Veľký draft

Fajn námet o celom tom pôsobivom zákulisí vyjednávania pred draftom a počas draftu. Aj keď hneď na úvod musím povedať, že oveľa viac by som ocenil, keby bol sfilmovaný radšej námet z hokejovej NHL, keďže NFL ide prakticky úplne mimo môjho športového sledovania a fandenia. Nuž, ale aj toto bolo zaujímavé a pekne vystihnuté aké šachy sa odohrávajú medzi manažérmi veľkých klubov. Aj keď musím s poľutovaním uznať, že ten záver mi prišiel dosť absurdný. Hlavne keď Seattle Seahawks vymenili všetko to čo ešte pred pár hodinami získali a v podstate boli zmierení, že Boa aj tak mať nebudú. Áno, šport síce často postráda logiku, ale žeby až takto? No nie... (11.09.2014)

Ano, Kevin je jako vždy v pohodě.Odpočítávající hodiny dokáží navodit slušnou atmosféru i pointa s lístkem je fajn, Nebojte nic jsem neprozradil. Jenže nemůžu si pomoct, ale ono vyvrcholení, kdy má být Sonny za hrdinu mi přijde jako dílo náhody nikoliv jeho umu. Dobře je to nějak 70/30. Možná. navíc neustálé citově založené linky mě fakt vytáčely. Film dokáže vtáhnout, ale myslím, že na rozdíl od Wahlbergového Nepřemožitelného nedokázal hlavní postavu pořádně vykreslit. 65 procent za příjemnou podívanou, která ale zdaleka nepřinesla to, co jsem očekával. (06.12.2017)

O americkém fotbalu vím asi tolik jako o rugby (takže si tyto sporty celoživotně pletu), během dlouhé cesty vlakem se ale tenhle snímek jevil jako zdaleka nejlepší volba z omezené nabídky Českých drah. Herecky nemám prakticky co vytknout, i když jsem necítila skoro žádnou chemii mezi párem Costner + Garner, příběh mě ale dokázal zaujmout vlastně až v poslední cca čtvrtině filmu. Pravidla draftu jsou pro nefanoušky zkrátka velmi složitá na pochopení :). (19.11.2022)

Po zhlédnutí musím říct, že Kevin je prostě boží. Jsem úplně trapnej, co jsem si o něm ze začátku myslel (ani jsem mu to neřekl, to je jasný). A řízení týmu amerického fotbalu je také trochu jiné, než jsem čekal. Musí se u něj i přemýšlet - jako třeba jestli tě chce někdo ojebat zleva, nebo zprava, a to není sranda! Kevča proto předvádí tak brutální plánování v plánech plánů jiných plánů ostatních manažerujících pánů a paralelně stíhá vyjebávat s vlastním šéfem a kazit pikle trenérovy tak brilantně, že by se z toho zavařil baronu Harkonnenovi Piter, pročež to nakonec celé díky jeho genitalitě dopadne tak, že jsem jen útrpně zavyl "no to mi poser záda" a pro jistotu popohnal titulky na konec, abych zjistil, zda to celé náhodou přeci jen nekončí tak, jak zde naznačil Gilmour. Protože ono to k podobné hrůze fakt směřovalo! (10.04.2017)

„Nenosím hodinky, protože vždy vím, že je teď a teď je tehdy, kdy bych to měl udělat.“ (Steve Mariucci, bývalý kouč NFL) Následující komentář obsahuje steroidy…, pardon, spoilery. Dokud jsem pohlížel za oponu soutěže v násilí přerušovaném schůzemi a generální manažer Kev se zuby nehty bránil semletí mlýnskými kameny ostatních generálních manažerů, hráčů, jejich agentů, majitelů, trenérů, fanouškovské obce a ducha otce, byl jsem nadšen. Po schůzkách s partnerkou v papíráku centrály Cleveland Browns a mamince s urnou v podpaží to nadšení začalo pozvolna vyprchávat. A pak přišel Velký draft a zlom v mém náhledu. Kev všechny převezl jak Andy Dufresne ředitele shawshankského nápravného zařízení a zakládajíc si na morálním kreditu vybíraných hráčů sáhne po tom, co mu sám volá, že potřebuje peníze pro tělesný vývoj svých synovců sirotků a přitom má mobil a hodinky, které by jim zaplatily hodiny gymnastiky až do jejich plnoletosti. Pak se majitel vrátí z newyorkského draftu zpět do Clevelandu teleportačním zařízením ze Star Treku, všichni si zařvou nadšením jak na konci filmů Rona Howarda, poobjímají se, řeknou si, co jsme si, to jsme si a GM ještě doladí partnersko-rodinné vztahy. Chápu pojem Americký sen, ale taky jsem realista s jistou představou o vztazích v tomhle prostředí a tohle Reitman mírně přepísk. Jo, kdyby majitel Kevina z principu vylil a matka až do rána čekala na tréninkovém hřišti na skotskou poemu dle poslední vůle, byl bych shovívavější.. Zase na druhou stranu, mohlo to vyvrcholit i tak, že při únorovém Superbowlu by se zranil Clevelandu quarterback, Kevin by to za něj vzal, po druhé čtvrtině odrodil v šatně vlastního syna a v poslední minutě zařídil čtyřicetiyardovým hodem vítězný touchdown. Na to už Reitman asi neměl koule.. (23.02.2016)