Zlodejka kníh

Navzdory kladnému hodnocení jsem trochu zklamaná. To je tak, když se na něco dlouho těšíte a máte opravdu velká očekávání. Jenže na téma druhé světové války jsem viděla tolik filmů, že už mě jen tak ledacos neohromí. Se Zlodějkou jsem trochu na rozpacích - opravdu nemám ráda filmy, ve kterých se dvě hodiny nic neděje a ke konci vás šokují a doženou k slzám. Což je přesně případ tohoto filmu. Kdybych měla děj shrnout jednou větou, tak mám skutečný problém, protože i ty krádeže knih tam zabraly tak čtvrt hodinu. Zvláštní je, že přes to všechno jsem si ani jednou neřekla "mě to nebaví" - celou dobu mě příběh Liesel hřál u srdce, ty její srnčí oči, milý tatínek Geoffrey Rush, předčítání židovi nebo hašteřivý vztah s Rudym. S příchodem bolestného konce se zážitek jen prohloubil, takže méně než čtyři hvězdičky dát nemůžu. Tyhle malé nemalé příběhy z druhé světové mě zkrátka baví, nikdy jich není dost. (05.10.2014)

Čo pritiahne diváka je príbeh Liesel(Sophie Nélisse),alebo skôr hl.predstaviteľka,ktorá ju stelesňuje,chýry,ktoré sa šírili široko ďaleko sú pravdivé:je sympatická,pôvabná,môže mať kľudne pred sebou sľubnú hereckú kariéru. Manželia Geoffrey a Emily sú obetaví,keď sa schyluje ku konfliktu,tak pomôžu jednému židovskému mladíkovi,kde si s ním Liesel začína rozumieť pomocou slov a začína písať svoj príbeh v „nehostinných časoch...” Čo by som vytkol je nemecká angličtina,ktorá pôsobí občas komicky.Pôsobí to rozprávkovo,ale uveriteľne. Hudba Johna Williamsa vťahuje do príbehu. Tvorcovia sa snažili,čo im sily stačili,a tak vzniká zaujímavé dianie,ktoré neurazí,ale ani nenadchne. (23.01.2014)

Po Památkářích již druhý totálně mdlý a uchcaný film z druhé světové, v němž se za dvě hodiny (!!!) téměř nic nestane a celý děj tak putuje od nikud nikam. Kniha má zřejmě čtenářům co nabídnout, její okleštěná verze však nedá divákům absolutně nic. Režie se šine tak pomalým tempem, že budete bojovat se spánkem, John Williams jede na automat a hlavní představitelka také moc talentu nepobrala. Voice-over smrtky zde navíc působí jako velké WTF. Už by to nějaký kvalitní dobový film ale po delší době opravdu chtělo. (17.05.2014)

Film to mohol byť vrstevnatejší, nakoľko je v podstate príbehom o rozprávaní príbehov. Ale je to aj príbeh o vojne. A teda, napriek všetkej naivnosti, má v ňom hlavné slovo smrť (doslova). A práve to delí túto rozprávku od priemeru - pravda. Môžem ešte tak na okraj spomenúť, že asi prvýkrát sa mi zdal nemecký prízvuk sympatický. Aj keď bol zrejme len hraný, alebo možno práve preto. Každopádne, vďačím za to Sophie Nélisse. Zlatá to osôbka. No film, kde sa niesol naprieč vojnou (aj keď 1. svetovou) iný fenomén umenia a to spev - Joyeux Noël, ma uchvátil podstatne viac. Ale napríklad taký Chlapec v pruhovanom pyžame ani nie. A to vrhal deti do bezprostrednejšieho kontaktu s vojnou. Ale netreba zbytočne porovnávať, treba vidieť. (11.02.2014)

Plytké a přísně mainstreamové poudání o holčičce, která těžký život měla, ale na konci se i smrt na ni usmívala. Ve zkratce asi takhle: "Milé děti, i za války byla spousta hodných lidí, víte? A to i v Německu! No, co vám budu povídat, bylo to těžké, všichni se báli a chleba bylo málo. Ale i tak si někteří dokázali uchovat svou lidskost a někteří i víc! Zachránit v té době lidský život, navíc židovský, to byla velká odvaha! Bohužel se totiž i umíralo. A v tom dospívejte. Strašný. A dál? Dál už naštěstí jen samá pozitiva a životní jistoty. Zasloužila si to, holka, že jo?" Vcelku neškodná pohádka na stokrát zpracované téma, nehledáte-li hloubku nebo ostré hrany, dokáže potěšit. Já je zrovna hledal, sorry. Filmová Výzva 2015 od tatanapope (24.11.2015)