Rukojemník

Nepochopím, proč se slovenské filmy u nás dabují. Pokaždé to filmu ubere na uvěřitelnosti. Na druhou stranu – Jak jsme hráli čáru je skvělý už z podstaty. Dlouho jsem se nesetkal s tuzemským (popřípadě slovenským filmem), který by vážná témata (zde období komunismu) byla vyprávěna neotřelou formou v očích dítěte. Juraj Nvota našel díru na trhu a udělal to zatraceně dobře. Atmosféra byla skvělá, všechno to bylo krásně upřímné, lidské, byla radost na podobný film koukat a musím říct, že jsem si ho díky tomu moc užil. Skrytá perla v československé kinematografii, která si zaslouží lepší hodnocení než to, jaké tady aktuálně má. (25.08.2020)

Film plný skvělých hereckých výkonů. Těžkého dětství v těžké době a komplikovaných přátelstvích a ještě komplikovanějších nepřátelstvích. Zároveň ale film, který místy nedrží pohromadě. Jakoby byl slepencem různých scén, které na sebe nijak nenavazují, jen aby byla vyplněna dějová linka ne/setkání syna s rodiči. Nelíbí se mi ta nesourodost a některé pro příběh zbytečné pasáže. Naopak se mi líbí, že občas tvůrci šli až na dřeň a nebáli se ukázat krutou realitu ve světě dětí. Ve výsledku tedy jde o lepší průměr, který zůstal jen kousek před tou čtvrtou hvězdou. Mírný palec nahoru. 70% (28.10.2017)

Tak hláška "až se naučíš maďarsky, tak budeš pořádný slovák" ma tak trochu zaskočila, mimo iné aj preto, že sa potom už nikto nezmienil, že až sa zas chlapec naučí pochlebovať nemcom, bude konečne poriadny čech. No čo už. Celkove to ušlo. Lasica bol štandardne sofistikovaný a Šafránková? Ak to smiem, ako pravá slovenka posúdiť, maďarštinu má tragickú:D Každopádne Noga nám strašne zostarol, ale aj tak ľutujem, že tam mal len malinkatú roličku. Príbeh pekný a obsadenie vynikajúce. (20.06.2016)

Silný príbeh o túžbe po slobode sa vinie celým filmom ako červená niť. Obeťou je tentokrát malý chlapec, ktorému rodičia utiekli na západ a ostal so starými rodičmi u nás. Tvorcovia rozvinuli detský svet v rodine, v škole aj medzi sebou a urobili to výimočným sposobom, dostatočne drsným a krutým v detskom vyjadrovaní ( najmarkantnejšie to je vidieť v komunikácii s "debilom" ). Svet dospelých je ukázaný v dvoch politických protipóloch. O to výstižnejšie posobí motív udavačstva, kde sú priatelia horší ako socialistický zaslepenci. Záver je už len čerešničkou na torte... Zaposobili na mňa detské herecké výkony a pochopiteľne, silná trojka Lasica-Šafránková-Vetchý. (02.01.2016)

Proč mi tohle retro nesedlo? Juran Nvota natočil dobrý film, v němž dokáže pracovat s dětskými herci jako málokdo (mám teď na jazyku Smyckovo Bylo nás pět, ale asi mi tohle srovnání tady kdekdo omlátí o hlavu), konec je parádní, kamera a zvuk vysoko. Problém je jenom v dabingu. Stačí pootočit hlavu, na chvíli mrknout jinam a máte silný pocit, že sledujete německý seriál na Nově nebo kanadskou zadarmodrahý srajdu z Barrandova. Dialogy prostě nejdou hercům do pusy, a výjimkou nejsou ani dospělí herci. Obrovská škoda, protože jinak i přes neustále protežovaný filmový rok 1968 je tohle grandiózní dílo. Moc se líbil taky "pomalejší" spolužák - moc povedený casting. Malému Richardovi tleskám. (28.05.2015)