. Here's to the man who killed my sister... to a murderer. ()
Hnutí Dogma 95 je fakt bezvadný – bez všech těch nánosů šminek, světel, technickejch serepetiček jde o filmy tak hutný, že z toho mívám další dva dny deprese a jediný, co intelektuálně zvládám, je sledování To nejlepší z Ordinace v růžové zahradě. Na druhou stranu tahle rodinná sešlost dopadne tak moc špatně, že proti tomu jakákoli moje zpackaná párty vypadá jak oslava narozenin u Paris Hilton. A to se přitom nikdy nezapomenu opít, pozvracet co se dá a vést parádní monolog na odvěké dámské téma, že jsem tlustá a nikdo mě nechce. ()
Tak to bylo něco. Výborná studie jedné na první pohled spořádané a navzájem milující se rodinky. Nikdo není tím, čím se zdá být. Jediné, co nesedlo, byl styl kamery. Přestože jsem se nestala fandou filmů spadající pod chartu Dogma 95, považuji ho za velmi hodnotný snímek. ()
Dánky sou taky pěkný kundy, ale na švédky nemaj. ()
Velmi dobré drama o rodinných 13. komnatách a co se stane, když je někdo pootevře. ()
Dogme 95 rulez! Stejně jako u snímku Prolomit vlny Larse von Triera se i zde pomocí netypické kamery a vůbec netypických filmových postupů vykresluje zkaženost a přetvářka soudobé společnosti. Zážitek je stejně silný jako u výše zmíněného filmu a proto dávám také lepší čtyři hvězdičky. 80% ()
9/10 Můj první film natočený podle zásad Dogma 95. Jen více takovýchto netuctových filmů! http://www.severskelisty.cz/kino/kino0004.htm ()
Autentické, realistické a maximálne emočne zdrcujúce. Scenaristický mi to natrhlo prdel. Uchopené za iný koniec, čo jedine tak geniálne dokážu len Dáni. Bolo pár scén, pri ktorých som len krútil hlavou, ako si to len dovolili natočiť (obrovské plus) a bolo pár scén, pri ktorom som zostal v takom šoku, až sa mi ťažko dýchalo. Už po Refnových a Trierových dielách som mal stále na jazyku, že Dánsko je Európskou filmovou veľmocou toto je len skvelé a obrovské "ok". Vinterberg si nezaslúži byť v pozadí, jekoliž to už dačím potvrdil. Thomas Bo Larsen je kurefský talent a jeho rasistická scéna je neskutočna. Manifest Dogmy je naprosto geniálny a potrebný pre nových filmárov (jekoliž sa často už s klasických filmov stráca ta jednoduchá krása!). ()
Velmi jsem si užil tentp film ve společnosti Kuby a Lukáše. Díky kluci :-) ()