Hlava plná metalu

Pre mna ako fanusika tvrdsich odnozi rockovej hudby bol tento film trochu sklamanim... Chapem, ze si reziser vybral peknu herecku, lebo kukalo sa na nu fakt dobre... problem bol ze som tej postave maloco veril a myslim ze to ta herecka nemala ani zazite (teda aspon co sa tyka toho hudobneho undergroundu, lebo este aj tu gitaru drzala nejako divne... hoci aj teda niektore motivacie tej postavy mi prisli ako trochu mimo a prestrelene), OST ma vsak bralo... aj ta predposledna scena toho koncertu, ta bola spickova a sranda ze ta verzia s tym cistym spevom mi prisla ovela zaujimavejsia ako demonahravka z kravina. Ku kamere vyhrady tiez nemam, su tam pekne kompozicie aj ked niektore veci tam tiez boli jak past na oko - napriklad ked bola pri bratovom hrobe... s gitarou? vazne? Az na tych par do oci bijucich kravin, ktore si asi vsimne len zanieteny fanusik dobre... ale nemyslim ze som cielovka aj ked nazov laka. (04.10.2017)

Ten severský styl je pěkný, i když to v sobě schovává trochu nudu, něčím mi to připomíná novodobé české černé komedie. Přecijen ale k jejich podnebí mi ten strohý, až chladný styl sedí o něco víc. U nás má ten film celkem úspěch, taky cílová skupina je tady dost velká (dokonce Master's Hammer sama měla částečný vliv na vznik scény) a ty místní elitisty asi hřeje na srdíčku. Nevim, mně to nebylo sympatický, povyšovat metal na nějakou záchranu, na něco víc. A když tak nějak tušíte, o čem ten film je a něco o tématu víte, už jenom čekáte, kdy někdo zapálí kostel, což je už takový klišé.. (09.09.2015)

"Nikdy nesuďte člověka podle vzhledu." ...Hera mi byla od samého začátku sympatická. Dospívající, osamělá dívka, která když vzala kytaru do ruky byla sama sebou, naprosto úchvatná, nejsilnější a nejzranitelnější zároveň. Vnímala a chápala jsem její bolest a vztek na sebe a všechny okolo. Ona a její rodiče sváděli vnitřní boj každý sám po svém. Pomoc nejlepšího přítele v časech zlých se neodmítá, ale není to vždy řešení jak začít znovu žít nebo se vykoupit z něčeho, co se nemělo nebo nemuselo stát kdyby...Hudba je lékem na bolavou na duši stejně jako smích a když se zvládne udělat ten první těžký krok, pak se mohou dít i nečekané zázraky. Zase jedna filmová nádhera, která se dotkla mého srdce a lahodila mým ušním bubínkům. :-) (14.08.2014)

Islandský film je pro mě stále skrytá perla ve světové kinematografii. Každý další film přijímám s obrovským nadšením a jsem zvědavý, s čím novým islandský tvůrce přijde. No a tenhle film mi dal přesně to, co jsem chtěl. Drama o jedné holce, která z jistých důvodů od všeho utekla směrem k metalu, který ji dal smysl života. A ještě v době, kdy právě black metal začal být těžce populární. No a pro křehkou islandskou dušičku, která těžce hledá člověka na ostrově, na kterém jsou tři obyvatelé na kilometr čtvereční, je to něco nepředstavitelného a nedivím se, že v tomto filmu zachází až do extrémů. Krásné prostředí, těžký, ale velice osobní příběh, skrytá lehkovážnost a existencionalismus, to je přesně to, co Hlava plná metalu má a čím se islandský film tak vyznačuje a právě proto si tenhle film nemůžu vynachválit. (16.07.2015)

Vzhledem k námětu jsem se bál aby to nesklouzlo do trapnosti a pozérství, jako to u tématicky podobnejch filmů bejvá. To se naštěstí nestalo a tak tu máme metalově líznutý drama který se z toho hnutí nesnaží udělat jen partu vymaštěnejch (a umaštěnejch) hovad. Hlavní hrdinka je nejen hezká (obzvlášt když na sebe hodí corpse paint) ale i dobře napsaná, nesnaží se totiž ukázat všem jak je jiná, poslouchá to pro sebe a ne pro ostatní. Gratuluju k tomu debilnímu českýmu názvu zase. (15.04.2017)