Dočasný domov

Nejen děvčata, která se až moc často sprchují s vlastním otcem, získávají útočiště v téhle přechodné ubikaci, ve které nechybí silná podpora a empatie, velkou měrou z náruče vychovatelky/sociální pracovnice Brie Larson, která si sama tahá velké břímě z minulosti. Právě herecké výkony mladých neokoukaných tváří dodávají výsledku na věrohodnosti, problémy sociálně vyloučené mládeže dokresluje polodokumentární styl, tvůrci předkládají emoce nenásilně, přesto mi přijde, že se tu trochu klouže jen tak po povrchu. Nezávislé indie drama volající o pomoc si pozornost i tak zaslouží. Ač nesedne úplně každému. A nevím, zda je dobré, aby těm, kteří špatně usínají, celé dny v sobě hledící do zdi leccos dusí a „rádi“ se sebepoškozují, pomáhali ti, kteří si prošli podobnou zkušeností. Líbila se mi civilnost, na čtyři ale jít tak nějak nechci. (09.05.2015)

Deti, zasiahnuté zlou výchovou, sexuálnym zneužívaním, trpiace opustením alebo zanedbaním sú umiestňované v domovoch náhradnej starostlivosti. Všetci zamestnanci týchto ustanovizní, ktorí sa snažia zabezpečiť, aby sa deti pod ich patronátom cítili podľa možností aspoň trochu šťastne, si zaslúžia obrovskú úctu.Vďaka mimoriadne psychicky a často i fyzicky náročnej práci, ktorú odvádzajú si zasluhujú najvyššie ocenenia. Pokiaľ totiž tí, ktorí sa starajú o chorých, zranených a opustených nebudú najlepšie platenou elitou spoločnosti, potiaľ nebude v poriadku spoločnosť. Dočasný domov ukazuje, že záblesky šťastného prežívania je možné v zranených a ublížených dušiach občas vyvolať, no je to veľmi ťažké. Pretože dôsledky ťažkých tráum sa prejavujú v správaní sa detí nielen voči zamestnancom ústavu, ale aj k iným deťom a v neposlednom rade k sebe samým. Dôveryhodne ukázaná je i problematika vzájomnej komunikácie. Náročnej cesty pochopenia terapeuta, čo dospievajúce dieťa v skutočnosti trápi. Tu často pomôže obdobná skúsenosť u liečiteľa zranených duší, či nadmieru vyvinutá empatia. 70% (22.09.2020)

Tenhle film a jeho tvůrci si zaslouží velký obdiv, stejně jako sociální pracovníci v podobných centrech a ústavech. Žádná známá jména, žádné velké produkční zázemí, ale silné téma, přesvědčivá realizace a funkční emoce. Papírově outsider, který by třeba ani samotnou synopsí nenalákal, ve skutečnosti ale jeden z nejlepších loňských nezávislých filmů. (12.01.2014)

Až příliš indie. Po I Am Not a Hipster jsem měl chuť dát Crettonovi ještě šanci, ale bohužel se mi potvrdil jako až moc velký slzoždímač s až příliš velkou touhou vzbuzovat emoce hnaním situace do extrému - trpí tím příběh i postavy, které pak jsou jen typické klišé uzlíčky neštěstí, místo aby žily. (19.01.2014)

Jak je ten film malý, tak je silný. Nenápadný, intimní scény, dialogy i herecké výkony vše je podřízeno hlavní piontě příběhu a katarzi emocí, které vybublaj i kdyby nechtěli. "Pohádka" o žralokovi a chobotnici je jedna z nejsmutnějších co jsem kdy slyšel a polknul jsem po ní na prázdno. Musím zmínit vynikající režii, která diváka vede od první do poslední minuty přesně tak jak má. (27.01.2017)