Domov

Celkom som sa dobre cítil pri sledovaní tohto nenápadného filmu, o ktorom som vopred nič nevedel. V podstate tam boli iba štyria ľudkovia, z ktorých každý si so sebou niesol nošu svojich problémov, ktoré mu viac alebo menej úspešne pomáhali riešiť ostatní. Postavičky to boli bizarné, spočiatku ťažko čitateľné. Nedá sa všetko zviesť na Aspergera, i keď Sagu Noren som v postave Lou trochu cítil. Ani neviem, či by sa dalo na filme niečo zlepšiť. On to bol taký film s primeranými ambíciami, na ktoré dosiahol. A to nie je málo. (18.01.2022)

Nečekaně hřejivé pohlazení z ledového severu. Při pohledu na Louin chladný výraz bez náznaku emocí jsem si nemohla nevzpomenout na Sagu Norén z Bronu. Ibeh má pravdu, když tady píše, že s Louiným duševním stavem to zřejmě bylo složitější. Každopádně se tahle křehká sonda do zraněných lidských duší s laskavým návodem na léčení pošramocených lidských vztahů moc povedla. Viděno v rámci Challenge Tour 2015:30 dní se světovou kinematografií. (10.04.2015)

Stačí aby mal niekto problém s komunikáciou a vytváraním sociálnych kontaktov a už je tu problém, a divili by ste sa aký veľký... Myslím, že z tohto pohľadu mala Lou veľké šťastie, že stretla takého chápavého a hlavne trpezlivého chlapíka. Nie každý má v živote také šťastie, a preto sú väčšinou takýto ľudia braní za večne zamračených podivínov, no pritom to tak vôbec nemusí byť. Na prvý pohľad obyčajný príbeh zo života, no zato veľavravný. A mne ulahodilo aj krásne prostredie chladného Islandu. 85/100 (10.01.2017)

Obyčejný romantický sladkobol zneužívající k útoku na city Aspergerův syndrom. Sociální fobie uvedená v obsahu je zcela mimo. Stačí-li vám jen povrchní nástin toho, co tato porucha obnáší, jste vyznavači červené knihovny a SPOILER: máte rádi dobré konce, rozhodně po Domovu sáhněte, přes veškerou jalovost škodí v rámci "žánru autistických filmů" pořád míň než Rain Man. Na skutečně pravdivého Aspergera ale mrkněte na tohle (09.02.2017)

Mně tam se všemi bylo tak fajn, že by mě nemuseli dlouho přemlouvat a já bych sedla na cokoliv a nebo do čehokoliv a jela tam za tou nesourodou čtveřicí osůbek hned. Bylo tam nahozeno několik bolístek, které možná v určité míře trápí někdy každého z nás. Já se tam také našla, částečně v Lou, částečně v Tomovi a co se týká Fridy, tak jsem zažila úplně stejnou posloupnost, způsobenou smutkem u svých prarodičů. A mezi nimi pendloval sympatický Henrik, ovšem srdce ho táhlo pouze jedním směrem. Křehký, místy míně úsměvný film se dostal na to správné místo v mém srdci a já neváhám s hodnocením ani sekundu. Mé díky patří určitě i evulience3 za titulky k takovým filmům, co jsem zatím měla možnost vidět. (16.02.2016)