Jîn
Réžia:
Reha ErdemScenár:
Reha ErdemKamera:
Florent HerryHudba:
Hildur GuðnadóttirHrajú:
Deniz Hasgüler, Ayris Alptekin, Onur Ünsal, Sabahattin Yakut, Eren Vurdem, Mehtap Anıl, Beran Soysal, Saygın Soysal, Şenay Aydın, Yıldırım Şimşek, Erhan Uslu (viac)Obsahy(1)
Kurdsko-turecký konflikt, kdesi v Turecku. Jen měsíc osvětluje kroky sedmnáctileté Jîn (Deniz Hasgüler), která uprostřed noci opustila tábor rebelů, aby se pokusila nalézt nový život. Život, jehož součástí nebude hladové šplhání po stromech, ukrývání před kulkami vojenských odstřelovačů a schovávání hlavy v puklinách skal před náhodným bombardováním. Ani cesta napříč bojovou linií ale nemusí osamocené dívce bez dokladů zaručit vítězství, nebezpečí číhá všude, kde jsou lidé. (dopitak)
(viac)Videá (1)
Recenzie (21)
Pro mladou Jin (partyzánku po česky a teroristku po turecky) je přirozené si odskočit za mámou. Na její cestě ji potkávají zvířata (biblicky "mír v údolí") a lidé (symbolicky "zdraví ji chtějí znásilnit a zabít, nemocní v ní mají podporu"). Nevíme, kdo je Turek a kdo Kurd, zato rozpoznáváme zvířata, která s ní zůstávají, aby ji oplakali či se ještě pokusili uzdravit. Kurdistán je prostě divoký už od Karla Maye, hele kam až dosahuje stín padišáha. ()
Posolstvo, ktoré chcel Erdem týmto filmom povedať, je jasné a silné, no ten spôsob mi príliš nesadol. Kamera a zvuk sú skvelé, zábery prírody stoja za to, no toto je hraný film, nie prírodopisný a ten dej tu bol poslabší, až takmer žiadny. Hlavná hrdinka žije v lese, nevieme prečo, potom sa niekam vyberie medzi ľudí, nevieme prečo, potom zase ujde do lesa... Za celý film sa o nej nedozvieme vlastne nič, okrem mena. Z času na čas sa po nej spustí z ničoho nič streľba alebo bombardovanie, no nevidíme žiadneho nepriateľa, ktorý by po nej šiel... Asi až moc lyrické na môj vkus. ()
Divokým Kurdistánem cestou necestou, utíká odvážné děvče samo před sebou, samo před válkou.....Silné poselství zasazené do filmu takřka beze slov, kde o to silněji a kouzelněji promlouvá citlivá kamera a úchvatné přírodní scenérie! Symbolická poetika tu stříká do všech stran.......jak z .malebné, stále se měnící i drsné krajiny a jejích zvuků a zvířat, tak z hrdinčiných dojmů, pocitů, strachu a naděje. Silně pocitový a emoční film, který i mně zasáhl velmi, velmi hluboce. ()
Nie som zrovna fanúšikom lyrizácie filmov, a tak to na mňa nespravilo až taký dojem ako na mnohých iných, ale treba uznať, že remeselne bol tento film zvládnutý na výbornú. Úžasné scenérie divokého Kurdistanu, ktorými sa ozýva streľba z hlavní vojakov útočiacich na často neviditeľných partizánov. A uprostred tejto naturálno-vojnovej "prestrelky" sa objavuje mladá dievčina Jin. Dilema či zostať alebo ujsť sa tiahne celým filmom, len škoda, že dramatizácia v tomto prípade bola postavaná do úzadia a prednosť dostala opäť Erdemova milovaná lyrickosť. ()
Tihle chtějí do EU? Co na to říct? Že lidi jsou dobytek, nejlíp věděl i ten méďa. Mimochodem, smutná a zároveň krásná scéna ve filmu, kde první nezpívané slovo padne asi po 25 minutách, všemu dominuje parádní kamera a zvuk (prosím o evropskou cenu zvukaři). Doporučuju tohle si dát na velkém plátně a s aspoň šestikanálovým zvukem, bude-li příležitost. Do zákulisí tureckého filmového průmyslu nevidím, ale tohle se klidně mohlo příští rok na jaře objevit v Brně na Cinema Mundi a stejně tak usilovat o Oscara (nestane se, nominaci získal film Kelebegin rüyasi). Někdy to jde i beze slov a díky Reha Erdemi jsem byl při tom, když se válčilo. ()
Reklama