Obsahy(1)
Píše sa rok 1990 a v Abcházsku zúri vojna. Starý Estónec Ivo ako jediný člen rodiny zostáva v krajine a pomáha priateľovi Margusovi so zberom mandarínok. Vojna však na seba nenecháva dlho čakať a zakrátko v ich blízkosti dôjde ku krvavému konfliktu, po ktorom zostanú traja mŕtvi a dvaja zranení. Ivo sa ich rozhodne oboch zachrániť, problém je však v tom, že jeden je Čečenec a druhý Gruzínec. (Madsbender)
(viac)Recenzie (101)
Estónsko-gruzínska koprodukcia, to znelo naozaj pomerne exoticky... Ale výsledný efekt stál za to a už dlho som nevidel film s tak prirodzene fascinujúcim posolstvom, ku ktorému krôčik po krôčiku mieril pomerne nekompromisný dej v znamení krvavej abcházskej vojny. Avšak jedna situácia napokon dokázala, že aj medzi nepriateľmi, ktorí by sa pri prvom pohľade medzi sebou najradšej pozabíjali môže vzniknúť humanitné puto tolerancie a empatie. Najcharizmatickejšou postavou celého príbehu bol však estónsky farmár Ivo, ktorý bez predsudkov prichýlil cudzincov a poskytol im svoj domov a opateru. Celý čas som váhal, či si to zaslúži viac ako 4*, no ten záver ma presvedčil. O to viac mi je ľúto, že Oscara za najlepší cudzojazyčný film dostala tá prašivá Ida :/ ()
Velmi dobre natocene komorni protivalecne drama o jedne "chalupe" v Abchazii na zacatku devadesatych let. Namet neni originalni, ale musi zaujmout kazdeho trpelivejsiho divaka. Dobre zahrane postavy, realne dialogy bez zbytecnych gest a nulove zvyhodneni nektere strany, zasazene valecnym konfliktem. O to vice pak muze zapusobit beznadej a (ne)smysl vsech valek. Lembit Ulfsak podal vytecny herecky vykon a je opernym bodem celeho filmu. ()
Zprvu jsem byl k Mandarinkám velice skeptický, jelikož nejsou ze zrovna filmově atraktivní krajiny, jenže dokázali se nominovat přes spoustu velice kvalitní filmu a něco na nich přeci musí být. A ono taky je. Velice minimalistické drama odehrávající se pouze na jednom místě ve válkou ničené Abcházii s několika herci a celkově je děj velmi jednoduchý a komorní. Je také všem velice intenzivní s takovým tím lidským přesahem, kde musí národnost a náboženství stranou. Opravdu krásný velký-malý film. ()
Žádná válka nebo realita není černobílá. A tenhle film s minimem herců to ukazuje velmi dobře. Neznal jsem ani jednoho, ale toto komorní drama celkově fungovalo velmi dobře. Současně jsem si hodně rozšířil obzory, pokud jde o Kavkaz. Čili za mě to byla dobrá volba. ()
Země nikoho je jedinečná, Můj nepřítel má výhodu, že je to sci-fi a Mandarinky tahají krátkou sirku v tom ohledu, že jsou již několikátým filmem s identickým dějem na stejné téma. Špatný film to určitě není, jen v něm není nic nového. 65% ()
Krásně komorní... krásné záběry, dobří herci v čele s dědulou Ivem.... příběh jde v hodně podobných kolejích jako Welcome to Dongmakgol....tam je to ještě asi takové mému diváckému srdci bližší, páč se tam pomocí humoru podařilo dostat ještě více lidské "čistoty". Přesto krásný film. Hezky lidský.... na tyhle filmy by měli koukat všichni mocí posedlí hodnostpáni. pro mě 90%... ()
Estimated budget €650,000. Film by ale mohl stát klidně 12 euro, protože v Gruzii takhle opravdu vypadaj chajdy, lidi a ploty, soundtrack stál cca -50 eur neboť se tam fidlá furt ta samá melodie, a bluesový gruzínci si zaplatili, aby jim hrála písnička v závěrečnejch titulkách. Klasické ponaučení že válka je ŠPATNĚ, že se BOJOVAT NEMÁ, že jsou si LIDÉ ROVNI, děkuji pěkně, tady na západě už jsme o tom pár filmů viděli, a nebudu přece přikládat credits ani Oscara estoncům za to, že na to přišli až v roce 2013. Film je postavený na dialozích, takže by člověk čekal, že budou vtipné/napínavé/originální, zkrátka silné, to se neděje, konverzace jsou navíc rámované-záběrované velmi standardně, tedy ani vizuálně nevznikají jiné obsahy než to, co je explicitně řečeno mluvící hlavou. Pochopitelně mi ale byly sympatický bedýnky, hodnej starouš co přišel z kostela v Sám doma do Abcházie, velké celky místo amerických detailů na tváře (např. seznamování na začátku, smrt gruzínce na konci). ()
Opět nádherný a hluboký film z Tárakovy kolekce. Tentokrát o naprosté zbytečnosti válek a spoustě promarněných životů jako dani za hloupou politickou propagandu. Make love no war. Film je v estonsko-rusko-gruzínském znění s českými titulky. http://www.tarak.cz/mandarinky/ ()
Téměř komorní, anti-válečný film, s krásným příběhem, jenž realisticky vykreslil nesmyslnosti války z pohledu nevinného civilisty. Křehký příběh, zasazený do opuštěné vesničky uprostřed bojů, kde jediné co zůstalo, je mandarinkový sad, dokonale vyvažují syrové a hluboké dialogy. Nevím, čí je to větší zásluha, snad skvělou režií, snad postavou moudrého starce Iva, ale tento neznámý film si mě získal od první minuty a vůbec neváhám ho ohodnotit plným počtem. ()
Sa nečudujem, že to bolo nominované. Také, oničom. Film postavený na dialógoch, kde ale nie je žiadne tempo, všetko sa vlečie, s nikým sa tam nedá stotožniť. Malo to zopár aj svetlých momentov, ale v konečnom dôsledku to nevychádza z partie všetkých týchto filmov, do ktorých sa radí. Slabé 3 z 5 ()
Není to muj styl ani žánr, ale oceňují hudbu, ta to tak nejak držela... ()
Bojovali o mandarinky. Príbeh štyroch mužov v jednom dome so zjavne nepriateľskými vzťahmi divákom predstavuje zložité budovanie veľmi krehkého priateľstva. Dostáva sa vojne pod kožu nežnými zbraňami, a podčiarkuje ľudskú jednotnosť napriek rozdielnym postojom a presvedčeniam. Emotívne a tvrdé zároveň. ()
80-85% ... Gruzínsko-Abcházsky konflikt z trochu iného pohľadu, ľudskejšieho. Tu sa nepatrí hovoriť o scenári, hereckých výkonoch a podobne. Tu ide o obsah a posolstvo a tie boli silné. Mandarínky sú veľmi prirodzené, citlivé, ponuré no vedia vyčariť aj úsmev. ()
K dokonalosti scházela jen o něco delší stopáž, hlubší vyobrazení vztahů a ještě špetka protiválečné filosofie. Jinak ale smekám před Estonci za tohle až Shakespearovské pojetí, natočili film dle mého gusta... a že mám vytříbený apetit! 8/10 ()
Tento film jednoduchým spôsobom predkladá ťažké otázky. Odkazuje na ľudskosť uprostred vojnového šialenstva. Má silné dialógy, jasnú a dobre spracovanú myšlienku a skvelý minimalistický soundtrack. 90% FCH052016/2 ()
Válka je vůl. ()
Nejlepší protiválečné filmy nepotřebují expresívní drastické záběry, létající údy a spoustu střelby všemi směry. Stačí silný příběh, citlivě vybraní herci a režisér, co příliš netlačí na pilu. A přesně takhle se to sešlo v protiválečných "Mandarinkách"... ()
Velký, místy však až komorní přírůstek k rodině protiválečných filmů. Lehce plynoucí děj, několik postav (jejichž pozadí a motivace se dozvídáme během celé stopáže), vyhrocené dialogy protkané černým humorem a jeden melancholický hudební motiv dělá z Mandarinek jednoduchou, ale umě vypěstovanou plodinu. Podobnost např. s No Man´s Land určitě na místě, akorát to měl kratší bratranec při oscarové noci v mocné společnosti poněkud těžší (při vší úctě k Amélii). ()
I o pěstitelích mandarinek se dá natočit slušné válečné drama. Bez nějakých velkých přestřelek a stejně člověka donutí nad tou nesmyslností života, brouka a válek dost zapřemýšlet. ()
Obdivujem takéto filmy, kde sú v popredí menej postáv, takisto obdivujem na týchto filmoch to, že sa odohrávajú vždy na jednom mieste. A keď sa pozriem na to kde tento film vznikol, môžem povedať, že je to veľmi dobrý film, estónsky klenot a to bez pochyby. Tento film má veľa múdrostí. Príbeh dvoch odlišných ľudí a zároveň vzájomne voči nenávidených sa mi páčil. Pochvalu si zaslúži aj soundtrack. 8/10. ()
Reklama