Veľký draft

"Tohle je jinej svět, než byl před třiceti vteřinama." Tak aby bylo jasno - miluju sportovní filmy a americký fotbal nepovažuju za sport. Nicméně systém draftování pro mne byl vždy velmi zajímavý. Dal bych sice přednost hokeji, ale princip je stejný, tak o co jde? Jde o to, že mi deset minut na výběr hráče připadalo jako nekonečně dlouhá doba, protože karty byly rozdány jasně a nebylo co řešit. Jenže Sonny si při prvním kole nevybral předpokládanou jedničku draftu a tím zamíchal karty tak, že těch deset minut najednou bylo hrozně málo. Pořád se něco dělo, sháněly se informace, pilovala se strategie, vnucovali se hráči, probíhaly telefonáty soupeřům, řešily se rodinné problémy a já jsem si užil jeden neskutečně zajímavý den. Jen mi pořád nedochází, proč se při nejzákeřnější hře na světě tolik hledí na morální kredit hráče, jehož hlavním úkolem stejně bude zranit hráče soupeře. To se totiž při americkém fotbalu slaví minimálně stejně radostně jako touchdown. (01.03.2016)

Americký fotbal je pro mě španělskou vesnicí (jako v podstatě každý sport, haha :-D) a snímek mi jako nezasvěcenému divákovi absolutně nebyl schopný vysvětlit, jaké jsou vlastně přesná pravidla hry (myšleno toho "draftu"), a co se hraje, co bude úspěchem a podobně. A také působí přinejmenším trochu divně, když film v závěru Costnerův výkon prodává jako vítězství dobrého taktizování a zachování chladné hlavy, když to ve skutečnosti v podstatě totálně náhodně vyhaluzil a celou dobu se mu všechno akorát rozpadalo pod rukama. Herecky a řemeslně v pohodě, ale z výše uvedených důvodů jsem se do toho filmu nezvládl ponořit, ani trochu. (25.09.2014)

Udělat to správné rozhodnutí. Potěšit majitele, kolegy, trenéra, fanoušky, hráče, sebe. Zmar loňské sezony nechtějí opakovat. Důležitá je budoucnost i úkol přivézt nějaké velké jméno. Jedno je přichystané na zlatém podnose, jenže agent s tváří Kevina Costnera má leccos za lubem i na zeleném papírku, který od rána nosí v kapse. A je fajn ho slabé dvě hodiny sledovat. Na Evropana zdaleka nedolehne ono opojení americkými národními sporty, jakými jsou za oceánem baseball nebo právě americký fotbal, kdy lidé na potkání sypou z rukávu statistiky a soutěží, kdo vlastně dal v pětasedmdesátém v rozhodujícím zápase sezony homerun nebo touchdown. Tahle vysoká sportovní zákulisní politika ale i tak nenudí, Draft Day příjemně plyne, nevnímáme potřebu nějaké syrovosti nebo zásadních veletočů, stačí výborní herci (Garner, Costner, Langella, Burstyn) a vybroušené dialogy. Reitman chytá druhý dech. (09.10.2014)

Naprosto boží film ze zákulisí draftování mladých talentů NFL. Geniálně odehrané, napsané i převedené na plátno. Jediná chybička je, že to tak rychle uteklo. Já bych koukal klidně dál i na to, jak se borcům daří v sezóně, jaký přestupy Sonny zařídil atd. Americký fotbal mě nezajímá, ale tohle bylo super! 100% (05.10.2014)

Po zhlédnutí musím říct, že Kevin je prostě boží. Jsem úplně trapnej, co jsem si o něm ze začátku myslel (ani jsem mu to neřekl, to je jasný). A řízení týmu amerického fotbalu je také trochu jiné, než jsem čekal. Musí se u něj i přemýšlet - jako třeba jestli tě chce někdo ojebat zleva, nebo zprava, a to není sranda! Kevča proto předvádí tak brutální plánování v plánech plánů jiných plánů ostatních manažerujících pánů a paralelně stíhá vyjebávat s vlastním šéfem a kazit pikle trenérovy tak brilantně, že by se z toho zavařil baronu Harkonnenovi Piter, pročež to nakonec celé díky jeho genitalitě dopadne tak, že jsem jen útrpně zavyl "no to mi poser záda" a pro jistotu popohnal titulky na konec, abych zjistil, zda to celé náhodou přeci jen nekončí tak, jak zde naznačil Gilmour. Protože ono to k podobné hrůze fakt směřovalo! (10.04.2017)