O koňoch a ľuďoch

Islandské filmy jsou velmi specifické a velmi jiné, nejinak je tomu v případě Hross í oss. Tragikomickému debutu herce a divadelního režiséra Benedikta Erlingssona bohužel schází ústřední dějová linka, která by slepenec velmi originálních, mnohdy až bizarních, epizod o společném soužití člověka a koně lépe stmelila. Z mého pohledu dvě nejlepší epizody snímek otevírají, jak ta, v níž koňský klus i následná kopulace vyvolávají hlasitý smích, tak ta o nelehké cestě pro vodku na ruskou loď. Rozhodně však nejde jen o humor, ale také o vhled do mentality Islanďanů a jejich úzkého pouta se čtyřnohými zvířaty. Kdo z nich vyjde z této ani ne hodinu a půl dlouhé koexistence lépe? /Scala 4. 9. 2014 (04.09.2014)

Název filmu: první co vidím, jsou koně uvedení před lidi, a hross a oss je také jaksi až moc podobné. Drsné i zábavné; film do nepohody. Spletenec příběhů jako podle Andyho Warhola (každý je zde slavný pět minut - každý tu šanci má a každý ji využije), možný jen na Islandu za německé peníze. A islandští koně (anglicky: koně Vikingů) to je také svět pro sebe (pro koně). Mimochodní klus i cval (tölt a skeid) jsou zřejmě mnohem příjemnější než pracovní klus a cval, který běžně používáme. Hned bych řekl, jak by možná ve filmu řekl Juan Camillo, "hombres, sobre caballos!". (20.10.2014)

První historky jsou opravdu autentický nářez, černý humor, situace tak absurdní, že jejich protagonisté by určitě zaujali vysoké pozice v soutěži o Darwinovu cenu. Od druhé poloviny se film pozvolna změní na normální vyprávění o Islandu. Celkové vyznění přes poněkud drsnější obsah vyznívá pozitivně s milým přitakáním radosti a lásce. (24.09.2014)

Povídkový film volně spojený stejnými postavami v malé komunitě v jinak liduprázdném islandském vnitrozemí. Jako statisté i hlavní hvězdy zhruba tři stovky koní. A jak se dá čekat, ti z tohoto filmu vycházejí v lepším světle než lidé, kteří se kolem nich motají. Skandinávský humor je dost specifický a řekl bych, že tady je ještě drsnější, než bývá obvykle běžné. Ale záběry (nejen) koní jsou perfektní, hudba je také dobrá a autor zvolil rozumnou stopáž, takže se není čeho bát (70%). (09.09.2014)

Z počátečních rozpaků nakonec slušná záležitost, zejména díky několika velmi humorným scénám, které ale nejdou za hranu a jsou ve své podstatě naladěny i na vážnější notu. Ve filmu se vlastně nic neděje a celý je složen z jakýchsi prazvláštně propojených "povídek", které jsou spíš poetické, než by měly nějaký zřetelnější příběhový význam. Celý koncept přesně splňuje název filmu - netřeba vytvářet nějaké zápletky, prostě zachytíme situace, které by se s trochou nadsázky mohly stát právě v přítomnosti lidí a koní zároveň. A ono to prostě funguje. Nechybí ani situace silnější - zejména ta s koněm v zimě. Prostředí nádherné, kamera taktéž. Legrační jednohubka, kterou si znovu sice už nejspíš nepustím, ale někde na festivalu by zážitek mohl být ještě větší. Kino by tomuto filmu určitě slušelo víc. Hezká práce s hudbou a řazení jejích motivů k jednotlivým scénám. A ti koníci opravdu groteskně hopsají. (07.03.2015)