Rómeo a Júlia

Nejslavnější Shakespeare ve své nejuřvanější podobě je ve filmu skutečně smrtící kombinací. Zeffirelli je pro mnohé naprostá modla, takže vychválení jeho variance Romea a Julie do nebes už ani nepřekvapuje, ale znovu jde o kritiky uznávanou zívačku. Naprosto hloupé finále může dojmout snad jen analfabety. (05.01.2024)

… Slzy dojetí a žalu vždy skrápí mé líce, nad tragickým koncem této mladé dvojice … Stovky dalších autorů psalo tu prózu i básně, však nikdo z nich nestvořil řádky tak krásné … Jak kruté je mi ze strany osudu - já takovou lásku nikdy nezažil, ač po ničem jiném jsem v životě svém neprahl a netoužil … (04.02.2012)

Klasika se vším, co k ní náleží. 1) Přiznám se - klasické zpracování Shakespearových her mě nudí. Šroubovaná mluva, divadelnost, která z díla čiší navzdory snaze špičkových filmařů. Jasně, že vím, že Shakespeare byl dramatik a ne scenárista a že je vážen a uctíván právě pro to, co se mi moc nelíbí._____ 2) A tak i zde nepochybně kvalitní přepis mě zpočátku nudil navzdory pěkným tvářím a velkorysé výpravě. Moc pomalé, moc divadelní._____ 3) Ale přesto mě tato verze nějak dostala. Podmanila si mě. Chtělo to jen půlhodinku soustředěného sledování. Trochu se nudím, ale současně pociťuji, že sleduji vysoce kvalitní umělecké dílo._____ 4) Oceňuji i choreografii bitek a masových scén._____ 5) Ve snímku vystupuje spousta pěkných kluků. 18letý Leonard Whiting (Romeo) už dávno ve filmech nehraje, píše knihy a skládá hudbu. Další jsou 25letý John McEnery (Mercucio) či 26letý Michael York (Tybalt). (14.05.2019)

Tak to dopadá, když poslové lásky nemají křídla. A když se chlap nechová jako chlap. Juliinu přehnanou citovost bych pochopil, ale Romea měli někam poslat kácet stromy, aby se trochu vzpamatoval a dal vznětlivosti průchod užitečným způsobem. Škoda, že bratr Lorenzo fňukajícímu spratkovi jednu nevyťal. Vůbec je zajímavé, jak často se Františkáni stávají zástupci rozumu v místech, kde šedé mozkové buňky všech ostatních nejsou využívány právě na plný výkon (jen vzpomeňme na Ecova Viléma z Baskervillu). Mnoho bylo napsáno a nahovořeno o tom, zda pouto mezi Romeem a Julií dá se zvát láskou, nebo jde jen o prostou zamilovanost, výtrysk citů ve věku, kdy kre-ehm-mladý člověk teprve poznává sebe sama. Ač to druhé, méně romantické řešení je možná pravděpodobnější, nelze vyloučit ani to první. Jsou tací, a není jich zas tak málo, co k sobě naleznou skutečný cit už ve věku, ve kterém jejich vrstevníci řeší co na sebe, co ne na sebe, jak doma uhrát pozdní příchod v rozverném stavu, co lajknout a které přátele odinstalovat. Tihle dva k tomu, aby čas jejich lásku prověřil, nikdy nedostali příležitost. Dokázali by o sebe pečovat v nemoci i ve zdraví? Nevím, ale šanci bych jim dal. Pokud jde o zpracování, je skutečně na co se dívat, text je tu propojen s prostředím životně a podán výborně vedenými herci. Díky tomu i vzletné verše lásky, hněvu, pomsty a usmíření znějí přirozeně a nikoli uměle. Olivia Hussey je Julie jak má být, mladičká, křehká, plná citů, avšak uvědomující si sama sebe. S Romeem mám jako chlap trochu problém, to není vina jeho představitele. Co do věrnosti obsahu hry však ani nemohl být jiný. Zeffirelli dokázal, že filmové adaptace divadelních kusů rozhodně umí, je věrný látce, zároveň nejde o otrocký převod ani prosazování vlastního ega na úkor autora. Tak to má být. (26.11.2017)

Úžasné, absolutně věrohodné scenérie a historické obrazy, bezchybné kostýmy, líbezná ústřední melodie, něžná Julie, nedostižný a krásný Romeo. Příběh nejsmutnější lásky v dějinách, která,ač už je stará několik staletí, je neustále silná. Scéna v hrobce Kapuletů vystihuje lásku a trápení jako žádná jiná v dějinách filmu. (03.02.2012)