Obsahy(1)
Obdobie dospievania môže byť veľmi komplikované. Riley, která je vytrhnutá zo svojho starého života na americkom Stredozápade potom, ako sa jej otec musí kvôli novej práci presťahovať do San Francisca, nie je žiadnou výnimkou. Rovnako ako my všetci, aj Riley je zmietaná svojimi emóciami – Eufóriou, Strachom, Hnevom, Nechutenstvom a Depresiou. Všetky tieto emócie spoločne nažívajú v tzv. Riadiacom centre v mozgu, odkiaľ jej pomáhajú vysporiadať sa s nástrahami bežných dní. V čase keď sa Riley snaží vyrovnať so zmenou, ktorú jej prináša presťahovanie sa na nové miesto, prepukne v Riadiacom centre zmätok. A hoci sa Eufória, ako Rileyina dominantná emócia snaží zachovať pozitívne myslenie, objavujú sa medzi jednotlivými pocitmi nezhody v tom, ako sa najlepšie vysporiadať so životnou zmenou, novým domovom a školou.Či sa už jednalo o dobrodružný balónový let vysoko v oblakoch, alebo o veľkomesto plné príšeriek, oskarový režisér Pete Docter sa vždy snažil zaviesť divákov na neobyčajné a nápadité miesta. V najnovšom prírastku do kolekcie Pixaroviek sa prenesieme na jedno z najpozoruhodnejších miest vôbec – priamo do ľudského mozgu. (Saturn)
(viac)Videá (31)
Recenzie (1 159)
Rozhodně jeden z nejsmutnějších animáků jaký jsem kdy viděl. Špatné nálady, nešťastných rozhodnutí nebo smutných příběhů je zde více, než bych čekal a tak trochu to krade ten pozitivní pocit z filmu. Na druhou stranu to pánové ze studia Pixar zvládli skvěle a dali snímku něco více než jen bezduchou zábavu. Absence výrazného hlavního hrdiny také prospěla a s klidem můžu říct, že V hlavě rozhodně nezklamalo a přináší svěží originalitu, nápaditost i emoce. /80%/ (Kino) ()
Pixar je zpátky. Netradiční nápad v rodinném balení, který funguje jako neskutečná emocionální (zde to neplatí jen v přeneseném slova smyslu) jízda. Pete Docter je znovu na koni a mění na co sáhne ve zlato. Příběh Radosti a Smutku ztracených kdesi v malé holčičce, která prochází jedním z nejtěžších období ve svém životě neselhává téměř nikde. Dospělí tají dech spolu s dětmi a cloumá jimi Vztek, Strach i Znechucení, které jsou zrovna u konzole. Další z filmů, který o nás říká víc než si většinou uvědomujeme. Nejen baví, ale i učí. Spolu s Šíleným Maxem, film roku. ()
Eufória z pozerania kreslenej animovanej rozprávky o krkolomných cestách mysle. Smútok súzniaci s konceptom postupného búrania krásnych ostrovov, ktoré sa v hlave vytvorili počas prvých rokov života. Hnev nad pečlivo budovaným napätím, ktoré je vlastne celé falošné, pretože zvrátiteľné v priebehu milisekundy na updatovaný bohatší raj v hlave. Strach z komerčného úspechu lacno skonštruovaného scenára, logicky predpovedajúceho trend podobne nenáročných farebných povrchov, tváriacich sa na myšlienkovo premakané artové kusy pre deti aj rodičov. Nechutenstvo sa nedostavilo, ale to je na viac, než na lepší priemer, málo. ()
Co k tomu říct - je to krásně barevné, animace je na vysoké úrovni, příběh je zajímavý a poměrně jednoduchý (někdy až předvídatelný) a prostředí je opravdu povedené. Autorům se vylíčení vnitřního světa mladého děvčátka, vykreslení jednotlivých emocí a celkově i jednotlivých částí lidské mysli opravdu povedlo a tak člověk musel ocenit, že fantazie pánům autorům rozhodně nechybí. Mezi další pozitiva se dá určitě zmínit i humor, i když některé vtípky, třeba když se pořád nečekaně objevovala vzpomínka na jistou reklamní znělku, zase až tak vtipné nebyly... Jinak co by to bylo za film o emocích bez emocí. Musím říct, že zde se autorům podařilo mě okouzlit, jindy se o mě dokonce i pokoušel docela silně smutek a jak už píši v diskuzi při scéně s růžovým slonem/kočkou/(delfínem) na dně propasti jsem málem uronil i slzičku a tedy musím říct, že jsem opravdu film nejen v pohodě přežil, ale i kvalitně prožil. Když to srovnám s ostatními letošními animovanými filmy, které jsem viděl, tak po pro mě neskutečné Písni Moře mě tohle zatím bavilo asi nejvíc, takže dám 8,5/10 ()
Ihneď chcem vidieť pokračovania V hlave otca a V hlave mamy. Viac, ako V hlave teenagera. V hlave je po intermezzu priemernosti troch filmov pixarovský návrat na výslnie. Ten spočíva v tom, že obrázky z filmu pôsobia značne infantilne, ale film infantilný nie je a nie je ani výhradne pre deti. Konkurenčné štúdiá točia príbehy infantilné a občasná temnota im akože dodáva na dospelosti. Pixar takéto barličky nepotrebuje, on proste nájde super príbeh a rozpráva ho akosi prirodzenejšie. Jasné, že sa dalo ísť ďalej, ale to by už museli mať decká vstup do kina zakázaný a taká návšteva v miestnostiach so vstupom zakázaným je podobne šialená, ako Gondryho filmy. Vlastne s Kaufmannovými scenármi má tento film rovnako spoločného, ako s klasickými disneyovkami. ()
Galéria (83)
Fotka © Walt Disney Pictures
Zaujímavosti (46)
- Pôvodne sa vo filme Smútok (Phyllis Smith) ani nemal objaviť a Radosť (Amy Poehler) mala byť opakom Strachu (Bill Hader). Avšak jeden zo scenáristov mal sériu veľmi smutných dní, keď si uvedomil, že niekedy proste v našich hlavách musí prevziať kontrolu aj smútok a že je to tak vlastne v poriadku. (martin1m2)
- Jeden z Rileyniných (Kaitlyn Dias) inetrnetových přátel má přezdívku DocPete, což je odkaz na režiséra filmu Petea Doctera. (Draconic)
- Na ovládací konzoli jsou uprostřed horní části tři tlačítka, která vytvářejí obrys hlavy Mickey Mouse. (Draconic)
Reklama