Ex Machina

Veľmi lákavý obal i žáner sci-fi. Ex Machina je dosť komorný film, ktorý si vystačil s minimom postáv a jedným moderným domom s množstvom miestností ukrytým v prírode. Rozhovory medzi človekom a robotom mali šťavu, dokázali navodiť správnu atmosféru tajomna a herečke A. Vickander tá holá hlava pristala. Na počudovanie v závere mi s dlhými vlasmi až tak zaujímavá nepripadala. Ono záver celkovo nedopadol celkom dobre, ale kvôli tomu nebudem film odpisovať. Kladie správne otázky a možno raz v ďalekej budúcnosti bude niečo podobné realitou. Určite nie do takej miery, ale s robotmi sa určite budeme stretávať čoraz častejšie. 80%. (12.10.2015)

Výborně vystavěné komorní scifi, které na rozsahu jednoho luxusního domu v přírodě buduje drama o umělé inteligenci, božskému statusu stvořitelů až po smysl tvorby někoho většího(?!) než jsme sami. Mužské oko potěší nejedna pěkná žena (kdo by to byl řekl) a dostatek inteligence a logiky v celém filmu i pro největší odpůrce scifi. Krom toho jde o pěkné využití Big Data ve filmu:-). A v tom domě chci žít. A ne sám. Garland se pro mě stává velice zajímavým tvůrcem, který by v budoucnu mohl překvapit a probudit inteligentní scifi k životu... (30.05.2015)

Vlastně hodně jednoduchý nápad, který si zakládá na psychologii dvou postav a jednoho robo-člověka. Hezké, že se takové filmy v současnosti točí, ale čím víc jich je, tím víc si na nich hledám kritiku a tady bych začal a skončil právě s tím nápadem, který není zlý, ale je to spíš taková jednohubka. Alespoň, že závěr to všechno kolem toho vcelku solidně rozčís. (05.06.2015)

Genderová šachová partie pro čtyři hráče. S odstupem osmi let od premiéry a v kontextu dalších dvou Garlandových filmů se "Ex Machina" ukazuje nejen jako zářný autorský debut, ale také jako prokletí. Režisér a scenárista v jedné osobě byl na základě tohoto filmu neadekvátně zaškatulkován v rámci sci-fi, potažmo fantastických žánrů. Jenže stejně jako v jeho nadcházejících filmech představuje žánr jen stylistický rámec pro úvahy nikoli vědeckofantastické, nýbrž mezilidské a vztahové. Umělá inteligence Garlanda fascinuje především jako pole zrcadlící genderová témata, především ve smyslu vědomě i nevědomě stylizovaného vystupování, ale také pozorování, přejímání a využívání rolí či kódů, které ač jsou v jádru umělé a nepřirozené, respektive nejsou vlastní našim unikátním osobnostem, zakládají většinu lidských interakcí. Současně "Ex Machina" pojednává o objektivizaci žen a o tom, do jaké míry při mezilidské interakci opačných pohlaví vnímáme reálnou osobnost na druhé straně, nebo naopak si na ni jen projektujeme genderové kódy a mřížky. Vlastně pak ani nepřekvapí, že film na jedné straně nadšeně přijímají geeci, kteří se vidí jako Nathan, byť jsou spíš Caleb, zatímco na druhé mu, na základě v principu stejně omezeného a zaslepeného výkladu, někteří paradoxně vytýkají sexismus či onu objektivizaci. (28.07.2022)

Příjemné. U snímků, které tematizují cestování časem, umělou inteligenci a podobné ze své podstaty (stále ještě) konstruktivistické náměty, jsem se naučil nebýt příliš přísný. Ex Machina v tomto ohledu naráží na limity tvůrčí představivosti. Pro mě dostatečně neuvažují nad tím, zda by inteligentní mysl, v tomto případě vzniknuvší ze sumy na internetu obsaženého a hlavně vyhledávaného obsahu, mohla vůbec ještě být lidskou. Bavilo by mě, kdyby tuto rovinu snímek více problematizoval. Kdyby skrze myšlení o umělé inteligenci dekonstruoval rámce lidského jednání na tak základní úrovni, jako je každodenní jednání, samotná forma komunikace, genderové a společenské role, způsoby myšlení nebo třeba podstata tužeb a přání. Proč by například umělá inteligence měla být schopna komunikovat na úrovni srozumitelné člověku? Z čeho plyne genderová příslušnost bezpohlavního stroje? A proč by měl takový stroj toužit >spoiler: opustit vězení výzkumné laboratoře?< Podobné věci byly v lepším případě jen naznačeny a to takovým tím neférovým způsobem, kdy významně povytahuji obočím, ale nic konkrétního neřeknu. Škoda. ___ Dějištěm snímku byl jeden velký architektonický skvost. Šlo o ideální demonstraci lidského rozkvětu. Sexuální napětí, které celý film provázelo, na mě fungovalo úžasně a to hlavně díky kameře a hereckému výkonu Alicii Vikander - nejvíc okouzlujícímu androidovi všech dob. Největší chybou je tedy slabší logická konstrukce jak co do zmíněného uchopení tématu AI (rozhodně slabší, než se film tváří), tak co do konstrukce dějové linie. Není zkrátka obhajitelné, že by v podobném zařízení >spoiler: bylo tak snadné obejít ochranné mechanismy a převzít kontrolu. A to tam ten Bill Gates měl na obranu jenom činky? (29.04.2015)