Boj snežného pluhu s mafiou

Je to poctivo natoceny nekompromisny revenge film so severskou atmosferou. Film sa odohrava v zasnezenom chladnom Norsku, ktore dodava filmu unikatnu atmosferu. Bohuzial pre mna bolo chladne v tomto filme nielen pocasie, ale aj postavy. Film o pomste bez emocii u mna nefunguje, takze mi bol osud vsetkych postav ukradnuty. Ale to je môj problem. Film je natoceny kvalitne a komu tato chladna atmosfera sadne, tak bude nadseny. (26.02.2015)

Severská gangsterka, která se snaží svým konceptem o netradičně originální zápletku a v podstatě se to daří. Děj je rozložen na jednotlivé části, ve kterých je postupně odstraňován nějaký člen gangu a dohromady se utváří celek, ve kterém hlavní hrdina ničí zločineckou organizaci. Po první hodince se scénář chytře rozvádí do mnoha překvapujících zvratů, za doprovodu drsné akce. Rozhodně mi chyběl větší prostor pro hlavního hrdinu, který je spíše matnou postavičkou a film je především zajímavý díky výborně hrajících gangsterům. Postrádal jsem zde pasáže, které by člověku utkvěly v paměti nebo chytly za koule, ale z tohoto materiálu seveřané vytěžili asi maximum, co se dalo........7/10 (15.05.2017)

Když v polovině 90. let natočil Tarantino Historky z podsvětí, nešlo jen o divácký trhák, který posbíral na filmových festivalech, co mohl. Ve skutečnosti se zrodil nový filmový styl založený na mixu násilí, černého humoru, slangu, nadávek a citaci popkulturních odkazů. Zkrátka a dobře, zrodil se pojem tarantinovka. Brzy se vyrojilo spoustu napodobovatelů a každá významnější národní kinematografie a filmová společnost přišla se svým pokusem dohnat a předehnat. Trh se záhy nasytil a po pravdě jen málo z těch epigonů se Tarantinovi aspoň přiblížilo, ale jak je vidět, jeho odkaz stále žije a po 20 letech trend vyvolaný Pulp Fiction dorazil i na chladný evropský sever. Tvorbu Hanse Pettera Molanda už znám a cením si vysoko především jeho Aberdeenu a podceňovaného Pedersena. Pro podobný filmový styl ale nepředstavuje dobrou volbu. Natočit chytrý a funkční pulp je totiž kumšt a vyžaduje vztah k žánru a cit zvažovat na lékárnických vahách, kam až dojít v groteskní nadsázce, aby to neohrozilo napětí a dramatickou stavbu příběhu. V Pulp Fiction se divák mohl spoustě scén smát, ale ve všech momentech šel z filmových postav skutečný strach a divák byl stále udržován v nejistotě, co se stane v příští sekundě. Moland není žádný břídil, dokáže nabídnout vynikající soundtrack, jeden z nejlepších, co jsem slyšel v posledních letech, a ocenit se dá i kamera, kdy je radost sledovat, např. jak se auto prohání zasněženou krajinou ke vzdálenému městu. Jenže Moland selhává v neschopnosti udělat z gangsterských figurek na jedno použití plnohodnotné postavy, na nevynalézavém scénáři, průměrných dialozích a neschopnosti pracovat s jazykem. Bije se mu tam množství mrtvol, které jakoby vypadly z nějaké lokální války, s vytrvalými pokusy o komickou nadsázku. Jenže skutečně funkčních komických scén je přitom pomálu. Pokud vám tedy ke spokojenosti nestačí, když 63letý Skarsgard, kterému by bylo lépe přezdívat Železná pěst, ve chvilce mění lidské obličeje v krvavou fašírku. Od srdce jsem se zasmál tak třikrát - např. když balkánští gangsteři hovoří o poměrech v norském vězení. Některé z filmových postav, jako např. policisté, jsou trestuhodně nevyužité, jiné, jako mafiánský boss, zase nefunkční pro přílišné přehrávání. Suma sumárum, je to pro mě nakonec za 2,5* s tím, že tu třetí ode mě nepotřebuje, protože si Sněžný pluh určitě řadu spokojených diváků najde. Nehledě na to, že bych musel přepisovat řadu hodnocení u filmů, které jsem odbyl 3* a přijdou mi mnohem lepší než tenhle Molandův kousek. Celkový dojem: 45 %. (08.10.2014)

Přiznávám jednu přihozenou hvězdičku za subjektivní nakumulovanou statisfakci, protože příběh je na plnou palbu malinko tuctový, ale já jsem prostě strašně spokojenej. Tohle představuje ještě víc než jen standardní severskou filmařskou preciznost, tohle je technicky jeden z nejvymazlenějších filmů vůbec. Žánrově dostáváme totiž okusit drsnou revenge kriminálku, jíž místy balancujíce na hranici parodie špikují černohumorné gagy, které ale k významu slova smrt přistupují docela cynicky, takže za břicho se budou popadat jen praví gurmáni. Se slovem mafie je neodlučně spojen všeobecný luxus a dostatek zajímavých figur, se zeměmi původu potom jejich svérázné a pečlivé ztvárnění. A teď to hlavní! Za zvuků vynikajíce padnoucího lokálního soundtracku se po celou stopáže filmu probíjíme nehostinným, ale krásným norským venkovem, který zapaden tunami sněhu dodává celému filmu nezaměnitelný mrazivý nádech, který fakt miluju, a díky kterému upřímně lituju, že jsem si tento kousek nenechal na jeden z horkých letní dní. Za sebe doporučuju všema deseti, je to art! 90% (03.03.2015)

Stellan Skarsgård to i na stará kolena v sobě pořád má a rozpoutá pěkně kravou odplatu. Oko za oko hned v trojím provedení – otec – mafián – Srbové všichni proti všem.  Líbil se mi černý humor i některé až komické situace s nádechem smrti, stejně jako samotný příběh. Našlo by se v něm jen pár slabších míst. Když už došlo na akci, byla slušná a hlavně bolela – počet mrtvých určitě uspokojující, atmosféra taky slušná – nejvíc jsem se musel pousmát nad osudy některých Srbů. Jeden si místo pořádné akce zalétal a jak dopadl – rozsračkován po okolí, druhý se jménem Nebojsa s kulkou v zádech a ani si moc nezastřílel – teplí mafiáni nesmí chybět, stejně jako dárkové balíčky – linka s ex-manželkou taky pobaví, urážky menšin, cizích národností nesmí chybět – no prostě byla to prdel i s nádorem v řiti. Asi se taky dám k údržbě silnic a nakoupím pletivo… (24.02.2022)