Príliš vzdialený most

Tak není to úplná bomba, ale kdysi mě film bavil, nedávno jsem si ho shlédnul a můj názor se nemění. Povedený snímek, který rozhodně pobaví každého diváka, který má rád válečné filmy. Zde byl perfektní příběh. Vše bylo popsáno dokonale, sice se to někdy vleče, zbytečně je zde přidáno dost nudných scén a ještě tak konec filmu mohl být lepší, jinač film nabízí dost pozitivnách aspektů. Délka je dlouhá, kdysi to bylo rozdělené, tuším na 3 části. Nedávno jsem si to dal celé, ale musel jsem si dát 2 pauzy. Přesto to je kvalitní film, to se musí nechat, ale je toho dost k vylepšení.ce dobře natočena, ikdyž se trochu třásla kamera, ale nevadilo mi to, bylo to takové reálné alespon. Sean Connery zde hrál dobře. Takže film mohl být kratší, ale byl uvěřitelnej, herecké výkony neminuly, tak proč být kriticky nátočný ? Hodnotím na slušných 76% = **** (12.05.2013)

Standardny vojnovy film svojej doby s hviezdnym obsadenim, velkolepou vypravou a mnozstvom bojovych scen. Vynika snad len o triedu lepsim spracovanim bitiek, ktore su spickovo perfektne, konecne v nich vybuchuju aj nejake tie kapsulky po zasahu vojakov a obcas sa najde aj trocha krvi a drsnejsi zaber. Skoda len, ze postav je prilis, takze aj napriek stedrej stopazi si ma ziadna z nich neziskala. Keby sa film skratil o hodinu, tak by mu to tiez prospelo. Nechapem preco vsetky vojnove filmy z tej doby museli atakovat trojhodinovu stopaz, ked vdaka nostop bojovym scenam postupne pôsobili stereotypne. 6/10. (14.08.2016)

I přes lehce přepálenou stopáž je to vynikající válečný film, který (aspoň mě) nenudil ani v první půlhodině, kdy se "nic nedělo". Divím se, že se Attenboroughovi podařilo dát tak skvěle dohromady kupu slavných herců. Nejlepší výkon podle mě podali Caan, Caine a Hackman. Ten jako by se Polákem narodil:) (01.01.2008)

Po dlouhých letech jsem se vrátil k tomuto snímku, abych se zbavil pachuti po včerejší návštěvě Port Arthuru. A podařilo se, přestože jsem své původní hodnocení o hvězdičku degradoval. Mezi výrazné klady filmu počítám nadstandardně nabušené obsazení a vcelku slušnou historickou věrnost. Technika se holt používala převážně americká, protože k CGI byla ještě daleká cesta, ale na to jsem celkem dlabal, mně vadily spíše scény, bez nichž bych se klidně obešel a tvůrci by tím pádem ušetřili například na honoráři Jamese Caana. Dalším problémem byl český překlad (což ale pochopitelně tvůrcům nevyčítám a nehodnotím), který mi tvrdil, že je II. tankový sbor SS Bittrichovým tankovým praporem, zatímco ze vzdušně výsadkových divizí Řvoucích orlů a Anonymních Alkoholiků udělal sbory. Hodně mi ale vadila informace v úvodu, která mi sdělovala, že ještě v roce 1944 šlo všechno podle Hitlerových plánů a změnila to až spojenecká invaze v Normandii. Nevěděl jsem (a nevím), jestli to mám považovat za vtip, nebo za projev tvůrčího diletantismu. I přes tyto dílčí kiksy si myslím, že je snímek ještě i dnes velmi dobrou ukázkou toho, jak to může dopadnout, když se vysoký vojenský velitel rozhodne, že svému konkurentovi dokáže, že dočůrá dál bez ohledu na následky. / Poučení: Pokud něco plánuješ, nezapomeň zakalkulovat i případné reakce ostatních zúčastněných. (14.04.2023)

„Pánové, tenhle příběh budete jednou vyprávět svým vnoučatům. A pěkně je tím znudíte...“ ;o) Tak obávám se, že mnozí vnuci všech účinkujících se znudí i u tohoto filmu, protože na výpravný válečný film tu bude pro někoho až příliš málo akčních scén, střílení a ještě méně krve. Přiznám se, že mě kdysi u první projekce pro změnu překáželo spíše pár dlouhých pasáží pouze ve znamení střel a výbuchů... Celkově bych ale možná měl pár výhrad, které tu již přede mnou uvedli mnozí. Ano, film je to dlouhý a taky o dost silnější v jednotlivých epizodách než v celku, který ve svém širokém spektrálním záběru působí roztříštěně. Ano, taky patřím k těm, kteří se v obsazení nabitém světovou hereckou elitou těšili na svého oblíbence a nakonec zůstali zklamáni, že onoho oblíbence si mohli užít jen ve velmi malém rozsahu. Na druhé straně čím víckrát Vzdálený most vidím, tím víc si říkám, že právě rozsáhlá délka v kombinaci se širokým záběrem ve víru vzájemně pestrých epizod, informační hutností i bohatě zvučným obsazením tvoří aspekt, který tento film ještě víc povyšuje na jedinečnou záležitost. To, že vždy jsem si pamatoval víc epizodek než celistvý průběh nesnadné akce (v tom jsem se dříve ztratil), mě nakonec taky přinutilo se k filmu několikrát vrátit a přehodnotit dřívější slabinu snad i v částečný klad. Stále mě v tom filmu osloví cosi jiného... poprvé mě zasáhl nejvíc drobný příběh nesmělého brýlatého kluka-špiona, jehož konec se dovídáme později a náhodou, později jsem byl opojen poetickým nasmímáním závěrečného stěhování doktora a jeho ženy s vozíkem. Dneska jsem si opětovně vychutnal třeba scénu s konfrontací doktora a ozbrojeného seržanta, která nekončí jen šťastnou záchranou pacienta, ale i vtipně absurdním zatčením.. Richardu Attenboroughovi se povedl koprodukční kousek ve znamení krásně čisté filmařiny, zbavený typického patosu amerických válečných filmů. Dokonce ani v ničem to nepřipomíná ty černobílé britské filmy o 2. světové válce, v nichž nejednou všechny vedlejší postavy splývaly v jeden celek. John Addison zase vytvořil mnohotvárný orchestrální podmaz s nezapomenutelnou titulní melodií, který se ve svých tónech krásně rozvíjí do zádumčivé symfonie i majestátního pochodu. 95% (23.10.2020)