Vojna o planétu opíc

Spoilery. Ľudstvo si nezaslúži prežiť. Po toľkej temnote svet na najbližšie desaťročia potrebuje ticho a predať nadvládu opiciam. Matt Reeves "novú" opičiu ságu vo Vojne o planétu opíc nenápadne, ale o to šikovnejšie prepája so starou (najviac asi v súvislosti so skvelou Novou). Výsledné pocity sú pozitívne a nadpriemerné. Je to temné, dojemné, nie príliš akčné, ale v podstate to nevadí, pretože napätie dostatočne vytvára neustála, všadeprítomná vyhrotenosť konfliktu ľudstvo/opice. Dokonca je prítomný humor, ktorý funguje a pritom nenarúša celistvosť pochmúrne ponurej atmosféry (to je v príbehoch vždy strašne ťažké docieliť, tu sa to podarilo). Plusom sú prepracované postavy (opičie aj ľudské, spomenúť samozrejme musím Harrelsonovho plukovníka). Vadil mi však jemne odfláknutý scenár. Armádu sveta rozprášila jedna lavína? Stovky opíc stráži jeden chlap so samopalom, ktorý sa ako bonus nechá vyprovokovať bobkami? Prečo sa na konci Cézar ukazoval vojsku? Prečo plukovník šiel k vodopádu, keď sa uspokojil len so zabitím dvoch anonymných opíc a ušiel? Alebo si myslel, že dostal Cézara? Čudný bol i absurdný nápad profesionálneho vojaka obrániť sa pred nepriateľmi (ľudskými, vybavenými najšpičkovejšou vojenskou technikou a v niekoľkonásobnej presile) postavením kamenno-dreveného múra? Ako v jednotke a v v dvojke, aj tu mi vadí, že sa nedozvieme, ako je to so zvyškom sveta. Nezabúdajme, že sledujeme len čisto USA (resp. dokonca ani to nie, v každej časti sledujeme prehnane povedané len život na priestranstve pár štvorcových kilometrov z územia USA) a vôbec netušíme, ako to vyzerá v Texase, Severnej Kórei, Afrike alebo v Maďarsku. A môže niekto prosím vás odpovedať mojej manželke na otázku, prečo bol vo filme len jeden orangutan a asi milión šimpanzov? SPOILERY (05.10.2017)

Spoiler! Závěr trilogie byl opět plný velmi silných okamžiků, jak utrpení, povstání, bojovnosti a kdo ví čeho dalšího. Jede si pomalým tempem, až ani v závěru nemusí dojít k impozantní bitvě, po které jsem ani netoužil, ale hlavní je to, že dojde k zúčtování a k záchraně svého druhu, i když je jasné, že z toho zřejmě hlavní kápop Caesar nevyjde živý. (31.01.2018)

Všechno, co se v tom filmu děje, je dost nedomyšlené, samotná existence vězeňského tábora pro opice nedává při nastaveném vztahu moc smysl, ale to nějak dokážu přejít (po vzoru "kdyby to dávalo smysl, film by neexistoval, tak buď za ten nesmysl rád"). Víc mě iritovaly nepřesvědčivé emocionální berličky (vše, co se týče té malé holky) a Harrelsonův kašpar. Ale zároveň na mě poprvé v trilogii opravdu funguje tíha těch dokonalých digitálních triků, jež jsou oddány myšlence pomalého, špinavého filmu. Sice platí, že to je zcela nedůmyslné a banální, ale poprvé jsem byl místy novou Planetou opic unešený. (25.12.2017)

Stárnoucí Cézar přichází o milovanou ženu a syna, tlupa musí do bezpečí, jenže její vůdce má v očích jen pomstu. Loajálně se k němu připojí pár primátů, aby se zasněženou krajinou vydali po stopách vojáků vedených plukovníkem Woodym Harrelsonem. Výsledek trošku šlape na pravidla letního blockbusteru, místy má až hypnotickou atmosféru, technicky je to samozřejmě znovu o maximální spokojenosti, kombinace herců, krajiny a primátů působí naprosto realisticky. Jednička byla určitou interpretací na současnou podobu sebedestruktivního světa, sázela na herce i znepokojivou atmosféru a byla výtečně dynamická. Dvojka byla příběhově plošší, ubylo nápadů a zajímavých momentů, propracovanější motivace postav chyběly, akční scény prakticky nestrhly. Tak to prostě bylo. Už tehdy opice sílily, zatímco lidstvo decimovala virová infekce. Na trojku se chystal stejný režisér Matt Reeves a dá se říct, že zopakoval co se akce týče dvojku. Jenže co se psychologie týče, víc se blíží komornější jedničce. Za to velká pochvala. Emocionální pochody opic jsou naprosto skvostné, tvůrcům nechybí odvaha ve smyslu „všichni šli na proklamovanou válku z názvu a ono je to jinak“, navrch vše předkládají v pomalém a promyšleném tempu, kdy z vůdce a autority se stává ikona. Vyvrcholení trilogie je prostě syrové drama, kdy naše ego dostává opět pořádně na frak a které předkládá několik interpretací na současnou podobu sebedestruktivního počínání lidstva. Závěrečný patos nevadí, nějakou opravdu skvostnou akční scénu navíc bych uvítal, víc bych zapracoval i na úloze nalezené dívenky, ale jinak spokojenost. Nečekaná. A Andy Serkis definitivně potvrdil jednu z nejikoničtějších postav poslední dekády. (16.07.2017)

Čtyři z lásky k Caesarovi a z respektu k odvaze Matta Reevese natočit film, který do značné míry stojí na tichu, gestech a pomalosti. Snaha neuspěchat vyvrcholení trilogie bohužel vede k tomu, že ho film naprosto zaspí. Chybí tu silný protihráč ráže Koby (však ho také film musí v některých chvílích vyvolávat alespoň jako přelud), Woody Harreleson je hodně panákovitý, taková snadná šablona, light verze plukovníka Kurtze zbavená skutečných démonů. Úvodní část strhující i díky invenčnímu minimalismu Michaela Giacchina a Seresinově detailní kameře s proměnlivou hloubkou pole, prison break druhá polovina se bohužel vleče, chybí jí energie i nosné dilema. Samotné rozuzlení je sice nápadité a v klíči celé trilogie, ale slibovaná ape-pocalypsa není ani zdaleka tak osudová a zdrcující, jak by si trilogie nápaditě přenášející humanitu na opice zasloužila. Triumfem je tak jen neskutečně detailní a precizní animace / herectví všech zúčastněných. Lehké zklamání. [70%] (12.07.2017)