Reklama

Reklama

VOD (1)

Tento dvojdielny epos na motívy románu Thomasa Dixona The Clansman (1905) sleduje vplyv občianskej vojny na dve rodiny: Stonemanovcov na severe a Cameronovcov na juhu, pričom každá z nich stojí na inej strane konfliktu. Prvá polovica filmu sa odohráva od vypuknutia vojny po zavraždenie prezidenta Abrahama Lincolna, záverečná časť sa zaoberá chaosom v období rekonštrukcie po občianskej vojne. Režisér D. W. Griffith spôsobil revolúciu v mladom filmovom umení svojím veľkorozpočtovým a umelecky ambicióznym zobrazením rokov občianskej vojny. Tento prelomový nemý film, uvedený v roku 1915, sa stal prvým hollywoodskym trhákom. Bol to najdlhšie premietaný a najvýnosnejší film produkcie tých čias a umelecky najvyspelejší film svojej doby. Zabezpečil budúcnosť hraných filmov a akceptovanie filmu ako seriózneho média. Epos o americkej občianskej vojne (1861 - 1965) a po nej nasledujúcej ére rekonštrukcie bol dlho oceňovaný pre svoje technické a dramatické inovácie, ale aj odsudzovaný pre rasistický scenár a pozitívne zobrazenie Ku-klux-klanu (KKK). (Film Europe)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (109)

MM11 

všetky recenzie používateľa

Je to pech jako blázen, když je základní kámen Amerického filmu takový. Nesnášenlivý, manipulující a agresivní. Proto řádky další automaticky odvíjejte od prvotního postesknutí. Tříhodinová štreka po němých pláních USA někdy v 19. století je asi pro většinu normálních diváků něčím nepředstavitelným. Nedejte se mýlit. FIlm má sice smrtící délku, ale je plný děje a v některých momentech bývá doslova strhující. Griffith to ale dějově poněkud neustál. Po uspokojivé první třetině, která vydá hlavní karty Občanské války, se přepne do neskrývané oslavy Ku Klux Klanu. Vražda Lincolna a další aspekty jako třeba dějinné citace budí dojem oprávněných souvislostí a dílu dodávají zdání démoničnosti. Všechno ale jen do času, za jednu trefnou narážku sto xenofobních a patlaných na efekt. Oči Lilian Gish nezklamou a Griffith byl génius. V následující Intoleranci už jen zdokonalil svůj zběsilý střih, který musel soudobé diváky mást víc než labyrint. Hold génius, ale víc ode mě nedostane. ()

Madsbender

všetky recenzie používateľa

Nie. Jednoducho nie. Zrodenie národa si v živote celé nepozriem, stačilo mi pár ukážok, ktoré dali dokopy asi pol hodiny. Griffith je zručný režisér uplatňuje mnoho novátorských postupov, za to ho uznávam. Veľmi sa teším, kedy si pozriem jeho Intoleranciu. Ale tento inak významný film ma odpudzuje. A to mám kontroverziu rád (možno až príliš). Lenže film, v ktorom ku-klux-klan zachraňuje Ameriku pred barbarskými černochmi a žehná im k tomu Ježiš Kristus? Okrem toho pri nemom filme takmer neúnosná stopáž a ohyzdne teatrálny herci. Ďakujem, neprosím. ()

Reklama

Vojcl 

všetky recenzie používateľa

Jeden z nejpozoruhodnějších a zároveň nejkontroverznějších filmů v dějinách. V době svého vzniku to musela být neskutečná bomba. Přestože se jedná o více než tříhodinový němý snímek, i dnes - bezmála po 100 letech od své premiéry je bez problémů koukatelný. Vděčí za to monumentální výpravě, důmyslné režii, autentickým kostýmům a bitevním scénám i podmanivé hudbě. Jedná se také o historicky první epický velkofilm, který používá rozličné střihové techniky. Na druhé straně nelze přehlédnout, že je to celé vlastně jedna velká rasistická a xenofobní propaganda, oslavující teroristickou organizaci Ku-klux-klan a nadřazenost bílého muže. Mám s tím podobný problém jako v případě starých sovětských snímků typu Křižník Potěmkin. Po řemeslné stránce tomu nemůžete nic vytknout, ale z ideologického hlediska je to hnus. Čestné místo v kronikách světové kinematografie nicméně Griffithově opusu můžeme jen stěží upřít. ()

Trevor 

všetky recenzie používateľa

The birth of the nation sa pravidelne umiestňuje v rebríčkoch kontroverzných filmov, jeho premietanie je zakázané v 13 z 51 štátov v USA a má rasistické podtext, ale...Ale má ho naozaj? Prvá polovica filmu je zobrazením amerických dejín od vypuknutia vojny Severu proti Juhu či Únie proti Konfederácii až po atentát na Abrahama Lincolna. V úvode druhej polovice AUTOR VARUJE všetkých divákov, že film nezobrazuje žiadnu rasu ani nikoho v súčasnosti (teda v roku 1915). Napriek tomu sa pred jeho premietaním konajú protesty proti rasizmu a podobne. V čom je vlastne druhá polovica kontroverzná? Iba v tom, že autor za rasistov označí černochov, volebné právo je odobrané bielym ľuďom, sudca Lynch je mulat a prenasleduje belochov, ktorý sa nakoniec zjednotia v Ku Klux Klane a bojujú za oslobodenie spod rasového prenasledovania zo strany černochov. Ak by boli ako rasisti vyobrazený belosi film by sa umiestnil všade na prvých miestach ako prelomový epický film, ktorý sa stal prvým historickým výpravným veľkofilmom. Keďže ale autor stavil na druhú stránku mince, jeho film sa stal zatracovaným. Z hľadiska filmového fanúšika film určil epický rozmer akým sa budú v budúcnosti uberať historické veľkofilmy. Z hľadiska etického poukázal na problém rasizmu či hrôzy vojny a jej následky. Podľa mňa sa jeho kontroverzii pripisuje zbytočne veľký význam. 1. januára roku 2020 v poradí 2020 komentár, ktorý som na tunajšej databáze uverejnil patril práve filmu The birth of the nation. ()

majo25 

všetky recenzie používateľa

Velkolepé, kontroverzné a nekonečne dlhé. Asi sa nemýlim, keď poviem, že sa jedná o jeden z prvých historických veľkofilmov. Za všetko hovorí ale fakt, že som dokázal prebdieť celú tú ukrutnú 3 a 1/4 hodinovú stopáž. Aj keď som mal v prvej tretine jednu slabšiu chvílku. Jeden postreh si neodpustím - prečo boli belosi natretí na čierno čiernejší ako samotní černosi? ()

Galéria (19)

Zaujímavosti (44)

  • Film má 1544 záběrů, což je mnohonásobně více, než bylo tehdy u filmu obvyklé. (Zdroj: kniha D.W. Griffith's 100th Anniversary The Birth of a Nation). (Duch217)
  • Postava Austina Stonemana je založena na Thaddeusovi Stevensovi z Pensylvánie, včetně takových detailů jako paruka či koňská noha. (Kulmon)
  • Pramene uvádzajú, že pri súkromnej projekcii v Bielom dome prezident Woodrow Wilson povedal: "To je ako písať históriu bleskom. Ľutujem len jediné - že je všetko tak desivo pravdivé." [Zdroj: Dawn. B. Sova: Zakázané filmy] (rudeboy)

Reklama

Reklama