Réžia:
Sylvain ChometScenár:
Sylvain ChometKamera:
Antoine RochHrajú:
Guillaume Gouix, Anne Le Ny, Bernadette Lafont, Hélène Vincent, Cyril Couton, Jean-Claude Dreyfus, Luis Rego, Fanny Touron, Kea Kaing, Vincent Deniard (viac)Obsahy(1)
Třicátník Paul žije v pařížském bytě se svými dvěma tetami, postaršími aristokratkami, které ho vychovávají od jeho dvou let, a které sní o tom, že se z něj stane klavírní virtuos. Jeho život sestává z nudné rutiny a odehrává se mezi klavírním křídlem v obývacím pokoji a hodinami tance, které organizují jeho tety a kde dělá tanečníkům hudební doprovod. Paul stárne odříznutý od okolního světa, aniž by vůbec kdy pořádně žil... Až do dne, kdy potká Madame Proustovou, sousedku ze 4. poschodí. Tato výstřední dáma zná recept na bylinkový čaj, který dokáže s pomocí hudby vyvolat ty nejzapadlejší vzpomínky. Spolu s ní Paul objeví svou minulost a najde klíč k tomu, jak konečně žít svůj život... (AČFK)
(viac)Recenzie (60)
Chometova poetičnost spočívala doposud z velký části v animované stránce jeho filmů. V hraném filmu (byť se zřetelnými náznaky z pole animovaného filmu) je to trochu křečovitý plácání a ještě navíc s banálním sluníčkovým poselstvím pro náctileté. 5/10 ()
Poněkud překombinovaný, ovšem psychedelicky vtipný a psychologicky hlubinný :-). ()
Attila Marcel - praštěné postavy, chytlavé písničky a milá atmosféra, tyhle tři věci mi utkví v paměti. A samozřejmě krásné (smutné) oči Gouixe, ty totiž opravdu stály za to. A Madam Proustová i s tou zahradou v bytě, na návštěvu bych k ní sice nešla, ale musím uznat, že to bylo stylové. Ono tam bylo stylových věcí a postav víc - smrt Paulových rodičů, podivné tetičky i doktor vycpávač zvířat. Jo jo, vzpomínky jsou mrchy, a přes poselství filmu si stejně myslím, že občas je stejně lepší zapomenout. ()
Nádhera ()
Zajímavý děj, i když možná trochu zbytečně natažený. Paulovy tetky mě pobavily. ()
Chomet sa snaží poberať rovnakým smerom ako Michel Gondry, no ja na takýto typ filmov akosi nie som. Vizuálne síce pekné, po dejovej stránke však väčšinou priemerné, no a celkový dojem často akosi zaostáva za očakávaním. Attila Marcel nebol až tak na zahodenie a som rád, že to nebolo tak presýtené kadejakým surrealizmom ako sa v tom začal v poslednej dobe vyžívať Gondry, no aj tak ma to príliš neoslovilo. Niečo tomu proste chýbalo, aby to dosiahlo nejakú vyššiu hranicu dramatizácie. U mňa celkovo tak niekde na hranici 2 a 3*, ale očakávania boli rozhodne vyššie. ()
Sylvain si tak trochu sám nasypal klacky pod nohy. Guillaume sice valí kukadla o sto šest, čertužel jen to nestačí. Pokud se Sylvain chce dál věnovat hranému filmu, doporučil bych mu pár lekcí u Michela Gondryho. On totiž ten "reálný(skutečný)" svět skýtá mnohá úskalí, především v tom, že si s ním pro dotvoření určité atmosféry musíte pohrát skoro více, jak s tím animovaným. Přesto jsem velmi zvědavý a těším se na další film. ()
Za mě asi nejlepší film, co jsem za uplynulý rok viděl (víc do hloubky už se neodvažuji srovnávat). AtTila Marcel měl všechno, co má prváný film mít. ....no a zařadit ho žánrově pouze mezi komedie, se mi nezdá přesné. ()
Na úvod bych řekl že jsem předpojatý k francouzským filmům (protože je točí Francouzi a stejná sorta tam i hraje a mluví se tam francouzsky), ale Francii mám rád. Jen je tam prostě moc Francouzů :-). Attila Marcel má takový hodně typicky francouzský look, že bych to poznal i kdyby byl němý. Hlavní postava Paul je taková nijaká, a to vlastně spousta postav okolo něj, a prvních 40 minut jsem film spíše přetrpěl, než zaujatě sledoval. Pak se to ale začne trochu více rozplétat, nabere to lepší spád, člověk otupí vůči muzikálním vložkám a nakonec mi z toho zůstal docela dobrý pocit, že Attila Marcel je vlastně hezký film o jednom němém chlapci, co žil v pianové bublině. Ale dostat se k tomu stojí celkem námahu a hodně vlídnosti, takže se dá pochopit, že kde který divák by u toho mohl usnou nebo si pustit něco jiného. ()
Francouzské komedie s nádechem dramatu, která není ani tak vtipná jako neskutečně pohodová. Rozhodně se nejedná o bláznivou komedii plnou vtipných scén, ale o film s dávkou inteligentního humoru. Zápletka není nikterak originální, přesto je svojí atmosférou jedinečná. Z filmu neskutečně čiší dobrá nálada a přitom se v něm řeší poměrně ošemetné a vážné téma. Postavy jsou skvěle napsány a ještě lépe zahrány, což platí zejména o Guillaume Gouixovi, který za celý film, v jedné ze svých rolí, neřekne jediné slovo, ale je radostí sledovat jeho vše říkající výrazy v obličeji. Je velkou škodou, že tvůrci nezvolili o dvě desítky minut kratší stopáž, jelikož zejména v první části filmu je značný počet scén, které jsou nic neříkající a ubírají na jinak skvělém tempu. Moje hodnocení 75%. ()
Samozřejmě to nemůže dosáhnout kvality Iluzionisty, který měl lety vyšperkovaný scénář, originální poetiku, nádhernou a výpravnou animaci a kouzlo pocty Tatimu. Na druhou stranu si film drží atmosféru, velice rychle poznáte Chometův rukopis (staré dámy, hudba, stavba scén, humor). Nejslabší položkou je samotná zápletka - která je asi příliš čitelná a zkratkovitá. Realizace má kouzlo, postavičky jsou zajímavé a kamera je příjemně hřejivá. V kině i tv se bude jednat o velmi pozitivní zážitek, ale určitě bude Sylvain pár filmů k dokonalosti potřebovat + rozhodně zajímavější scénáře...70% Febiofest 2014 ()
"Chceš radu, jak na ženský? Žádnou nemám. A přitom jsem žena. To jen ukazuje, jak jsme komplikované." ()
"Bude akordeonista, nechce bejt žádnej pianista!" Výtvarné realizace vzpomínek, které jsou vyvolávané pomocí čajů a hudby, byly sice úžasně hravé či krásně barevné a samotný děj má i svůj pedagogicko-psychologický odkaz, ale jinak mě tento film, ani jeho samotné postavy ke kterým jsem nenašel žádné pouto, ničím nenadchnul. ()
LFŠ 2014: Žádnej velkej zázrak to není, ale mě to docela bavilo. Pravděpodobně jeho hrané filmy nikdy nebudou tak dobré jako animované, ale i tak je to milý a svěží film. ()
Přesně pro tento nepojmenovatelný francouzský vizuálně opojně komediálně dramatický styl mám slabost. Krásný zážitek, který pohladí po duši. ()
Tak trochu béčková Amelie, která u mě příliš nefungovala. ()
Pekný únik od blockbusterovej reality. Veľmi dobre sa vo filme vnímajú jednotlivé detaily, ktoré doň vložili autori. Príbeh sa síce nezdá byť veľmi pútavý, zasadenie tiež nemusí nadchnúť každého, no keď už sa človek predsa ponorí, dokáže si film Attila Marcel skvele užiť v plných dúškoch "odvaru". ()
HOLÝ ÚDE.....zde se uč, jak muze obcas dopadnou film !!! ()
Příběh s chutí chřestu, ale o pěkných věcech, s množstvím pravdivých myšlenek, hlubokých pravd a myšlenkových hloubek, třebaže se vtipně ukrývají v atmosféře z omáčky. Nebo v omáčce z atmosféry? ()
Film má cool úvod, ktorý ma fajn navnadil. Po predstavení ústrednej trojice - dvoch tetušiek a Paula, ich dennej rutiny, nádychu aristokracie sa film dostal do nudných vôd. Hlavný hrdina je jeden ňouma, ale je tak nešikovne zahraný, že sa na jeho výkon dá pozerať. Scenár je poslabší, vyústenie príbehu je na "zamyslenie" a i toho francúzskeho vtipu je pramálo. ()
Reklama