Vôľa žiť

Já jsem velmi dlouho váhala, jak mám tento film ohodnotit, ale závěrečné titulky, dovětek a fakt, že je to film založený na skutečnostech, mně pomohli, abych hodnocení zvedla směrem nahoru. Moje ocenění patří v každém případě oběma hercům, jak mladému Kamilovi, tak staršímu Dawidovi, protože dokázali nám lidem, kteří o této chorobě máme jen povrchní znalosti, předložit věrohodně, čím vším si musel projít Mateusz (a stále prochází). Asi to nejde zcela dokonale, ale třeba jen jeho zázemí doma a nebo jeho pozdější pobyt v léčebně, to, jak o tom sám mluvil, jeho vnímání okolí, emoce, postoje......nedovedu si to ani v nejmenším představit.....ale ten život je stejně tak úžasný....... (12.08.2014)

Z tohohle filmu jsem měla pěkně oteklé oči a málem chytla rýmu. Atmosférou by se to dalo lehce přirovnat k Pelíškům, ale Poláci jsou víc sarkastičtí a zároveň veselejší. Příběh Mateusze, jemuž je chybně diagnostikována mozková obrna a celý život je s ním zacházeno jako se "zeleninou", je natolik emotivní, že na něj asi do smrti nezapomenete. Přitom lehkost vyprávění očima Mateusze odbourává případnou těžkost a temnotu, která by vám nechala šrámy na duši. (27.08.2016)

Nesmírně dojemný příběh chlapce, který v důsledku postižení dětskou mozkovou obrnou přišel především o možnost jakékoliv komunikace se svým okolím. To samozřejmě není jediné jeho trápení, ale připadá mi úplně nejpodstatnější. Obrovskou pochvalu si zaslouží Dawid Ogrodnik za to, jak naprosto přesvědčivě ztvárnil roli postiženého Mateusze. Doteď nemohu uvěřit tomu, že je ve skutečnosti zcela zdravý mladý muž. Film se nesnaží za každou cenu vzbudit silné emoce, Mateusz ve svém vnitřním světě komentuje některé nastalé situace s humorným nadhledem, čímž závažnost celého problému značně odlehčuje. Přesto jsem si několikrát řádně poplakala. Částečně tedy i díky překrásnému hudebnímu doprovodu, který vypjaté okamžiky ještě umocnil. Představa, že by se něco podobného na samém počátku života přihodilo mně či někomu z mých blízkých, je opravdu děsivá. (90%) (01.02.2021)

Za všechny své špatnosti jsem dostal doživotí v částečně nefunkční slupce. Mateusz má proti mě výhodu v tom, že nikdy nezažil, jaké to je, když všechno funguje, jak má, já na druhou stranu na tom nejsem tak špatně, abych byl odkázán na to, až si vedle mě sedne někdo, kdo začne listovat v Playboyi. Tímto úvodem jsem chtěl říct, že mi byl Mateusz krajně sympatický, do této postavy jsem se dokázal vcítit a filmaři z Polska mi opět dokázali, že své práci rozumí. Kéž by si z nich naši tvůrci vzali příklad, snad by z českých filmů konečně vymizely dialogy, u nichž bych si nejradši vrazil do obou uší stovku hřebík. Toto byl příklad výborně napsaného a ještě lépe natočeného příběhu, který mě opravdu dostal. Mateuszův osud byl jasnou předlohou pro drama (když ne přímo pro tragédii), ale Polákům se podařilo zakomponovat do snímku i nenápadné (ale o to lepší) záblesky humoru. Když si představím, v jakou patetickou hrůzu by tuto záležitost překopali Američané, už bych odpadoval, Poláci ode mě naopak dostávají plný počet hvězdiček. Mě ale neberte vážně, já jsem určitě nebyl nestranným divákem. (16.01.2022)

Další skvost na letošním Febiofestu. I přes tragické téma čiší z filmu životní síla a optimismus. Až do závěrečných titulků jsem nechtěl věřit (a nevěděl jsem to), že Dawid Ogrodnik (představitel hlavní role) není vážně postižený a všechno to takle bravůrně dokázal zahrát. Mé hodnocení: 85%. Viděno: 22.03.2014 (Febiofest 2014). (04.05.2014)