Muž bez minulosti

Zajímavý film o muži o kterém víme pouze to že vystoupil z vlaku a po šarvátce s chuligány a ráně do hlavy utržil kompletní ztrátu paměti.Když se probere neví kdo je ani zda má někde domov a rodinu.Začíná proto od nuly na okraji společnosti...po jídelnách a azylech....seznamuje se s novými lidmi kteří budou teď jeho rodina.Jemu je to fukar...neví co bylo před tím a neví jak se jmenuje....a už se to nedozví...ani my. (31.07.2008)

Dalsi prehlidka Akiho osobiteho stylu: klasicke schema pitoresknich postav, na dren osekanych dialogu, nulovych hereckych vykonu, rock'n'rollove hudby a starych aut, ostatne jako u vetsiny jeho filmu. Jenmi tu trosku chybel absurdni humor, ktery me tak bavil u jeho ostatnich snimku. (28.08.2018)

Kde je tu úřad práce? / Vidíš tu kostelní věž? Jdi za jejím stínem a najdeš ho. Jarmusch se setkává s Lynchem v prostředí helsinských doků, aby zameditovali nad krásou života v bídě a o tom, že někdy je dostat po hlavě obuchem to nejlepší, co člověka může potkat. Kaurismäki se obdivuje vylhané prostotě, stejně jako se potutelně vysmívá (i vlastní) potřebě s tak specificky krutým kýčem obcovat. Film hřeje u srdíčka, ale dává si záležet na odstupu. K tomu napomáhá surreálná výprava z Finska před Nokií, kombinující retro prvky se zcela současnými, poetické dialogy mondrianovského minimalismu a hereckými výkony jako vystřiženými z Divadla Járy Cimrmana: Manželství je nedotknutelné. Přinesla jsem jízdní řád. Dojem z filmu mi poznamenal zvláštní paradox. Jestliže příběhu hlavního hrdiny dlouho chybí začátek, ustřižený amnézií, mně scházel po dávném prvním zhlédnutí závěr - podloudně nastahovaná avíčka na začátku nultých let končila, kdy sama chtěla. Díky originálnímu DVD jako bych se rozvzpomněl na budoucnost, o níž jsem byl kdysi vlastní vinou oloupen - kupujte filmy v originálním balení! Děkuji. / On mluví. / Jistěže. Jen jsem nevěděl, co říct. (07.09.2019)

Život se dá prožít i na okraji společnosti a podivní obyvatelé slepovaných příbytků a prázdných sudů, odkázaní na pomoc Armády spásy, nemusí být nutně nešťastní a zlomení. Kaurismaki nám podává skoro tragický příběh muže, který ztratil paměť a s ní i svůj minulý život. Přenáší se však přes těžkosti osudu s lehkostí a suchým humorem. Film o lidech bez peněz a bez domova, který člověka nedrtí pěstí nemilsrdného soudu ani své postavy nezobrazuje pábitelsky podbízivě, je milý, něžný a velice vtipný. (05.06.2008)

No popravdě nic moc. Ze začátku se dějí hodně nevysvětlitelné věci, které vůbec nechápu, proč ve filmu jsou. Pak to jede pomalu, herecké výkony jsou hodně toporné, bezemocionální a nudné. Možná, že sami finové jsou takoví. Nejvíc mě pobavilo, když ošuntělý bezďák příjde do Armády spásy pro nové oblečení a odchází jako vystřižený z reklamy na armaniho včetně fešných lakýrek a kravaty. Nechápu. Jakous takous svoji poetiku to mělo, ale tyhle nelogičnosti a problém ztáty paměti švihnutý jen okrajově, to trochu ubíjejí. Mohlo to být mnohem silnější. (10.04.2009)

FebioFest 2014 - Parádní černý humor (09.05.2014)

Výborný snímek, skvělá atmosféra odvrácené tváře Helsinek, záumčivě pomalý, nejednoznačný obraz chudoby a života na okraji, kde lze najít své nové, znovuvzkříšené, svobodnější a opravdovější já. (08.03.2015)

geniální film.....s-pro Kaurismakiho netypickou-špetkou humoru o tom,že nemít nic je vlastně fajn (08.02.2007)

Já mám Kaurismäkiho ráda, jeho styl vyprávění, specifické barvy - tady navíc přibyl i svérázný humor, až mi cukaly koutky. No ten příběh je banální, ale pouť hlavního hrdiny určitě zajímavá (klube se z něj pěkný filuta, i když nijak ve zlém) a song kapely Armády spásy, které bezejmenný dělá tak trochu manažera, tak mi vytřel zrak. Bavilo mne to. (08.02.2011)

Moc pěkný, takový lidský film. Je opravdu lepší vidět takovýhle film ze života a ne americké verze, kde se člověk se ztrátou paměti musí vždy k cílí prostřílet. Opravdu po všech stránkách příjemný film. (27.09.2011)

Moje první setkání s Akim Kaurismäkim. Výsledek? Rozpačitost... Žánrový hybrid, který místo toho, aby z této své vícejakosti těžil, tak se v ní ztrácí. Párkrát se člověk zasměje, ale do komedie má tenhle film daleko. O přesvědčivém dramatu se vzhledem k dějové schematičnosti rozhodně také mluvit nedá. Přesto se jisté kvality tomuhle filmu upřít nedají... Napadá mě nerudovská otázka: Kam s ním? (09.07.2006)

Film je postaven na velice specifické atmosféře a je podáván způsobem, který je ke světu vizuálně nelichotivý. Příběh se odehrává v prostředí bezdomovců a celkově lidí ze dna společnosti, kteří mají jak problémy ryze vlastní, tak dané svou situací. Zápletka je založena na naprosto "vykradeném" klišé a snaží se jej podat jinak, než jsme zvyklí. Nemyslím si, že úspěšně. Film je dost zdlouhavý a dost předvídatelný, což mu vzhledem avizovanému "jinému" pohledu ubírá na hodnotě. Nakonec mám pocit, že tvůrce ani nebyl motivován nějakými novátorskými ambicemi. Přesto je to film podnětný a nabízí pár velice dobrých momentů (06.12.2006)

Na Kaurismakiho poměry nezvykle optimistický film. Film s hlubokým sociálním podtextem postavený na minimalistických (nikoliv minimálních) hereckých výkonech o lidech, kteří se ocitli na okraji společnosti. Na tradičně depresivní finské poměry témeř "bláznivá komedie". Herecký výkon Kati Outinen mě opět nezklamal. (05.08.2010)

Muž bez minulosti s neistou budúcnosťou! Kaurismakiho najlepší looser a zároveň môj najväčší hrdina. Možno to vyznie hlúpo ale rád by som bol muž bez minulosti a začať všetko od znova. Je to film do nepohody drsný a zároveň krásny ako život sám. (12.02.2013)

Super film. A čerešničkou na torte je dvojminútový prehovor šušlajúceho fínskeho advokáta. Pri tom som sa schuti zasmial. (05.10.2013)

perfektní minimalismus, z hlavního hrdiny padaj hlášky jak na běžícím pásu...první třetinu filmu jsem si dokonce myslela, že to má být někdy z 50. let, pak se ale ukázalo, že ošuntělé helsinské pobřeží se zrezlými příbytky a obyvateli - vyděděnci společnosti, naprosto dokonale vystihuje vnitřní, slovně neventilovaný svět pana M. (01.07.2007)

Asi jediný film ze sociální série mého oblíbeného finského režiséra, který u nás vyšel na DVD a to jako příloha časopisu Hype. Pro mě mimořádně kvalitní film. Příběh člověka, který po přepadení v parku ve velkoměstě začíná "žít znova", bez paměti, bez dokladů, jako bezdomovec. Kaurismäki vypráví o tom, jak asi je možné překonat podobnou totální krizi. A to i v systému, kde je vše postaveno na adrese, čísle sociálního pojištění, úřední identitě. K tomu milostný příběh, téměř beze slov a gentlemanský jako vždy u Kaurismäkiho. Rock and Roll, periferie okraje Helsinek, vzpoura bezmocných na severský způsob. (12.02.2009)

Námět zajímavý, ale zpracování v retrostylu budovatelských filmů mi nesedlo. (15.11.2011)

Pěkný film, se zajímavým scénářem a osobitým hlavním hrdinou, který se v ponurém prostředí snaží po ztrátě paměti získat své místo. Hodně rozvleklé vyprávění a některé poněkud rozpačité herecké výkony sráží můj celkový dojem jen lehce nad průměr. Lepší 3* (08.08.2013)

Škoda že film, který je po všech stránkách obrazově vybroušený, ale přesto není schopen si udržet stejnou tvář po celou délku. Možná že si za to můžu sám, protože Kaurismäkiho styl nehereckých filmů mi v zásadě nesedí, ale já sám jsem zaznamenal několik hlušších míst. Na druhou stranu, například scéna hudebních vystoupení je drásající. Mám smíšené pocity - uvidíme po příštím zhlédnutí. (23.04.2010)