VOD (1)
Obsahy(1)
Kolbeinn miluje Solveig a Solveig miluje Kolbeinna, ale Kolbeinn miluji svoji prvotřídní klisnu, miláčka Gránu. Grána je však posedlá hřebcem Brúnnem. Vernhardur miluje vodku a kůň Jarpur miluje Vernhardura, svého pána. Grimur má vášeň pro starou koňskou dopravu, ale Egill obdivuje jiskřivé elektrické ploty. Přichází jaro a celá místní komunita sleduje tento příběh. To nemůže skončit dobře... Během natáčení nebyl žádný kůň zraněn. Herci přežili, otázkou však zůstává jejich možná psychická újma. (Film Europe)
(viac)Videá (3)
Recenzie (88)
Povídkový film volně spojený stejnými postavami v malé komunitě v jinak liduprázdném islandském vnitrozemí. Jako statisté i hlavní hvězdy zhruba tři stovky koní. A jak se dá čekat, ti z tohoto filmu vycházejí v lepším světle než lidé, kteří se kolem nich motají. Skandinávský humor je dost specifický a řekl bych, že tady je ještě drsnější, než bývá obvykle běžné. Ale záběry (nejen) koní jsou perfektní, hudba je také dobrá a autor zvolil rozumnou stopáž, takže se není čeho bát (70%). ()
Film s tým najvýstižnejším názvom pod Slnkom, ktorý vám zároveň vyspoileruje aj celý obsah filmu. „O koňoch a ľudoch“, tak o tom presne je, o tom a o ničom viac. Ako komédia mi to takmer neprišlo, čierny humor mám rád, ale tu ho je ako šafranu. V podstate mi to však neprišlo ani ako dráma, na tú sú osudy postáv príliš nezaujímavé. Je to skôr taká 80 minútová prehliadka po islandskom vidieku a ukážka života jednej komunity kdesi na Islande. Nič viac, nič menej. Niekoľko prírodných krás, severská poetika, ale inak len kobyla na kobylu, kobyla na kobyle, kobyla v kobyle, človek v kobyle, kobyla vo vode, kobyla ... no jednoducho samá kobyla. CELKOVO: 2* (4/10) ()
Taková poctivá esence Islandu. Ve filmu máte ujeté situace, splynutí člověka s přírodou, důkaz, že Islanďané mají islandskou odrůdu koně možná i víc rádi, jak sebe a pak je tu série absurdit, u kterých nevíte, jestli kroutit hlavou nebo se smát. Během sledování jste ale tak v šoku, že i zapomenete se smát. No a k tomu všemu je ve filmu tuna krásně ponurých záběrů na islandskou krajinu, které na mě fungují jako balzám na duši. Ale jo...sice je to ujetý a spíš na tři hvězdy, ale pro nadšení k Islandu jednu hvězdičku klidně přidám. ()
[Cinematik 2014] Až prirýchlo vyčerpaný námet, ktorého sila sa s každým ďalším, čiernym humorom, láskou a alkoholom presakujúcim ohnivkom reťaze prepletených príbehov vytráca. Severská poetika, prírodná krása a láska k zvieratám z každého políčka filmu priam sálajú, ale na nohách ho po celý čas neudržia, a humor i dôraz na dramatickú rovinu vzťahov pomaly vyprchajú. 70% ()
Islandské filmy jsou velmi specifické a velmi jiné, nejinak je tomu v případě Hross í oss. Tragikomickému debutu herce a divadelního režiséra Benedikta Erlingssona bohužel schází ústřední dějová linka, která by slepenec velmi originálních, mnohdy až bizarních, epizod o společném soužití člověka a koně lépe stmelila. Z mého pohledu dvě nejlepší epizody snímek otevírají, jak ta, v níž koňský klus i následná kopulace vyvolávají hlasitý smích, tak ta o nelehké cestě pro vodku na ruskou loď. Rozhodně však nejde jen o humor, ale také o vhled do mentality Islanďanů a jejich úzkého pouta se čtyřnohými zvířaty. Kdo z nich vyjde z této ani ne hodinu a půl dlouhé koexistence lépe? /Scala 4. 9. 2014 ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (3)
- Natáčení probíhalo na Islandu. (Terva)
Reklama