Hlava plná metalu

Když narazím na něco severského, řádně mrazivého a silně atmosferického, má očekávání jsou velká. A i tento film do zmíněného dokonale zapadá... Hera to neměla a nemá lehké, proto nevidím v jejím občas šíleném chování až takový problém. Vše je tu dle mého názoru vysvětleno a to i zde propírané vypálení kostela. Také nevím, proč příběh jedné holky brát jako ukázku typického chování a myšlení metalisty... no jo no. Film je výborně zrežírován, nebo spíše klasicky seversky, jak už jsem psal výše, atmosféra a chlad jsou znát. A i přesto, že je natočen v pomalejším tempu a mluví se zde méně (vše, opět klasicky), rozhodně nenudí. Navíc nejde pouze o drama i zde je (potřetí klasicky) přítomen onen známý černý humor, tedy se i zasmějete, pokud takový druh humoru snesete. Herecky září především Thora Bjorg Helga (v tomto filmu jako Þorbjörg Helga Þorgilsdóttir), která Heru zahrála i zazpívala výborně! 80% (27.12.2015)

Na podobne snimky, ktere ukazuji metalisty jako neprizpusobive lidi, kteri jakoby spadli z Marsu, zacinam byt pomalu, ale jiste alergicky. Chapu, ze Hera ztratila brachu, ktereho milovala a ze ji to (zakonite) muselo nejak poznamenat. Ale to, co pote zacala predvadet, byla snuska zazitych klise o fanouscich metalove hudby. Vypaleni kostela bylo jen dokonanim divackeho utrpeni. U jejich tanecnich kreacich na diskotece mi bylo neprijemne trapne. Tenhle boj "proti vsem" nedaval smyslu ani za mak. Asi uz se nedockam filmu, kde by byli metaliste vyobrazeni jako normalni fungujici lide. Verte, oni opravdu existuji. Do Islandu posilam palec dolu. Jedna kosmeticka hvezda za trochu te dobre muziky, co ve snimku zaznela. (07.09.2014)

Čtyři hvězdy se tomu trochu zdráhám dát - protože se mi to vlastně moc nelíbilo, ale průměrné to prostě zase nebylo. Přála jsem si, aby mě to oslovilo víc - už kvůli té hudbě, vlasáčům a Islandu, ale bohužel: základní pocit, který se mi při sledování stále vracel byla "divnost". Ale ne taková ta sympatická, ale nudná divnost. Každopádně jsem si hned pak šla pustit Judas Priest. (07.03.2019)

Tento film mi tak nějak zvláštně sednul. Docela syrový pohled na rodinu, kterou totálně rozložila životní tragédie. Seveřani to drama prostě umí, říkám si, že za to asi může drsné podnebí. Hlavní (anti)hrdinku jsem na jednu stranu úplně chápal, na stranu druhou byla doslova na pěst. Celý snímek měl skvělou pochmurnou atmosféru, a dýchala z něj taková tichá deprese, kterou jsem si fakt užíval. Málmhaus se mi opravdu hodně líbil, jen bych vynechal to rodinné pogo, to bylo jaksi mimo. (01.08.2019)

Metal zachraňuje duše před ztracením, já to říkám pořád. Film má sice trochu pomalejší tempo, ale emočně je vystavěn naprosto přesvědčivě a to i díky citlivě použité hudbě (a to nejen té metalové). Pro mě byl pocit z filmu ještě mocnější, páč jsem dva dny před shlédnutím viděl na festu parádní kapelku The Vintage Caravan a pak si pustil tohle, kde hned v první scéně kombajn skalpuje jejího zpěváka/kytaristu :D (10.06.2015)