Východiskový bod

Mimoriadny, zvláštny a originálny film, v ktorom bolo všetko namiešané tak, že som neuvažoval, či tomu veriť, neveriť alebo sa aspoň zamýšľať a iba som to sledoval. A bol to dobrý zážitok. Veď mudrovať na danú tému môžem kedykoľvek. Okrem Michaela Pitta som nikoho nepoznal a nepociťoval som to ako nevýhodu. V prvej časti boli ojedinelé dramatické situácie, v druhej stúpalo napätie, ako keby šlo o detektívku. Vždy som rád, keď môžem niekoľkým po sebe sledovaným filmom dať slušné hodnotenie. (25.05.2022)

Jeden z nejmainstreamovějších filmů letošního festivalu. Na jednu stranu je poznat, že za ním stojí někdo, kdo umí pracovat se všemi filmovými složkami, na tu druhou v něm ale postrádám jakoukoliv výjimečnost nebo odvahu udělat věci jinak. Za sebe tedy musím říct, že je mi o něco bližší méně dokonalá, ale osobitější Another Earth, nic to ale nemění na tom, že "Eye" Origins je vysoce sympatickým filmem, který příjemně pracuje s detaily a který se sympaticky nesnaží dát divákovi jasné rozřešení. (10.07.2014)

Mile mě překvapilo, s jakým citem je vystavěn tento skromný, ale přitom vlastně velice chytrý film. V žádném momentu netlačí na pilu, netěží z laciných emocí, ale přitom hravě dokáže vybudovat silné scény, které nijak nesnižují inteligentní úroveň celku. Přesto také nelze film zařadit mezi "nudné" artovky, právě naopak, je přístupný všem. Líbí se mi nejednoznačnost, film přednáší dogma evoluce versus božský tvůrce bez zaujatého pohledu a dělá to nejlepší, co pro diváka udělat lze - vybídne ho k zamyšlení, aniž by mu podsunulo vlastní odpověď (i když tedy u rozumného člověka vždy zvítězí věda). Za to se mi chce dát i pátou hvězdu, ale to si ještě promyslím... 8/10 (19.02.2015)

I druhý celovečerní film Mikea Cahilla je nevšední filmovou událostí. V době, kdy málokdo umí přijít s něčím opravdu originálním, se Cahill dál zabývá svéráznou modifikací proměny nezávislého filmu. Žánrové zařazení (tedy nízkorozpočtové sci-fi) je znovu pouze odrazovým můstkem, tentokráte pro nezvyklou nadžánrovou soft-filosoficko-náboženskou hru ve stylu výtečného Schenkmanova Pozemšťana. Cahill ovšem žánry rád mixuje, a tak je celý náboženský kontext rámován opravdu hodně nevšední romantickou dějovou linkou, ve výsledku je Výchozí bod možná nejpodivnějším romantickým snímkem, jaký jsem kdy vůbec viděl. Tuhle rovinu umocňuje silně emotivní závěrečná výtahová scéna, rovinu náboženskou pak uzavírá scéna následující po skončení závěrečných titulků (u tohoto filmu se vyplatí neodcházet z kina před jejich skončením). Celý film je pak o střetávání protichůdných principů - věda versus náboženství, přístup vědecký (Ian) a esoterický (Sofi), což ovšem obé zastiňuje lidské existence přesahující láska. Vskutku dobrý film nestojí na rozpočtu, rozhodující roli hraje nápad a invence a v tomhle je Mike Cahill naprosto unikátní - jeho scénář je opravdu chytrý a sofistikovaný a ač jsem člověk racionální a v Boha nevěřící, nechápu ho jako dogmatickou odpověď na vlastní spirituální otázky, ale jakousi možnost rozvíjení dialogu. Emocionálně byl ovšem pro mne osobně Cahillův filmový debut Jiná země silnějším prožitkem... (06.01.2015)

Mám z filmu obdobne rozporuplné pocity ako Michael Pitt z výsledku testovania malej Indky. Na druhej strane ale chápem jeho záverečné precitnutie. Nádej, že svet nie je také kruté miesto, ako sa môže niekedy zdať, obmäkčí istotne aj najväčších skeptikov a realistov. Láska k osobe, ktorá už neexistuje, tiež nie je práve racionálny jav a nepopierame ho kvôli tomu. Každopádne neviem, či je to správne alebo nie, alebo či to mám vnímať len ako zábavu, ale tieto filozofické sci-fička sú vo svojich témach a interpretáciách myšlienok omnoho trúfalejšie ako akýkoľvek iný žáner. A ja odmietam byť nadšený vždy keď niekto príde s podobnou polemikou o absolútne neriešiteľných otázkach. (25.12.2014)