Sebemilenec

To že umí Stašová hrát , to bez debat - tady navíc hvězda za nahatou odvahu ( to předčí kdejaký dvacetiletý herečky, který hrajou kina jak je jím svlíkání nepříjemný atd. ) ale absolotní pecka je výkon Dulavy - jeho proměna z country pohodáře do línýho, sobeckýho manipulativního kreténa byla na jedničku. Přesto story je hrozně černobílá, předvídatelná. (19.11.2016)

Co je české, to nestojí za nic. Jak jinak. Nějak mě to už nepřekvapuje. I kdyby bylo tohle dílo sebehorší, o dvě třídy výš ho zákonitě musí dostat ústřední dvojice a hlavně pak paní Stašová. Ne nadarmo dostala za roli v Soulu (Seoul International Drama Awards) v roce 2015 cenu za nejlepší ženskou hereckou roli. (24.07.2017)

Jaromír Dulava hraje psychopara naprosto dokonale. Když však závěrečnými slovy, domácí násilí zažije ročně třináct tisíc žen - mám pocit, že bylo to číslo. A přesto to většina nenahlásí, a nechají se třískat a třískat. Bude to znít asi hnusně, ale v tom případě je to jejich problém. Vlastně je to vidět i ve filmu. Pavel Kříž dobře ví, že byla Simona Stašová bita. Přesto je mu jasné, že bude svého milence obhajovat a obhajovat. A kdo chce kam, pomozme mu tam. Pakliže ženy samy nemají dost uvědomění na to, aby jim bylo jasné, že je něco špatně a je potřeba okamžitě jednat, nikdo nemá šanci jim pomoct. Film je zajímavý ještě z jiného hlediska. Sledujeme, jak se z vyzrálé ženy s naprosto jasným názorem na muže stává přízrak, posunující své vlastní hranice stále níž a ignorující jasné příčiny. Dokonce už v jednu chvíli Otovi balí kufry. Přesto za něj však dál platí dluhy a nechává ho u sebe bydlet. Bohužel tohle nikdy nepochopím. Ne ze strany mužů, to jsou ubožáci bez charakteru, ale spíš ze strany žen. Ale bohužel, komu není rady, ten dostane naloženo. (31.08.2020)

Jak se zcela výstižně píše v obsahu: silné (a já bych dodal perfektní a zcela reálné) psychodrama. Jaromír Dulava je absolutně nenahraditelný. Ten ledový a vražedný Ota je opravdu velice přesvědčivý a není snad na světě herec, který by mohl Otu zakhle ztvárnit. Není mi moc jasné jak může mít takový film tak malé procenta. (23.10.2019)

Na kostru očištěný příběh v prvním plánu bez složitější dramatické stavby a scénáristického propracování postav, v kterém exceluje Stašová, jejímuž naturelu je postava šitá na tělo. Tragédie domácího násilí ve verzi pro služky a děvečky, v níž stupňovanému napětí přispívá stylová hudba. V rámci žánru červené knihovny je málo co vytknout (smělé 3-4*), Renč ukazuje, co je mu nejbližší a kde ho televize mohou potřebovat. Přesvědčivá kamera (16.12.2013)