Muž bez minulosti

Proč? Herci jako kdyby právě odešli od neúspěšných přijímaček na konzervatoř. Dialogy jako podivná spleť absurdity s poetickým existencionalismem. Humor, jenž ne a ne nastoupit v tu pravou chvíli. No, ale proč - proto. Toho solidárně všelidského dojmu normální neobyčejnosti, síly postav, osudů i příběhů šlo možná dosáhnout právě jenom takto. Film jsem viděl potřetí, pokaždé v jiném znění a opět musím jednu hvězdičku přihodit. Kdo ví? Na počtvrté mě to možná zasáhne ještě silněji. (04.06.2005)

Nechci tady být za prudiče, ale Kaurismäki asi nebude zrovna můj typ režiséra. Viděl jsem tři jeho filmy a tento mi přišel jasně nejslabší. Úroveň dialogů nebudu moc komentovat, neboť nevím, zda za to mohl příšerný dabing, či zda to celé byl režisérský záměr, každopádně mi ale připadali i herci velmi toporní (další záměr?). Přidá-li se k tomu podivný střih, není se co divit, že mé hodnocení je takové, jaké je. Budu tady asi proti (skoro) všem, ale holt takový je život - když se mi něco nelíbí, nebudu se nad tím rozplývat jen proto, že to dělají všichni. A tohle je zářný případ, kdy OPRAVDU nevím, co na tom všichni vidí... (31.05.2005)

Málem ho zabili! Ztratil paměť! Ne, pokud čekáte, že za chvíli hlavní hrdina zjistí, že je dokonalým zabijákem, spletli jste si film. Akiho Kaurismäkiho prostě vždycky přitahovali málomluvní outsideři z okraje společnosti a tohohle jen v úvodu připravil i o minulost. Kdysi střídal vážné filmy s komediemi, ale pak mu komedie zvážněly a do dramat se vloudil vtip (jako tady ty odkazy k filmům o Leningradských kovbojích). Není to nejlepší Kaurismäkiho film (a sotva je to fantasy), ale i tak je skvělý. (26.11.2004)

Scénář: Aki Kaurismäki .. Postarší muž, psychicky na dně, s kufrem v ruce, přijíždí vlakem do cizího města. Krátce na to je přepaden partou mladíků, těžce zmlácen a o vše okraden.. Po probuzení a útěku z nemocnice se ocitá v kolonii bezdomovců a protože si absolutně nic z předešlého života nepamatuje, zapojuje se do toho právě objeveného... Velice podivný film a to hlavně co se scénáře (fakt divné dialogy), toporných hereckých výkonů a staromódní režie týká. A příběh, ten je naštěstí (více méně) v pořádku - je lehce dojemný a lehce humorný. "Tak malé je lidské srdce, tak široké a bezedné, skrývá velké sny..." 75%. (05.06.2005)

Akiho postavy väčšinou hľadajú útek zo spoločenského okraja. Tu je príbeh ozvláštnený o (thrillerový) aspekt amnézie, vplyvom ktorého sa hl. postava dostáva priamo a doslova na perifériu spoločnosti, medzi bezdomovcov a Armádu spásy. (Westernové) Klišé o príchode cudzinca vlakom je ironizované: ani on sám nevie, kto je. Tak, ako mám rád Akiho postavy, tejto konkrétnej láske som však akosi neveril. Nekazilo mi to našťastie celkový dojem z filmu. Za režisérove trademarky tu kopú: dvorní herci (v Cannes ocenená Kati Outinen, zosnulý Matti Pellonpää na fotke zavesenej v bare), mlčanlivosť, absurdnosť, jukebox, psík, vystúpenia kapely. (05.11.2023)