Amores perros

Já bych toto veledílo spíše pojmenoval Amores Pessos, jelikož hlavní dvě věci, kolem kterých se celý děj točí, jsou peníze a psi. Alejander je zkrátka mistr lidských osudů a to nejen ohledně výběru, ale i režie samotné, protože většině ostatních režisérů by se námět rozpadl pod prsty. Ruku v ruce jde i znamenitý scénář, který patřičně využívá přechodu mezi jednotlivými ději. Osobně si ale myslím, že kdyby přibyla rozdílová časová linka a některé charaktery se sloučily do sebe, bylo by to pětihvězdičkové dílo, ale i tak se jedná o emocí nabytý snímek zasluhující zhlédnutí. P.S. A pak že psi nedokážou rozvrátit vztah. Nejlepší soundtrack z filmu 80% (25.08.2012)

Hnusný, špinavý, násilný a depresivní film. Přesně jak to mám rád. Dějově sice ne tak komplexní jako režisérův druhý film (21 Grams), ale přesto mnohem působivější. Amores perros sestává z tří vzájemně propletených příběhů, majících úplně odlišnou atmosféru, které ovšem společně dávají celistvou a opravdu silnou emoční nálož. Doporučuji velmi. (27.02.2009)

První celovečerní snímek Alejandre Gonzáleza Ińárrity, který svůj obrovský mezinárodní úspěch potvrdil nominací na Oscara za cizojazyčný film. Musím přiznat, že snímky se vzájemně propletenými příběhy mám velmi rád a tenhle patří mezi ty nejlepší jaké jsem viděl. Bohužel co sráží mé výsledné hodnocení je velká nevyrovnanost jednotlivých povídek (jsou celkem tři). První a obvzláště poslední se mi moc líbily a nemám jim téměř co vytknout. To se bohužel nedá říct o prostřední, u které jsem nechci říct nudil, ale zkrátka nedosahuje kvality dvou ostatních. Každopádně musím uznat, že tohle je velmi kvalitní předehra pro následujících 21 gramů a Babela, které řadím o třídu víš......... (05.03.2008)

Už podle názvu lze usoudit, že tenhle film vypráví a lásce... a o psech. A o lásce ke psům. V první povídce pro svého psa udělá hlavní hrdina to, co by neudělal pro svoji milovanou. V druhé se ústřední dvojice rozhádá (s fatálními důsledky) jenom proto, že se jim ztratil domácí mazlíček. A ve třetí si bezdomovec svého čoklíka zamiluje natolik, že ho nedokáže zastřelit, když mu tenhle čoklík zamorduje oblíbené voříšky. Je to skvěle vyprávěné, povídky střídají atmosféru a všechny složky filmu jsou skvěle vyvážené. Nejslabší mi přišla třetí povídka, zvlášť konec. (19.01.2005)

Tři povídky. Tři kruté příběhy využívající psy jako katalyzátory mezilidských vztahů. První z nich je o touze. Octavio se zamiloval do své švagrové a začne využívat nekontrolovatelnou zvířecí sílu: k tomu, aby zbohatl a aby ho jeho vyvolená milovala a zatoužila po lepším příštím. Druhá povídka je o osamělosti a sebezničení vztahu. Krásná modelka začíná žít s postarším byznysmenem, který kvůli ní opouští rodinu, ovšem záhy se jí zhroutí celý svět i kvůli tomu, že se její chundelatý vometák propadne pod podlahu luxusního apartmá. Třetí pak pojednává zejména o ztrátě. Bezdomovec starající se o opuštěná zvířata má v sobě díru v podobě ztráty dcery. Všechny tři spojí krutá autonehoda v přelidněném Mexico City. A vždy je do jejich osudu nějak zapletený pes. Když se v jednom z nich stává čtyřnohé zvíře jakýmsi hafajícím přízrakem rozpadajícího se vztahu, diváka mrazí. A nemrazí ho jednou. Alejandro González Iñárritu rozhodně nepřináší nějakou sladkou limonádu. V úctyhodné stopáži šokuje hned několikrát. Hlavní město Mexika tepe životem, je drsné, špinavé, plné korupce a kriminality. Tvůrci jsou velmi intenzivní, scény surové, scénář rafinovaný. A herci naprosto přesní a přirození. A celé to dokonale funguje i po letech. (03.03.2019)