Šéfovia na zabitie 2

Nebavilo. V jedničce těšili všichni okolo (Colin Farrell, Kevin Spacey, Jennifer Aniston), jen ne ústřední trojice zoufalých-zaměstnaných. Časy se bohužel nemění, i když by někdy měly. Našlápnuto má tahle přisprostlá taškařice v některých pasážích docela slušně, ale často je to jen uječené, lajdácké, překecané a postrádající na řadě míst timing. Trojice moulů se rozhodne podnikat na vlastní pěst a vytasí s revolučním sprchovým vynálezem, brzy však narazí na ryzího obchodního ducha 21. století ze strany velkých byznys-zvířat. Nečekám žádné sofistikované hrdiny, jenže tihle tři se projevují vyloženě retardovaně, jejich kroky jsou za hranou, až přestávají být vtipné, místy spíš neúnosné. Neoblíbil jsem si je v prvním díle, neoblíbím si je ani tentokrát. Improvizace je místy na škodu, při natáčení to ale asi byla sranda. Na plátno se ovšem příliš nedostala. Trojku prosím ne!! (11.02.2015)

Na papíře se zdálo, že druzí Šéfové jdou do dalšího kola s posilami, ale bylo to jen zdání. Jennifer Aniston bylo málo, Spaceyho ještě méně, Waltz s Foxxem nedostali příliš prostoru a tak všechno zůstalo na ústřední trojici a Chrisi Pineovi. A to byla chyba. Jestliže Charlie Day působil v prvním díle neokoukaně a jeho projev byl vtipný, tak tady jsem měl chuť jeho postavu zavraždit hned po několika záběrech. To samé platí o pitvořícím se Sudeikisovi, který byl pravděpodobně tím nejhorším ze všech zúčastněných. A mizerné byly i gagy, které režisér poházel bez ladu a skladu kolem a herci čas od času namátkou jeden z nich vybrali, což vedlo ke vzniku nezábavného slepence, který lehce nadprůměrné jedničce nesahá ani po kotníky. 15% (11.02.2015)

Během cesty z projekce MovieZone, která díky Warnerům proběhla v pondělí večer v Atlasu, jsem v metru s jiskrou v oku naslouchal vášnivé debatě mezi zklamanou divačkou a nadšeným divákem. Bylo snad její vypíchnutí vetchého scénáře ovlivněno také tou skutečností, že snímek až příliš okatě nahrává všem zaníceným feministkám a ukazuje ženy jako "věci", určené čistě k pobavení mužského pokolení? To se bohužel nedozvím. Co už ale jistou rukou napsat mohu, je, že osobně jsem se takhle v kině nenasmál minimálně od Jump Street 22. Je to bomba. Nadmíru sympatičtí herci si na place evidentně užili kopu legrace, ta se následně snadno přelévá i do burácejícího sálu. Atmosféra je plná nepolevujícího inteligentního humoru, svěží akce a nezapomenutelných smrtícících hlášek v situačním kolotoči plném fajn zvratů. Ústřední zdravě dementní postavičky nelze nemilovat, zdaleka nejvíce ale překvapil poměrně nezajetý režisér. Tomuhle se panečku říká, ošéfovat si komedii roku! Sorry, Phile a Chrisi. Buďme rádi za každý jeden třeskutý sequel, který strčí do kapsy (nad)průměrný originál, a važme si jich. Berte kina útokem, vymodlená trojka je totiž naprostou nutností. (25.11.2014)

O třídu horší jak jednička, ale pořád hodně slušná zábava. Tahle trojka blbů mě jednoduše baví a oceňuji, že se tvůrci nesnažili kopírovat dějovou šablonu jedničky, ale přinesli nový poměrně originální příběh. byť jsem měl pocit, že z takto absurdních situací mohli vytěžit ještě mnohem, mnohem víc. Postava Jennifer Aniston ani tentokrát neměla chybu, její scény patří k vrcholným momentům filmu. (15.02.2015)

Přiznám se, že ani vychvalovaný první díl, jsem nepovažoval za komediální zázrak a spíše jsem se pouze párkrát uchechtl, než plácal smíchy do kolen. Druhý díl přináší novou zápletku (už nejde o žádné šéfy) a přidává už notně infantilní humor a z hlavních hrdinů dělá totální dementy, kteří si nejspíš ani neumí utřít p*del. (17.04.2015)